17. neděle v mezidobí – cyklus B

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Bůh zjednává opuštěným domov, on dává sílu a statečnost svému lidu.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, od tebe je všechna síla a svatost, ty jsi ochránce všech, kdo v tebe doufají; skloň se k nám, dej nám správné poznání a veď nás, ať věcí stvořených užíváme tak, aby nás už nyní přiváděly k tomu, co je věčné. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Náš příběh se odehrává v polovině devátého století a patří do skupiny zpráv o mocných činech proroka Elíši, nástupce proroka Eliáše. Hospodinovo slovo se současně stává zaslíbením do budoucna, které se naplní v evangeliu.

2 Král 4,42-44

Nějaký člověk přišel z Bál Šališa a přinesl v chlebníku Božímu muži Elizeovi chléb z prvotin, dvacet ječných chlebů a jídlo z rozdrcených čerstvých zrn. Elizeus řekl svému služebníku: „Dej to lidem, ať se najedí!“ Služebník mu odpověděl: „Jak mám tohle dát stovce lidí?“ Elizeus řekl: „Dej to lidem, ať se najedí, neboť tak praví Hospodin: Budou jíst, a ještě zbude.“ Dal jim to tedy, najedli se, a ještě zbylo podle Hospodinova slova.

ŽALM 145

Hospodin je ten, který sytí. Zaslíbení prvního čtení se stávají skutečností i v našem osobním životě. Proto se Žalm 145 může proměnit v naši osobní modlitbu.

Odpověď: Otvíráš svou ruku a sytíš nás, Hospodine.

Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla – a tvoji zbožní ať tě velebí! – Ať vypravují o slávě tvého království, – ať mluví o tvé síle. Oči všech doufají v tebe – a ty jim dáváš pokrm v pravý čas. – Otvíráš svou ruku – a sytíš vše živé s laskavostí. Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách – a svatý ve všech svých činech. – Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, – všem, kdo ho vzývají upřímně.

2. ČTENÍ

List Efesanům se věnuje pojmu církev, vztahu Krista a církve, ale také vztahům uvnitř církve. Jedním ze základních problémů každého společenství je odlišnost. Odlišnost lidí, nadání, darů i sil. A právě tomu věnuje autor listu čtvrtou kapitolu.

Ef 4,1-6

Bratři! Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení, spojeni poutem pokoje. Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Veliký prorok povstal mezi námi, Bůh navštívil svůj lid. Aleluja.

EVANGELIUM

Začínáme číst 6. kapitolu Janova evangelia a budeme ji po pět nedělí sledovat. Tento dlouhý text (71 veršů) má několik dramatických zlomů a řadu výroků. Odrazovým můstkem vyprávění se stal zázrak, o němž čteme v dnešní perikopě. Jak ukážou další části příběhu, cílem je vysvětlení Kristova sebedarování v eucharistii! Sledujme, co všechno se k eucharistii vztahuje již v našem úryvku.

Jan 6,1-15

Ježíš odešel na druhou stranu Galilejského neboli Tiberiadského moře. Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která konal na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Bylo krátce před židovskými velikonočními svátky. Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, jak k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se ti lidé najedli?“ To však řekl, aby ho zkoušel, protože sám dobře věděl, co chce udělat. Filip mu odpověděl: „Za dvě stě denárů chleba jim nestačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“
Jeden z jeho učedníků – Ondřej, bratr Šimona Petra – mu řekl: „Je tu jeden chlapec, ten má pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale co je to pro tolik lidí?“ Ježíš řekl: „Postarejte se, ať se lidé posadí!“ Bylo pak na tom místě mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc. Potom Ježíš vzal chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když se najedli, řekl učedníkům: „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“ Sebrali je tedy a bylo to plných dvanáct košů kousků, které po jídle zbyly z pěti ječných chlebů. Když lidé viděli znamení, které udělal, říkali: „To je jistě ten Prorok, který má přijít na svět!“ Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho prohlásili za krále. Proto se zase odebral na horu, úplně sám.

ANTIFONA, MODLITBA PO PŘIJÍMANÍ

Veleb, duše má, Hospodina a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!

