4. neděle v mezidobí - cyklus A

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Přispěj nám, Bože, na pomoc a shromáždi svůj lid, abychom chválili tvé svaté jméno.

VSTUPNÍ MODLITBA

Prosíme tě, Bože, posilni nás svou milostí, abychom tě milovali celým srdcem a abychom měli opravdovou lásku také ke všem lidem. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Chudobou se v tomto textu nemíní ani tak pouhá materiální chudoba, podobně jako slovem „pokora“ není míněna pouhá „skromnost“ či poníženost: prorok má na mysli spíš postoje člověka vůči Hospodinu. Chudoba a pokora jsou typickými vlastnostmi starozákonních „zbožných“, kteří hledají své útočiště (své bohatství) v Hospodinu a ne ve své moci. Jsou si vědomi toho, že si sami nevystačí a že ve všem závisejí na Hospodinu: a v tom spočívá skutečná pokora.

Sof 2,3; 3,12-13

Hledejte Hospodina, všichni pokorní v zemi, kteří jednáte podle jeho výroku. Hledejte spravedlnost, hledejte pokoru, snad se skryjete v den Hospodinova hněvu.
Uprostřed tebe zanechám lid pokorný a chudý. Budou hledat své útočiště v Hospodinově jménu ti, kdo zbudou z Izraele. Nebudou konat nepravost, nebudou lhát, v jejich ústech se nenajde podvodný jazyk. Když se budou pást a odpočívat, nikdo je nebude děsit.

ŽALM 146

Odpověď: Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Nebo: Aleluja.

Hospodin zachovává věrnost navěky, – zjednává právo utlačeným, – dává chléb lačným. – Hospodin vysvobozuje vězně.
Hospodin otvírá oči slepým, – Hospodin napřimuje sklíčené, – Hospodin miluje spravedlivé. – Hospodin chrání přistěhovalce.
Hospodin podporuje sirotka a vdovu, – ale mate cestu bezbožníků. – Hospodin bude vládnou na věky, – tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

2. ČTENÍ

Jen ten, kdo je před Bohem chudý, se může stát „bohatým v Kristu“, tj. může přijmout Kristův dar moudrosti, spravedlnosti a posvěcení. Proto si Bůh volí především „neurozené“, slabé, bezmocné: takoví jsou spíš disponovaní nechat se obohatit. A tímto jednáním Bůh chce také zlomit sebejistotu i soběstačnost silných či úspěšných. Nejprve je třeba, aby se člověk stal před Bohem „ničím“: pak se může stát „někým“ a chlubit se v Pánu.

1 Kor 1,26-31

Jen se podívejte, (bratři a sestry), komu se u vás dostalo povolání! Není tu mnoho moudrých lidí podle lidských měřítek, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených.
A přece: ty, které svět pokládá za pošetilé, vyvolil si Bůh, aby zahanbil moudré, a ty, kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné, a ty, které svět má za neurozené a méněcenné, dokonce i ty, kteří nejsou vůbec nic, vyvolil si Bůh, aby zlomil moc těch, kteří jsou „něco“, aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet.
A od něho pochází to, že jste spojeni s Kristem Ježíšem. Jeho nám Bůh poslal jako dárce moudrosti, spravedlnosti, posvěcení a vykoupení. Tak se splnilo, co je v Písmu: ‘Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.’

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu. Aleluja.

EVANGELIUM

Blahoslavenství patří do žánru „mudroslovné literatury“ a vyskytují se už ve SZ (velmi známý je např. Ž 1). Jsou především příslibem, druhotně pak i požadavkem. Člověk, který jedná podle nich, je blahoslavený čili „šťastný“: blahoslavenství totiž ukazují cestu k šťastnému, pravému životu, i když někdy protkanému utrpením a bolestí, jak nám dosvědčuje závěrečné blahoslavenství o pronásledovaných.

Mt 5,1-12a

Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je:
„Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království.
Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni.
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.
Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni.
Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství.
Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha.
Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny.
Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království.
Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost; radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.“

K ZAMYŠLENÍ

Spojit se s mocnými a významnými, a tak se stát také mocnějším a významnějším – to je prastaré pokušení. Ale je i jiné pokušení: pohrdnout všemi, kdo jsou mocnější, úspěšnější nebo důležitější než my anebo já sám a tak si pozvednout sebevědomí. Ani jedno pro nás není. Protože křesťan může a má být tím, kdo se s důvěrou připojil k tomu, kdo je největší a nejmoudřejší, i když jím mnozí pohrdají, tedy k Bohu. A právě Bůh je tak veliký a mocný, že si může dovolit i blízké přátelství s pohrdanými a ve světě nic neznamenajícími lidmi. Čím větší je naše vědomí o velikosti a moci Boží a čím větší je naše důvěra v něho, tím jsme svobodnější vůči mocným, úspěšným, bohatým a významným lidem tohoto světa. A tím lépe můžeme milovat ty malé a bezvýznamné, ať už se k nim počítáme nebo ne.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

31. 1.

Žid 11,32-40

Mk 5,1-20

Komentář: Mk 5,1-20
Uzdravený má zůstat tam, kde žil, aby vydával svědectví o svém uzdravení, aby svědčil o Ježíši. A on tak v poslušnosti činí a to přináší užitek („všichni se tomu divili“).

1. 2.

Žid 12,1-4

Mk 5,21-43

Komentář: Mk 5,21-43
Dvanáct let nemocná žena, její vytrvalá důvěra je pro mne povzbuzením ve spoléhání se na Ježíše, na jeho jednání v mém životě...

2. 2. svátek Uvedení Páně do chrámu

Mal 3,1-4 nebo Žid 2,14-18

Lk 2,22-40

Komentář: Lk 2,22-40
Spolu se Simeonem a Annou chval Pána za spásu, kterou připravil pro všechny národy, za světlo k osvícení pohanů, které přišlo na tuto zem.

3. 2.

Žid 12,18-19.21-24

Mk 6,7-13

Komentář: Mk 6,7-13
Ježíš neposílá apoštoly samotné, jdou po dvou. Tak i já mohu nacházet pomoc a povzbuzení ve svém poslání u svých bratrů či sester. Kdo z naší farnosti, kdo z mých blízkých mi může být oporou, pomocí či společníkem v mé službě?

4. 2.

Žid 13,1-8

Mk 6,14-29

Komentář: Mk 6,14-29
Ježíšův předchůdce Jan jej předchází i ve smrti. I dnes je mnoho lidí nespravedlivě souzeno, ponižováno, mučeno a zabíjeno. Pros za ně.

5. 2.

Žid 13,15-17.20-21

Mk 6,30-34

Komentář: Mk 6,30-34
I mne zve Ježíš na opuštěné místo, k odpočinku, k bytí s ním „jen tak“. Využiji dnes tuto nabídku?