Veliké dobrodiní ti Bůh prokázal. (Mk 5,19) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

12. 2. 2023

6. neděle v mezidobí - Cyklus A

Společnost se stále posouvá a vyvíjí. Náš život ovlivňují různé vnější okolnosti... Lze ještě dnes dodržovat Desatero? Jak to vidí Kristus? Co určuje správné pochopení přikázání? Tuto neděli se můžeme pozastavit nad tím, jak my sami dokážeme Desatero vtělit do svého života.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Popřej mi sluchu, Bože, rychle mě zachraň! Buď mi ochrannou skálou, opevněnou tvrzí k mé záchraně, vždyť ty jsi má skála a má tvrz, pro své jméno mě povedeš a budeš řídit.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty přebýváš v těch, kdo mají čisté a upřímné srdce; dej nám svou milost, ať žijeme tak, abychom byli tvým důstojným příbytkem. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Kniha Sirachovcova je napsaná jako poučení mladého muže vstupujícího do života. V krátkých úvahách probírá různá témata. V našem textu upozorňuje na vážný omyl. Ve verších 11–12 autor píše: „Neříkej: ‘Hospodin zavinil, že jsem odpadl,’ on přece nedělá to, co sám nenávidí.“ Bůh člověku dává svobodu vybrat si mezi dobrem a zlem.

Sir 15,16-21

Bůh nikomu neporučil, aby byl bezbožný.

Čtení z knihy Sirachovcovy.

Chceš-li, můžeš plnit přikázání, je v tvé moci zůstat věrným. (Bůh) před tebe položil oheň i vodu, vztáhni ruku, po čem chceš. Před každým je život a smrt, každému dá (Bůh) to, co kdo bude chtít. Převelká je moudrost Páně, je všemohoucí a všechno vidí. Jeho oči (hledí) na ty, kdo se ho bojí, on zná každý lidský skutek. Nikomu neporučil, aby byl bezbožný, nikomu nedal dovolení, aby hřešil.

ŽALM 119

Ač se to v dnešní době nezdá, Bůh žehná těm, kdo konají spravedlnost a dobro. Usilujme o toto požehnání i my.

Odpověď: Blaze těm, kdo kráčejí v zákoně Hospodinově.

Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná, – kteří kráčejí v zákoně Hospodinově. – Blaze těm, kdo dbají na jeho přikázání, – hledají ho celým srdcem.
Tys, Hospodine, dal svá nařízení, – aby se jich dbalo svědomitě. – Kéž jsou pevné mé cesty, – abych zachovával tvé příkazy.
Prokaž dobro svému služebníku, abych byl živ – a zachovával tvé slovo. – Otevři mé oči, – ať pozorují divy tvého zákona.
Ukaž mi, Hospodine, cestu svých příkazů, – a budu ji věrně zachovávat. – Pouč mě, ať zachovám tvůj zákon – a chráním ho celým svým srdcem.

2. ČTENÍ

Pokračujeme ve čtení prvních kapitol citovaného listu. Komunita Korintských je ve velké rozepři ohledně vedení a učení. Velkou roli v tom hraje gnóze, učení stavějící na tajném zasvěcení do „pravdy“ určené jen některým. Ale pravé Kristovo tajemství spočívá v kříži! Je určeno všem, nejen nějaké elitní skupině.

1 Kor 2,6-10

Bratři! Učíme moudrosti, ale jen ty nejpokročilejší. To však není moudrost tohoto světa ani moudrost těch, kdo tento svět ovládají. Jejich moc je už zlomena.
Moudrost, které učíme, je od Boha, plná tajemství a skrytá. Bůh ji už před lety pro nás předurčil k naší slávě. Nikdo z těch, kdo vládnou tímto světem, neměl o ní tušení. Protože kdyby o ní něco věděli, nikdy by Pána slávy neukřižovali. Ale – jak stojí v Písmu – my zvěstujeme to, co ‘oko nevidělo, co ucho neslyšelo a nač člověk nikdy ani nepomyslil, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují’.
Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všecko, i hlubiny Boží.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že jsi tajemství Božího království odhalil maličkým. Aleluja.

EVANGELIUM

Navazujeme na předchozí neděli a čteme ze shrnutí Ježíšova učení, tzv. Horského kázání. Po blahoslavenstvích připojuje Kristus komentář k pátému, šestému a osmému přikázání Desatera, základní smlouvy, na které stojí víra Izraelitů.

Mt 5,17-37

Ježíš řekl svým učedníkům: „Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se to všecko nestane.
Kdyby tedy někdo zrušil jedno z těchto přikázání – a třeba i to nejmenší – a tak učil lidi, bude v nebeském království nejmenší. Kdo se však bude jimi řídit a jim učit, bude v nebeském království veliký.
Říkám vám: Nebude-li vaše spravedlnost mnohem dokonalejší než spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do nebeského království nevejdete.
Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‘Nezabiješ! Kdo by zabil, propadne soudu.’ Ale já vám říkám: Každý, kdo se na svého bratra hněvá, propadne soudu; kdo svého bratra tupí, propadne veleradě; a kdo ho zatracuje, propadne pekelnému ohni.
Přinášíš-li tedy svůj dar k oltáři a tam si vzpomeneš, že tvůj bratr má něco proti tobě, nech tam svůj dar před oltářem a jdi se napřed smířit se svým bratrem, teprve potom přijď a obětuj svůj dar. Dohodni se rychle se svým protivníkem, dokud jsi s ním na cestě, aby tě tvůj protivník neodevzdal soudci a soudce služebníkovi, a byl bys uvržen do žaláře. Amen, pravím vám: Nevyjdeš odtamtud, dokud nezaplatíš do posledního halíře.
Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‘Nezcizoložíš!’ Ale já vám říkám: Každý, kdo se dívá na ženu se žádostivostí, už s ní zcizoložil ve svém srdci.
Svádí-li tě pravé oko, vyloupni ho a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby jeden z tvých údů přišel nazmar, než aby celé tvoje tělo bylo uvrženo do pekla. A svádí-li tě tvoje pravá ruka, usekni ji a odhoď od sebe; neboť je pro tebe lépe, aby jeden z tvých údů přišel nazmar, než aby celé tvoje tělo přišlo do pekla.
Také bylo řečeno: ‘Kdo by se rozváděl se svou ženou, ať jí dá rozlukový list.’ Ale já vám říkám: Každý, kdo se rozvede se ženou – mimo případ smilstva – uvádí ji do cizoložství, a kdo se ožení s rozvedenou, dopouští se cizoložství.
Slyšeli jste, že bylo řečeno předkům: ‘Nebudeš přísahat křivě, ale splníš Pánu svou přísahu.’ Ale já vám říkám: Vůbec nepřísahejte: ani při nebi, protože je to Boží trůn, ani při zemi, protože je to podnož jeho nohou, ani při Jeruzalému, protože je to město velikého krále; ani při své hlavě nepřísahej, protože ani jediný vlas nemůžeš udělat světlým nebo tmavým.
Ale vaše řeč ať je: ano, ano – ne, ne. Co je nad to, je ze Zlého.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Jedli a důkladně se nasytili, Hospodin jim splnil, po čem toužili.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, tys nám připravil pokrm, který je příslibem nebeské radosti a pravým zdrojem života; dej, ať po něm nikdy nepřestáváme toužit. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Pán komentuje přikázání Desatera. Žijeme v době, kdy je módní říkat, že žijeme v době, kdy je staromódní dodržovat staré zásady. Je jejich dodržování už zbytečné, anebo je zmíněný postoj jen pohodlnější? Jaký dopad to má dlouhodobě? Skutečně platí, že jsou lidé šťastnější? Kristův pohled je náročný, protože evangelium není lacinější než Tóra. Rozdíl je v tom, že Ježíš požaduje, aby přikázání ovlivňovala to, co se děje v našem srdci, uvnitř nás. Desaterem zkoumá naše vnitřní hnutí.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 13. 2.

1. čtení – Gn 4,1-15.25; Mezizpěv: Žl 50

Kain se vrhl na svého bratra Ábela a zabil ho.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Adam poznal Evu, svou ženu, ta počala a porodila Kaina a zvolala: „S Hospodinovou pomocí jsem obdržela mužského potomka.“ Znovu porodila, jeho bratra Ábela. Ábel byl pastýřem bravu a Kain byl rolníkem. Po nějaké době Kain přinesl Hospodinu oběť z polních plodin. Také Ábel obětoval z prvorozeňat svého bravu, z těch nejtučnějších. Hospodin shlédl milostivě na Ábela a jeho oběť, ale na Kaina a jeho oběť neshlédl. Kain se nad tím velmi rozhněval a chodil se svěšenou tváří. Hospodin řekl Kainovi: „Proč se zlobíš a proč chodíš se svěšenou tváří? Budeš-li jednat správně, budeš chodit s radostně vztyčenou hlavou! Nebudeš-li však jednat správně, usadí se u brány (tvého srdce) hřích, k tobě se bude chtít přimknout, ale ty ho musíš ovládnout!“ Kain řekl Ábelovi, svému bratru: „Pojďme na pole!“ – a když byli na poli, vrhl se Kain na svého bratra Ábela a zabil ho. Tu se Hospodin zeptal Kaina: „Kde je tvůj bratr Ábel?“ On odpověděl: „Nevím. Copak jsem já hlídačem svého bratra?“ Hospodin řekl: „Cos to udělal? Hlas krve tvého bratra volá ke mně ze země. Proto buď proklet, (vyhnán) z úrodné země, která otevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra. Když budeš obdělávat půdu, nedá ti už svou úrodu. Jako poběhlík se budeš toulat po zemi!“ Tu pravil Kain Hospodinovi: „Větší je můj trest, než mohu snést. Hle, vyháníš mě dnes z úrodné půdy, musím se před tebou skrývat, jako poběhlík se budu toulat po zemi. Kdo mě najde, zabije mě.“ Hospodin mu řekl: „Nebude tomu tak: Kdo by zabil Kaina, propadne sedmeronásobné pomstě.“ Proto dal Hospodin Kainovi znamení, aby ho nikdo nezabil, kdo ho potká. Adam poznal znovu svou ženu a ona porodila syna a dala mu jméno Set, neboť (řekla): „Udělil mi Bůh jiného potomka za Ábela, kterého Kain zabil.“



MEZIZPĚV – ŽL 50,1+8.16BC-17.20-21
Přinášej Bohu oběť chvály.

Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem
od východu slunce až na západ.
Nekárám tě pro tvé oběti,
vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.

Proč odříkáváš má přikázání
a bereš do úst mou smlouvu
ty, který nenávidíš kázeň
a má slova házíš za sebe?

Bavil ses pomlouváním svého bratra,
tupil jsi syna své matky.
Takto jsi jednal, a já mám mlčet?
Myslil jsi, že jsem jako ty?
Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!



ZPĚV PŘED EVANGELIEM – JAN 14,6
Aleluja. Já jsem cesta, pravda a život, praví Pán, nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Aleluja.

Evangelium - Mk 8,11-13

Proč toto pokolení žádá znamení?

Slova svatého evangelia podle Marka.

Přišli farizeové a začali se přít s (Ježíšem); žádali od něho znamení z nebe, aby ho pokoušeli. Zhluboka vzdychl a řekl: „Proč toto pokolení žádá znamení? Amen, pravím vám: Tomuto pokolení žádné znamení dáno nebude!“ A nechal je, vstoupil znovu na loď a odplul na druhý břeh.

Komentář: Mk 8,11-13
Pravá víra pramenící z lásky přece nepotřebuje důkazy! Nepídím se i já po rozličných „zjeveních“ a úkazech? Nepovzdechl by si Pán nad mou senzacechtivostí?

ÚTERÝ 14. 2.

1. čtení – Gn 6,5-8; 7,1-5.10; Mezizpěv: Žl 29

Lidi, které jsem stvořil, vyhubím z povrchu země.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Když Hospodin viděl, že mnoho je lidské špatnosti na zemi a že veškeré myšlení a snažení jejich srdce stále jen směřuje ke zlému, litoval Hospodin, že udělal lidi na zemi, a velmi se zarmoutil. Řekl: „Zahubím lidi, které jsem stvořil z povrchu země: s lidmi i dobytek, lezoucí havěť i nebeské ptactvo. Mrzí mě, že jsem je udělal.“ Noe však nalezl milost v Hospodinových očích. Hospodin řekl Noemovi: „Vstup do archy ty a celá tvá rodina, neboť (jenom) tebe jsem viděl spravedlivého před sebou mezi tímto pokolením. Ze všech čistých zvířat si vezmeš po sedmi, samce se samicí, a z nečistých zvířat po dvou, samce se samicí. Také z nebeských ptáků (vezmeš) po sedmi, samce se samicí, aby se uchovalo potomstvo na celé zemi. Neboť již za sedm dní sešlu na zem déšť po čtyřicet dní a čtyřicet nocí a zničím z povrchu země všechny tvory, které jsem stvořil.“ Noe tedy udělal všechno, co mu Hospodin poručil. Po sedmi dnech přišla na zem voda potopy.



MEZIZPĚV – ŽL 29,1A+2.3AC-4.3B+9B-10
Hospodin dá požehnání a pokoj svému lidu.

Vzdejte Hospodinu, Boží synové,
vzdejte Hospodinu slávu hodnou jeho jména,
v posvátném rouchu se klaňte Hospodinu!

Hospodinův hlas nad vodami!
Hospodin nad spoustami vod!
Hlas Hospodinův, jak je mocný,
hlas Hospodinův, jak je velkolepý!

Vznešený Bůh zaburácel hromem,
v jeho chrámu však volají všichni: Sláva!
Hospodin trůnil nad potopou,
Hospodin jako král bude trůnit věčně.



ZPĚV PŘED EVANGELIEM – JAN 14,23
Aleluja. Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, praví Pán, a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu. Aleluja.

Evangelium - Mk 8,14-21

Dejte si pozor a varujte se kvasu farizejského a kvasu herodovského!

Slova svatého evangelia podle Marka.

(Když Ježíš a jeho učedníci odešli od farizeů,) zapomněli si vzít chleby a kromě jednoho chleba neměli s sebou na lodi nic. Ježíš je napomínal: „Dejte si pozor a varujte se kvasu farizejského a kvasu herodovského!“ Ale oni uvažovali mezi sebou o tom, že nemají chleba. On to poznal a řekl jim: „O čem uvažujete? Že nemáte chleba? Ještě nerozumíte ani nechápete? Máte zatvrzelé srdce? Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nevzpomínáte si už, když jsem rozlámal těch pět chlebů pro pět tisíc (lidí), kolik košů plných kousků chleba jste ještě nasbírali?“ Odpověděli mu: „Dvanáct.“ „A když těch sedm pro čtyři tisíce, kolik košíků plných kousků chleba jste ještě nasbírali?“ Odpověděli mu: „Sedm.“ Tu jim řekl: „Ještě nechápete?“

Komentář: Mk 8,14-21
Kvas farizejský a kvas herodovský dokáže zničit celou mísu pečlivě připraveného těsta. Před jakým kvasem by nás Ježíš asi varoval dnes?

STŘEDA 15. 2.

1. čtení – Gn 8,6-13.20-22; Mezizpěv: Žl 116B

Vyhlédl - a hle, povrch země už byl suchý.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Po čtyřiceti dnech Noe otevřel okno archy, které udělal, a pustil krkavce. Ten vylétával a vracíval se, dokud nevyschla na zemi voda. (Noe počkal sedm dní) a vypustil holubici, aby viděl, zda opadla voda z povrchu země. Ale holubice nenašla místo, kde by si její noha mohla odpočinout, a tak se vrátila k němu do archy, poněvadž voda byla ještě na povrchu celé země. (Noe) natáhl ruku, uchopil ji a vzal ji k sobě do archy. A tak čekal ještě dalších sedm dní a znovu pustil holubici z archy. Vrátila se k němu večer – a hle, v zobáku měla čerstvý list olivy. Z toho Noe poznal, že už je na zemi málo vody. Přesto čekal ještě dalších sedm dní a pustil holubici, ale ta už se k němu nevrátila. V šestistém prvním roce (Noemova života), prvního dne prvního měsíce vyschla na zemi voda. Noe odkryl střechu, vyhlédl
a hle, povrch země už byl suchý. Noe vystavěl Hospodinovi oltář a vzal ze všech čistých zvířat a ze všech čistých ptáků a obětoval celopaly na oltáři. Hospodin dýchal příjemnou vůni a řekl si sám k sobě: „Nikdy už neprokleji zemi kvůli člověku, vždyť smýšlení lidského srdce je od dětství zlé; nikdy už nezahubím všechno živé, jak jsem to učinil. Pokud bude země trvat, bude se střídat setí a žeň, chlad a teplo, léto a zima, den a noc.“



MEZIZPĚV – ŽL 116B,12-13.14-15.18-19
Přinesu ti oběť díků, Hospodine.
Nebo: Aleluja.

Čím se odplatím Hospodinu
za všechno, co mi prokázal?
Vezmu kalich spásy
a budu vzývat jméno Hospodinovo.

Splním své sliby Hospodinu
před veškerým jeho lidem.
Drahocenná je v Hospodinových očích
smrt jeho zbožných.

Splním své sliby Hospodinu
před veškerým jeho lidem
v nádvořích domu Hospodinova,
uprostřed tebe, Jeruzaléme!



ZPĚV PŘED EVANGELIEM – SROV. EF 1,17-18
Aleluja. Otec našeho Pána Ježíše Krista ať osvítí naše srdce, abychom pochopili, jaká je naděje těch, které povolal. Aleluja.

Evangelium - Mk 8,22-26

Byl uzdraven, takže viděl všechno úplně jasně.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Ježíš s učedníky přišli do Betsaidy. Přivedli mu jednoho slepce s prosbou, aby se ho dotkl. On vzal toho slepého za ruku, vyvedl ho ven z vesnice, dotkl se slinou jeho očí, vložil na něho ruce a ptal se ho: „Vidíš něco?“ On pozvedl oči a odpověděl: „Vidím lidi, vidím je jako stromy – a chodí.“ Potom mu znovu vložil ruce na oči. Tu se mu projasnil zrak, byl uzdraven, takže viděl všechno úplně jasně. Poslal ho domů a řekl: „Ale do vesnice nechoď!“

Komentář: Mk 8,22-26
I dnes probíhá uzdravování postupně. Může to být i zkouška naší trpělivosti. Kéž po příkladu našeho Pána dotahuji do konce úkoly, které mi svěřil.

ČTVRTEK 16. 2.

1. čtení – Gn 9,1-13; Mezizpěv: Žl 102

Kladu do mraků svou duhu a ta bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Bůh požehnal Noemovi a jeho synům a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Ať má před vámi bázeň a strach veškerá zemská zvěř, všichni nebeští ptáci, všechno, co leze po zemi, i všechny mořské ryby. Odevzdávám je do vaší moci. Vše, co se pohybuje a je živé, bude vám k jídlu, všechno vám dávám právě tak jako zelené rostliny. Jen maso s jeho duší, to je krví, nesmíte jíst. Zajisté budu žádat i vaši krev, která je spojena s vaším životem; budu ji žádat od každého zvířete, tím spíše budu žádat život člověka od člověka, který je druhému bratrem. Kdo prolije lidskou krev, (také) jeho krev bude prolita člověkem, neboť (Bůh) učinil člověka jako Boží obraz. Ploďte a množte se, rozšiřte se po zemi a vládněte na ní!“ Potom řekl Bůh Noemovi i jeho synům: „Uzavírám smlouvu s vámi i s vašimi potomky, a se všemi živými tvory u vás: s ptáky, s veškerou krotkou i divokou zvěří země, se vším, co vyšlo z archy, se všemi živočichy země. Uzavírám s vámi smlouvu: Nic, co má tělo, nebude už zahubeno vodou potopy, už nepřijde potopa, aby zpustošila zemi.“ Bůh dodal: „Toto je znamení smlouvy, které zřizuji mezi sebou a vámi i mezi každým tvorem u vás na budoucí pokolení: Kladu do mraků svou duhu a ta bude znamením smlouvy mezi mnou a vámi.“



MEZIZPĚV – ŽL 102,16-18.19-21.29+22-23
Hospodin popatřil z nebe na zem.

Pohané budou ctít jméno tvé, Hospodine,
a všichni králové země tvou slávu,
až Hospodin znovu zbuduje Sión,
až se objeví ve své slávě.
Skloní se k modlitbě opuštěných
a nepohrdne jejich prosbou.

Kéž je zapsáno pro příští pokolení,
aby budoucí národ chválil Hospodina.
Neboť Hospodin shlédl ze své vznešené svatyně,
popatřil z nebe na zem,
aby slyšel nářek zajatců,
aby vysvobodil odsouzené k smrti.

Synové tvých služebníků budou bydlet v bezpečí
a jejich potomstvo potrvá před tebou,
aby hlásali na Siónu Hospodinovo jméno
a jeho chválu v Jeruzalémě,
když se spolu sejdou národy
a království, aby sloužily Hospodinu.