K ZAMYŠLENÍ

Je až neuvěřitelné, kolik rozměrů se k eucharistii vztahuje. Svatý Jan ve svém evangeliu nezařadil proměňování při vyprávění o poslední večeři. Vložil ovšem do textu dlouhou pasáž o chlebu života. Zázrak rozmnožení chleba otevírá hned několik témat: Bůh sytí hladové, Bůh není lhostejný k nouzi člověka. Ale také Pán umí řešit situace, kdy naše lidské možnosti jsou v koncích. Nezřídka si biblisté všímají drobné poznámky o množství trávy, které dokazuje pozornost Ježíše. Tato hostina byla příjemná. Výčet vazeb šesté kapitoly na eucharistii může ještě dlouho pokračovat. Ač to na první pohled nemusí být zřejmé, s eucharistií úzce souvisí také druhé čtení. Svatý Pavel bolestně nese roztržky, které jednotlivé komunity křesťanů zakoušejí, jak to vidíme nejvíce v listě Korinťanům. Eucharistie je nejen tělem Pána Ježíše, ale také poutem spojujícím Kristovo mystické tělo církve!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

27.7.

Ex 32,15-24.30-34

Mt 13,31-35

Komentář: Ex 32,15-24.30-34
Nejistota, kam se Mojžíš ztratil, spolu s touhou mít hmatatelného bůžka ze slitků drahého kovu. Podobnost s našimi hříchy větší, než by se na první pohled zdálo. I my občas chceme jistotu a něco hmatatelného, třeba bůžka, který by šel před námi a nás zbavil zodpovědnosti. Bůh takový není. On je tolik jiný!

28.7.

Ex 33,7-11; 34,5b-9.28

Mt 13,36-43

Komentář: Ex 33,7-11; 34,5b-9.28
Promlouvej i ty dnes s Bohem v klidu, jako se svým přítelem. Pros, aby byl uprostřed nás. Uprostřed uspěchané společnosti. Tak budeš mít účast na Mojžíšově údělu. Ba co víc: opravňuje tě k tomu ze křtu pramenící účast na díle Ježíšově.

29.7. památka sv. Marty

1 Jan 4,7-16

Jan 11,19-27 nebo Lk 10,38-42

Komentář: Jan 11,19-27 nebo Lk 10,38-42
Marta chvátá vstříc naproti Ježíšovi. Vyznává víru v Něj a ve vzkříšení. A v tom ji mohu následovat každý všední den. I když si připouštím „starosti a znepokojuji se pro mnoho věcí“.

30.7.

Ex 40,16-21.34-38

Mt 13,47-53

Komentář: Ex 40,16-21.34-38
Stavba Božího příbytku, jak je zde popisována, nás může potěšit ze dvou důvodů: Hospodina těší práce našich rukou a našeho intelektu – ač na ní není závislý. Hospodin je rád, když je nám s ním dobře.

31.7.

Lv 23,1.4-11.15-16.27.34b-37

Mt 13,54-58

Komentář: Lv 23,1.4-11.15-16.27.34b-37
Nezastavujme se jen u výčtu dní, ale všimněme si důrazu na shromáždění. Shromáždění ke cti Hospodina a k radosti člověka ze společenství. Jaký rozdíl oproti našemu „time-managementu“, směřujícímu často jen k vyššímu zisku a k využití druhých!

1.8.

Lv 25,1.8-17

Mt 14,1-12

Komentář: Lv 25,1.8-17
Starověká nařízení; ale v moderní době nás mohou provokovat svou praktičností. Vždyť oddlužení chudých zemí je na pořadu dne. Lze litovat, že náš Svatý rok se nemůže víc projevit i v hospodářské oblasti. Vězí za tím i naše sobectví?

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/


NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- www.pastorace.cz/kazani


PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.apha.cz/nedelni-primluvy-1
na základě nedělních biblických textů:
- www.pastorace.cz/Kazani/


LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- www.pastorace.cz/kalendar/


LITERATURA K LITURGICKÝM BIBLICKÝM TEXTŮM
Výběr literatury k liturgickým textům:
- www.ikarmel.cz/tema/liturgicky-rok/


BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz