Učedníci uvažovali, kdo z nich je největší. (Lk 9,46) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

31. 1. 2021

4. neděle v mezidobí - Cyklus B

Během této nedělní liturgie sledujeme podobně jako minulou neděli začátek evangelia. Pozorujeme Ježíše, jak začíná svoji misi. Jedná s velkou autoritou, s jakou v minulosti jednal jedině sám Hospodin. Ježíš Boží mocí proměňuje události, lidskou bolest a selhání.

Zamyšlení k této neděli:

Někdy se zdá, že Bůh jaksi nejedná

 

 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Přispěj nám, Bože, na pomoc a shromáždi svůj lid, abychom chválili tvé svaté jméno.

VSTUPNÍ MODLITBA

Prosíme tě, Bože, posilni nás svou milostí, abychom tě milovali celým srdcem a abychom měli opravdovou lásku také ke všem lidem. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Pátá kniha Mojžíšova čili Deuteronomium je koncipována jako Mojžíšova poslední slova před smrtí a před vstupem Izraelitů do zaslíbené země. Opakuje jim předpisy a zákony. Najdeme zde i odstavec věnovaný prorokům (18,9-22). V první části (verše 10-13) odsuzuje pohanské věštění a další zvyky. Pohané se tak skrze božstva dotazovali na budoucnost. Ale Izrael se bude spoléhat Boží slovo. Verš 18 vztahujeme na Krista.

Dt 18,15-20

Mojžíš řekl lidu: „Hospodin, tvůj Bůh, ti vzbudí proroka, jako jsem já, z tvého středu, z tvých bratrů, toho budete poslouchat. To jsi právě žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorebu v den shromáždění, když jsi říkal: ‘Nemohu už slyšet hlas Hospodina, svého Boha, nemohu se už dívat na tento veliký oheň, abych nezemřel.’
Hospodin mi tehdy řekl: ‘Správně mluví. Vzbudím jim proroka, jako jsi ty, ze středu jejich bratrů a vložím svoje slova v jeho ústa a sdělí jim vše, co mu poručím.
Kdo by však neposlechl mých slov, která bude mluvit v mém jménu, toho poženu k zodpovědnosti. Prorok, který by se opovážil mým jménem říkat, co jsem mu neporučil, nebo který by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok musí zemřít!’“

ŽALM 95

Rozjásejme své srdce radostí z Boží spásy, vždyť Bůh k nám promlouvá! Vyvolený národ zakusil, co znamená neslyšet Boží hlas. Tato dávná zkušenost z doby putování po poušti je mementem a již by se neměla opakovat.

Odpověď: Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu! Nezatvrzujte svá srdce!

Pojďme, jásejme Hospodinu, – oslavujme Skálu své spásy, – předstupme před něho s chvalozpěvy – a písněmi mu zajásejme!
Pojďme, padněme, klaňme se, – poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! – Neboť on je náš Bůh – a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: – „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, – jako tehdy v Masse na poušti, – kde mě dráždili vaši otcové, – zkoušeli mě, ač viděli mé činy.“

2. ČTENÍ

V návaznosti na minulou neděli pokračujeme ve čtení 7. kapitoly listu Korinťanům; jde o souhrn odpovědí na několik otázek týkajících se manželství a celibátu. Pavel nedělá systematický výklad o zvláštním povolání k manželství. Naznačuje pouze křehkou hranici mezi lidskou emocionalitou a duchovním světem člověka.

1 Kor 7,32-35

Bratři! Rád bych, abyste byli bez starostí.
Kdo nemá manželku, stará se o věci Páně, jak by se líbil Pánu. Ale kdo je ženatý, stará se o věci světské, jak by se líbil manželce, a je rozdělen. A žena nevdaná a panna se stará o věci Páně, aby byla svatá na těle i na duši. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se líbila muži.
To však říkám ve vašem zájmu, ne abych na vás hodil smyčku, ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Lid, který žil v temnotě, uviděl veliké světlo; světlo vzešlo těm, kdo sídlili v krajině a ve stínu smrti. Aleluja.

EVANGELIUM

V prvních kapitolách evangelií se setkáváme s Kristem, který svým jednáním i slovy vysvětluje, co znamená Boží království – je silnější než moc nečistého ducha (synonymum pro démona).

Mk 1,21-28

V městě Kafarnau vstoupil Ježíš v sobotu do synagogy a učil. Žasli nad jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako učitelé Zákona.
V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Začal křičet: „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží!“
Ale Ježíš mu přísně rozkázal: „Mlč a vyjdi z něho!“ Nečistý duch posedlým zalomcoval a s velkým křikem z něho vyšel.
Všichni užasli a ptali se jeden druhého: „Co je to? Nové učení – a s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí, a poslouchají ho!“ A pověst o něm se hned roznesla všude po celém galilejském kraji.

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, zachraň mě svou slitovností, Hospodine, ať nejsem zklamán, že jsem tě vzýval.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, ty posiluješ svůj lid svátostným pokrmem; dej, ať stále roste život z víry, abychom všichni dosáhli plnosti vykoupení. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Číst o démonech v dnešní době? Nepatří spíše do pohádek či do otázek psychologie? Evangelium je Boží slovo, kterým nám Pán osvětluje skutečnost. Ducha zla se člověk nezbaví psychologií ani vytěsněním. Jde o ducha, který je mocnější než člověk, postavil se proti Bohu, ale je vždy slabší než Bůh. Vyhnáním démona Kristus zjevuje, že před námi nestojí jen zajímavý či moudrý učitel, ale sám Bůh!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 1. 2.

Žid 11,32-40

(Bratři!) Co mám ještě říci? Vždyť by mi nestačil čas, kdybych měl vypravovat o Gedeonovi, Bárákovi, Samsonovi, Jiftáchovi, Davidovi, Samuelovi a o prorocích. Vírou zvítězili nad říšemi, konali spravedlnost, dosáhli toho, co jim bylo slíbeno, zacpali tlamy lvům, uhasili prudký oheň, unikli ostří meče; ačkoli byli slabí, dosáhli velké síly, osvědčili se jako hrdinové ve válce, obrátili cizí vojska na útěk. Ženy dostaly své mrtvé nazpátek živé. Někteří se nechali natahovat na skřipec a odmítli osvobození, protože chtěli dosáhnout lepšího vzkříšení. Jiní opět zakusili posměch a bití, ano i pouta a žalář. Byli kamenováni, (na mučidlech) trýzněni, pilou řezáni, umírali na rány od meče. Chodili (zašití) v kůžích ovčích a kozích, třeli bídu, zakoušeli útisk a násilí. Ti, kterých nebyl svět hoden, museli bloudit po pouštích a horách, po jeskyních a zemských roklích. A ti všichni, i když za svou víru dostali skvělé uznání, nedočkali se toho, co bylo slíbeno. To proto, že Bůh přichystal něco lepšího nám, takže nemohli bez nás dosáhnout dokonalosti.



Mezizpěv – Žl 31,20.21.22.23.24
Vzmužte se a buďte srdnatí, všichni, kdo spoléháte na Hospodina.

Jak nesmírná je tvá dobrotivost, Hospodine,
uchovals ji těm, kdo se tě bojí,
popřáváš ji těm, kdo se k tobě utíkají před lidmi.

Tvoje tvář je jim bezpečnou ochranou
před spiknutím lidí,
ukrýváš je ve stanu
před svárlivými řečmi.

Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal
podivuhodné milosrdenství v opevněném městě.

Už jsem si říkal sklíčeně:
„Jsem zapuzen od tvých očí!“
Tys však uslyšel můj hlasitý nářek,
když jsem volal k tobě o pomoc.

Milujte Hospodina, všichni jeho svatí,
Hospodin zachovává věrné,
ale plnou měrou odplácí těm,
kdo si počínají drze.

Mk 5,1-20

Ježíš a jeho učedníci se přeplavili na druhý břeh moře do gerazenského kraje. Sotva vystoupili z lodi, hned proti němu běžel z hrobních slují člověk posedlý nečistým duchem. Bydlel v hrobových jeskyních a už ani řetězy ho nikdo nemohl svázat. Často ho totiž spoutali okovy na nohou a řetězy na rukou, ale on řetězy na sobě roztrhal a okovy rozlámal – nikdo neměl sílu ho zkrotit. Po celé dny a noci (se potuloval) po těch jeskyních a po horách, křičel a tloukl se kameny. Když zdálky spatřil Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem a hrozně vykřikl: „Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Zapřísahám tě při Bohu, netrap mě!“ Ježíš mu totiž řekl: „Nečistý duchu, vyjdi z toho člověka!“ Také se ho zeptal: „Jak se jmenuješ?“ Odpověděl: „Moje jméno je Pluk, protože je nás mnoho.“ A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny. Na stráni se tam páslo velké stádo vepřů. (Ti zlí duchové) ho prosili: „Pošli nás do těch vepřů. Nech nás do nich vejít.“ Ježíš jim to dovolil. Nečistí duchové vyšli a vstoupili do vepřů. A to stádo se hnalo po příkrém srázu do moře – bylo jich na dva tisíce – a v moři se utopilo. Pasáci vepřů utekli a oznámili to v městě i po dvorcích. Lidé se šli podívat, co se stalo. Když přišli k Ježíšovi a viděli toho posedlého zlými duchy, který jich míval v sobě celý pluk, jak tam sedí oblečený a při zdravé mysli, padla na ně bázeň. Ti, kdo viděli, jak se to stalo s tím posedlým a s vepři, jim to vypravovali. Tu začali Ježíše prosit, aby z jejich kraje odešel. Když nastupoval na loď, prosil ho ten bývalý posedlý, aby u něho směl zůstat. On mu to však nedovolil, ale řekl mu: „Jdi domů ke své rodině a vypravuj jim, jak veliké dobrodiní ti Pán prokázal a jak se nad tebou smiloval.“ Odešel tedy a začal v Desetiměstí rozhlašovat, jak veliké dobrodiní mu Ježíš prokázal. A všichni se tomu divili.