ZPĚV PŘED EVANGELIEM – JAN 6,64C.69C
Aleluja. Tvá slova, Pane, jsou duch a jsou život; ty máš slova věčného života. Aleluja.

Evangelium - Mk 8,27-33

Ty jsi Mesiáš ... Syn člověka bude muset mnoho trpět.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Ježíš vyšel se svými učedníky do vesnic u Césareje Filipovy. Cestou se ptal svých učedníků: „Za koho mě lidé pokládají?“ Řekli mu: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše, jiní za jednoho z proroků.“ Zeptal se jich: „A za koho mě pokládáte vy?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Mesiáš!“ Tu je přísně napomenul, aby to o něm nikomu neříkali. Potom je začal poučovat, že Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit, ale po třech dnech že vstane z mrtvých. A mluvil o tom otevřeně. Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat. On se však obrátil, pohleděl na učedníky a pokáral Petra: „Jdi mi z očí, satane! Neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské.“

Komentář: Mk 8,27-33
Nejsem i já někdy v pokušení Pánu radit, čeho by se měl vyvarovat, jak by měl věci zařídit „po lidsku“ úspěšněji? Jeho námitka „jdi mi z očí, odpůrče“ by pak jistě zabolela i mě.

PÁTEK 17. 2. - Je možné slavit nezávaznou památku sv. Alexia a druhů, řeholníků.

1. čtení – Gn 11,1-9; Mezizpěv: Žl 33

Sestupme a uveďme ve zmatek jejich jazyk.

Čtení z první knihy Mojžíšovy.

Celá země byla jednotná v jazyku i slovech. Když (lidé) přitáhli od východu, nalezli rovinu v zemi Šinear a usadili se tam. Tu řekli jedni druhým: „Pojďme, udělejme si cihly a vypalme je v ohni!“ Cihel používali jako kamene a asfaltu jako malty. Řekli: „Pojďme, vystavme si město s velmi vysokou věží a proslavme se tím, abychom se nerozptýlili po celé zemi!“ Hospodin sestoupil, aby se podíval na město a na věž, kterou lidé stavěli. Hospodin řekl: „Všichni jsou jeden lid a mají jeden jazyk. A to je jen začátek jejich počínání! Pak jim nebude nic nemožného z toho, co se jim zamane udělat. Pojďme, sestupme a uveďme tam jejich jazyk ve zmatek, aby jeden druhému nerozuměl!“ A tak je Hospodin odtamtud rozptýlil po celé zemi a přestali stavět město. Proto mu bylo dáno jméno Babylón, poněvadž tam Hospodin zmátl jazyk celé země. Hospodin je odtamtud rozptýlil po celé zemi.



MEZIZPĚV – ŽL 33,10-11.12-13.14-15
Blaze lidu, který si Hospodin vyvolil za svůj majetek.

Plány pohanů Hospodin maří,
v nic uvádí myšlení národů.
Hospodinův úmysl trvá navěky,
myšlenky jeho srdce po všechna pokolení.

Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin,
blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.
Z nebe shlíží Hospodin,
vidí všechny smrtelníky.

Z místa, kde sídlí, dívá se
na všechny obyvatele země.
Každému z nich uhnětl srdce,
uvažuje o všech jejich skutcích.


ZPĚV PŘED EVANGELIEM – JAN 15,15B
Aleluja. Nazval jsem vás přáteli, praví Pán, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Aleluja.

Evangelium - Mk 8,34-9,1

Kdo svůj život pro mě a pro evangelium ztratí, zachrání si ho.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Ježíš si zavolal lidi i své učedníky a řekl jim: „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě! Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mě a pro evangelium ztratí, zachrání si ho. Vždyť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši? Neboť jakou dá člověk náhradu za svou duši? Kdo by se však styděl za mě a za má slova před tímto nevěrným a hříšným pokolením, za toho se bude stydět také Syn člověka, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“ A řekl jim: „Amen, pravím vám: Někteří z těch, kdo tady stojí, neokusí smrt, dokud neuvidí, že Boží království přišlo v celé (své) slávě.“

Komentář: Mk 8,34-9,1
Je přirozené, že každý má snahu si život zachránit. Ale pokud jej ztratím ve službě pro Krista a pro jeho věc, mám vyhráno. Kéž mě to naplní horlivostí. A kéž nelpím za každou cenu na životě podle mých představ…

SOBOTA 18. 2.

