Sekce: Nedělní liturgie
23. 11. 2003
Slavnost Ježíše Krista Krále - B
VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA
Beránek, který byl zabit, si zaslouží, aby přijal moc, bohatství, moudrost, sílu a čest. Jemu buď sláva a vláda na věčné věky!
VSTUPNÍ MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, tys dal svému milovanému Synu všechnu moc na nebi i na zemi, aby byl Králem všeho tvorstva; dej, ať celý svět, vysvobozený Kristem z otroctví hříchu, poznává tvou slávu, věrně ti slouží a ustavičně tě chválí. Skrze tvého Syna...
1. ČTENÍ
V sedmé kapitole pojednává Daniel nejprve o čtyřech šelmách a vzápětí o Synu člověka. Čtyři šelmy představují čtyři říše, které budou postupně přemoženy. Vítězství bude náležet právě tajemné postavě Syna člověka, v němž až křesťanská tradice (opírající se zřejmě o Ježíšovo sebeztotožnění s touto postavou) vidí Mesiáše.
Dan 7,13-14
Díval jsem se v nočním vidění, a hle - s nebeskými oblaky přicházel (někdo) jako syn člověka, došel až k starci velikého věku, přivedli ho k němu. Byla mu dána moc, sláva a království, a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.
ŽALM 93
Odpověď: Hospodin kraluje, oděl se velebností.
Hospodin kraluje, oděl se velebností, - oděl se Hospodin, opásal se mocí.
Dal světu základ, - že nezakolísá. - Pevný je trůn tvůj od pradávna, - jsi od věčnosti.
Tvé výroky jsou nejvýš spolehlivé, - tvému domu přísluší svatost, Hospodine, na věčné časy.
2. ČTENÍ
Kniha Zjevení, navazující především na starozákonní knihy Daniel a Ezechiel, je jediným apokalyptickým spisem Nového zákona. Četba tohoto druhu literatury není pro nepřipraveného moderního člověka snadná; těžko chápe způsob vyjadřování, celkové zaměření i účel této mluvy. Perikopa je z úvodu k celé knize a objasňuje mimo jiné, kým je ”svědek hodný víry” - Ježíš Kristus: jako nadpozemský, věčný vládce převyšuje všechny lidské panovníky.
Zj 1,5-8
Ježíš Kristus je svědek hodný víry, prvorozený z mrtvých a vládce nad pozemskými králi. Tomu, který nás miluje, který nás obmyl od našich hříchů svou krví a udělal z nás královský národ a kněze Boha Otce, tomu buď sláva a vláda na věčné věky! Amen.
Hle, přichází v oblacích! Každé oko ho uvidí, i ti, kdo ho probodli, a budou pro něj naříkat všechna pokolení na zemi. Ano, amen.
Já jsem alfa a omega, praví Pán Bůh, který je, který byl a který přijde, Vševládný.
ZPĚV PŘED EVANGELIEM
Aleluja. Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, požehnané království našeho otce Davida, které přichází! Aleluja.
EVANGELIUM
Pašije, tj. popis umučení a smrti Ježíše Krista, mají u každého evangelisty poněkud odlišný ráz a perspektivu. Zvlášť výrazně v tomto směru vybočuje Janovo vyprávění, které je laděno ve stylu intronizace (uvedení na trůn) Ježíše Krista. Svědčí o tom korunování trním, jež v ostatních evangeliích vůbec nenacházíme, ale i zdůraznění ukřižování Ježíše mezi dvěma lotry (symbolizující usednutí na trůn!). Není divu, že v samotném středu logické stavby celého vyprávění stojí rozhovor mezi Pilátem a Ježíšem a otázka: ”Ty jsi židovský král?”.
Jan 18,33b-37
Pilát řekl Ježíšovi: ”Ty jsi židovský král?”
Ježíš odpověděl: ”Říkáš to sám ze sebe, anebo ti to řekli o mně jiní?”
Pilát odpověděl: ”Copak jsem já žid? Tvůj národ, to je velekněží, mi tě vydali. Čeho ses dopustil?”
Ježíš na to řekl: ”Moje království není z tohoto světa. Kdyby moje království bylo z tohoto světa, moji služebníci by přece bojovali, abych nebyl vydán židům. Ne, moje království není odtud.”
Pilát se ho zeptal: ”Ty jsi tedy přece král?”
Ježíš odpověděl: ”Ano, já jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.”
K ZAMYŠLENÍ
Ježíšova otázka (”Říkáš to sám ze sebe, anebo ti to řekli o mně jiní?”) se snaží vyprovokovat nejen Piláta, ale i nás k tomu, abychom vůči Kristu a jeho panovaní zaujali jednoznačný postoj. Pilát se tomu chce svou reakcí vyhnout (”Copak jsem já žid?”). Co uděláme my? Budeme se svým jednáním vyhýbat tomu, abychom jasně vyjádřili, uznáváme-li Kristovo kralování či ne, anebo vyjdeme s pravdou ven?
TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN
Dan 1,1-6.8-20
Lk 21,1-4
Komentář: Lk 21,1-4
Není tak důležité, kolik dáváš, ale z kolika.
Dan 2,31-45
Lk 21,5-11
Komentář: Lk 21,5-11
”Mějte se na pozoru, abyste se nenechali svést” - to je ta klíčová věta dnešního evangelia. Varování platné vždycky a všem.
Dan 5,1-6.13-14.16-17.23-28
Lk 21,12-19
Komentář: Lk 21,12-19
”To vám bude příležitostí k svědectví” - všechny nepříjemné situace, které mě potkávají ”kvůli víře”, jsou šancí, abych ”vydal svědectví”, ať už slovem, nebo svým životním postojem.
Dan 6,12-28
Lk 21,20-28
Komentář: Lk 21,20-28
Ani ty ”nejčernější události” mě nemusí zničit…
Dan 7,2-14
Lk 21,29-33
Komentář: Lk 21,29-33
”Nebe a země pominou”: tato slova vyvolají v nás smutek a pocit frustrace? Nezapomeňme však na druhou polovinu stejného verše: ”má slova nepominou”. A tak víme, na co především ”vsadit”.
Dan 7,15-27
Lk 21,34-36
Komentář: Lk 21,34-36
Nezatížit se - to by bylo velmi nešikovné a hloupé, že? A čím se nezatížit? To nám prozradí samotný evangelní text.