Vzdělávání

To mám svému muži kázat?

z knihy Jde to vůbec? , vydal(o): Nakladatelství Biblos 1995

Křesťany lze sice duchovně vzdělávat kázáním, nedoporučuji však používat tento prostředek k budování vašeho partnera. Když jsem jedné vdané ženě navrhl, aby začala vzdělávat svého manžela, celá poplašená vyhrkla: „Chcete tím říci, že mu mám kázat?“
Rychle jsem ji ujistil, že nemám na mysli kázání, ale její snahu rozvíjet všechny aspekty jeho osobnosti, povzbuzovat jej a zvyšovat pocit jeho vlastní hodnoty. To způsobí, že se také zlepší jeho schopnost milovat a dávat sám sebe.

Mluvíme-li o vzdělávání či budování, máme na mysli rostoucí lásku vyjadřovanou pozitivními způsoby, což zesiluje pocit vlastní ceny milovaného. Chápete, že jde o velký dar, který můžete dát svému partnerovi?

Psychologický dosah vzdělávání dokážeme ocenit, vezmeme-li v úvahu původ tohoto slova. Jedná se vlastně o pokus vystihnout obsah latinského slova aedificare, které je odvozeno od starolatinského aedes, což původně znamenalo krb. Ten ve většině z nás vyvolá emocionální asociace – útulné teplo, láskyplné společenství a snad i zvláštní pohodu. U krbu se v antických dobách odehrávala většina činností, protože poskytoval teplo a světlo, v něm se připravoval denní chléb. Jistě byl místem, kde to lidi táhlo k sobě, kde se jim uprostřed drsné životní reality dostávalo útěchy a podpory. V dnešním manželství zaujímá podobné důležité místo v emocionálním smyslu proces budování.

Při studiu novozákonních pasáží, které hovoří o vzdělávání, zjišťujeme, že se tu proplétají tři zlaté prameny: osobní povzbuzování, vnitřní posilování a vytvoření pokoje a harmonie mezi jednotlivci.

Ale jak vzdělávat svého partnera? Pečlivé studium novozákonních principů a příkladů z Písně písní ukazuje, že každý z manželů má budovat toho druhého jiným způsobem – muž vzdělává manželku chválou a žena manžela láskyplnou odezvou.

Muži mají podle listu Efezským 5 svou manželku živit a milovat. To se alespoň částečně uskutečňuje tím, že ji slovy chválí a povzbuzují. Ženiny pocity ohledně její krásy závisejí velice na tom, co si o ní manžel myslí. Potřebuje být emocionálně živena chválou. Muži, nikdy svou manželku neponižujte kritikou, zvláště ne v těch oblastech, kde se cítí nejvíce nejistá a zranitelná. I na veřejnosti s ní jednejte s láskou. Věřte mi, opravdu krásná manželka jistě má muže, který ji miluje, chrání a citlivě reaguje na její individuální potřeby.

Nezapomínejte, že vzdělávání pozvedá, nikdy nesráží. Láska tedy dává vašemu partnerovi svobodu růst a rozvíjet svou osobnost bez obav ze selhání nebo ze zraňující kritiky.

Někteří muži se sice dokáží zdržet štiplavých poznámek, ale zatím si neosvojili umění svou manželku pochválit. Říká se: „Nejlepší způsob, jak chválit svoji ženu, je dělat to často.“ Na druhé straně vztahy umírají kvůli tomu, co neřeknete. Prostě vyschnou.

Vzdělávat se začíná v myšlenkové oblasti: „Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu“ (Fp 4,8). Uvažujte o tom, co vás na manželce přitahuje, o všech jejích pozitivních vlastnostech. Před každým svým výrokem se ptejte: Budou moje slova budovat nebo bořit? Čím mohu právě teď svou partnerku vzdělávat, povzbuzovat, posilovat a přinášet jí pokoj?

Z biblického hlediska žena nejlépe buduje manžela svou láskyplnou odezvou. Řecký novozákonní text manželku nabádá, aby svého muže respektovala, obdivovala se mu, měla ho v úctě, podřizovala se mu, podporovala jej, vážila si ho, chválila jej a hluboce ho milovala. To je její celodenní zaměstnání a originální jazyk Bible ukazuje, že z toho bude mít osobní užitek.

Bůh naplánoval manželství tak, že muž potřebuje manželčinu podporu, dále ocenění, jež mu projevuje za to, co jí dává, a projev úcty k jeho mužství a mužným vlastnostem. Ženu jistě bolí manželova kritika, ale neméně zraňující je, kritizuje-li manželka to, co jí poskytuje její muž.

Oba partneři potřebují povzbuzení slovem, soustředěnou pozorností, zrakovým kontaktem a láskyplným dotykem, což má podporovat rozvoj jejich osobností a upevňovat zdravou sebedůvěru. Psychologové tomu říkají uzdravující pozornost, my budování.