1. čtení – Žid 11,1-7; Mezizpěv: Žl 145

Vírou poznáváme, že svět byl stvořen Božím slovem.

Čtení z listu Židům.

(Bratři!) Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme. Pro ni se našim předkům dostalo pochvaly. Vírou poznáváme, že svět byl stvořen Božím slovem, takže to, co vidíme, nepovstalo z něčeho, co zde už bylo. Vírou obětoval Ábel Bohu lepší oběť než Kain, a pro ni se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý; sám Bůh to potvrdil při jeho (obětních) darech. I když pro ni umřel, stále ještě mluví. Pro svou víru Henoch neumřel, ale byl přenesen; zmizel, protože ho Bůh přenesl. Ještě předtím totiž, než byl přenesen, dostalo se mu osvědčení, že se zalíbil Bohu. Bez víry se však Bohu nelze líbit; kdo chce přijít k němu, musí uvěřit, že Bůh je a odměňuje ty, kdo ho hledají. Protože Noe věřil, když mu byly shůry oznámeny věci, které se měly stát teprve v budoucnosti, v Boží bázni připravil koráb na záchranu své rodiny. Tím pronesl nad světem rozsudek a stal se dědicem spravedlnosti, která pramení z víry.



MEZIZPĚV – ŽL 145,2-3.4-5.10-11
Budu velebit tvé jméno, Bože, po všechny věky.

Každý den tě budu velebit
a chválit tvé jméno po všechny věky.
Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný,
jeho velikost je nevýstižná.

Jedno pokolení zvěstuje druhému tvé činy
a oznamuje tvoji moc.
Mluví o nádherné slávě tvé vznešenosti,
rozmlouvají o tvých divech.

Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla
a tvoji zbožní ať tě velebí!
Ať vypravují o slávě tvého království,
ať mluví o tvé síle.



ZPĚV PŘED EVANGELIEM – SROV. MK 9,6
Aleluja. Nebesa se otevřela a zazněl Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte! Aleluja.

Evangelium - Mk 9,2-13

Byl před nimi proměněn.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn. Jeho oděv zářivě zbělel – žádný bělič na zemi by ho nedovedl tak vybílit. Zjevil se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem. Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: „Mistře, je dobře, že jsme tady. Máme udělat tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi?“ Nevěděl totiž, co by měl říci; tak byli ustrašeni. Tu se objevil oblak a zastínil je. Z oblaku se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“ Když se rozhlédli, najednou u sebe neviděli nikoho jiného, jenom samotného Ježíše. Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali o tom, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. Toho slova se chytili a uvažovali mezi sebou, co to znamená „vstát z mrtvých“. A zeptali se ho: „Proč tedy tvrdí učitelé Zákona, že napřed musí přijít Eliáš?“ Odpověděl jim: „Eliáš má sice napřed přijít a všechno obnovit. Ale jak to, že o Synu člověka je psáno, že musí mnoho trpět a být v opovržení? Říkám vám však, že už Eliáš přišel, ale udělali s ním, co chtěli, jak je to o něm psáno.“

Komentář: Mk 9,2-13
Vzpomínka na Pánovu slávu, která měla apoštoly podržet při jeho ponížení. Vybavím si i já okamžiky, které měly pro můj život z víry podobný význam?

 

*****************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 

https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)


https://www.pastorace.cz/kazani

 

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:

https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

 

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

 

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz 

 

 

Motto webu: Ten, kdo doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom u vody. (srov. Jer 17,5)
 

Kdy je Popeleční středa?

(5. 2. 2023) Datum popeleční středy

Hromnice (2. 2.)

(31. 1. 2023) Hromnice je lidový název pro ´Svátek Uvedení Páně do chrámu´(2.2.), kterým dříve končívala doba vánoční. Při…

Kdy je masopust

(30. 1. 2023) Masopust - datum

Můžu do kostela, když jsem volil Andreje Babiše?

(27. 1. 2023) Dobrý den. Můžu do kostela na Mši Svatou když jsem příznivec Andreje Babiše? Jen aby mi kněz neřekl že mi…

Nechápu proč se modlit za prezidenta

(27. 1. 2023) Musím se zeptat, proč se modlit za nového prezidenta. Nechápu ty blbce, co ho volí.  

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26. 1. 2023) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé světové války.…