Komentář: Mk 5,1-20
Zlo můžeme i dnes rozeznat podle toho, jak mocně se vzpouzí Božímu působení. Kéž máme dar rozlišování a odvahu poslat zlo tam, kam patří!

ÚTERÝ svátek Uvedení Páně do chrámu

Mal 3,1-4

Toto praví Pán Bůh: „Hle, pošlu svého anděla, aby mi připravil cestu. Hned potom přijde do svého chrámu Panovník, jehož hledáte, a anděl smlouvy, po němž toužíte. Hle, přichází – praví Hospodin zástupů. Kdo však snese den jeho příchodu, kdo obstojí, až se objeví? Vždyť je jako oheň, kterým se taví, jako rostlina valchářů! Usadí se, aby tavil a tříbil stříbro, očistí syny Leviho a vytříbí je jako zlato a stříbro a potom zase budou obětovat Hospodinu ve spravedlnosti. Zase bude Hospodinu příjemná oběť Judy a Jeruzaléma jako za dávných dnů, jako za minulých let.



Mezizpěv – Žl 24,7.8.9.10
Hospodin zástupů, on je král slávy!

Zdvihněte, brány, své klenby,
zvyšte se, prastaré vchody,
ať vejde král slávy!

Kdo je ten král slávy?
Silný a mocný Hospodin,
Hospodin udatný v boji.

Zdvihněte, brány, své klenby,
zvyšte se, prastaré vchody,
ať vejde král slávy!

Kdo je ten král slávy?
Hospodin zástupů,
on je král slávy!

Lk 2,22-40

Když nadešel den očišťování podle Mojžíšova Zákona, přinesli (Ježíše) do chrámu, aby ho představili Pánu, jak je psáno v Zákoně Páně: `Všechno prvorozené mužského rodu ať je zasvěceno Pánu!' Přitom chtěli také podat oběť, jak je to nařízeno v Zákoně Páně: pár hrdliček nebo dvě holoubata. Tehdy žil v Jeruzalémě jeden člověk, jmenoval se Simeon: byl to člověk spravedlivý a bohabojný, očekával potěšení Izraele a byl v něm Duch Svatý. Od Ducha Svatého mu bylo zjeveno, že neuzří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. Z vnuknutí Ducha přišel do chrámu, právě když rodiče přinesli dítě Ježíše, aby s ním vykonali, co bylo obvyklé podle Zákona. Vzal si ho do náručí a takto velebil Boha: „Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji, neboť moje oči uviděly tvou spásu, kterou jsi připravil pro všechny národy: světlo k osvícení pohanům a k slávě tvého izraelského lidu.“ Jeho otec i matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. Simeon jim požehnal a jeho matce Marii prohlásil: „On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat – i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí.“ Také tam byla prorokyně Anna, dcera Fanuelova z aserova kmene. Byla značně pokročilého věku: mladá se vdala a sedm roků žila v manželství, potom sama jako vdova – bylo jí už čtyřiaosmdesát let. Nevycházela z chrámu a sloužila Bohu posty a modlitbami ve dne v noci. Přišla tam právě v tu chvíli, velebila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kdo očekávali vykoupení Jeruzaléma. Když vykonali všechno podle Zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. Dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudrosti a milost Boží byla s ním.

Komentář: Lk 2,22-40
Matka Ježíšova byla svědkem podivuhodných událostí. Podobně i já mám svědčit o jeho světle. Spolu se Simeonem a Annou vyprávět „o tom dítěti“.

STŘEDA 3. 2.

Žid 12,4-7.11-15

(Bratři!) V boji proti hříchu jste ještě nekladli odpor až do krve. Zapomněli jste, že Bůh vás povzbuzuje jako své syny: `Když tě Pán vychovává, můj synu, neber to na lehkou váhu, ani neklesej na mysli, když tě kárá. Pán totiž trestá toho, koho má rád, a šlehá každého, koho uznává za svého syna.' V té kázni vytrvejte! Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Vždyť kterého syna otec nekárá? Pokud ovšem (taková přísná) výchova trvá, nezdá se radostná, nýbrž bolestná, ale potom to nese těm, kdo jí prošli, ovoce míru, totiž spravedlnost. Posilněte proto ochablé ruce a klesající kolena. Připravte pro své kroky přímé stezky, aby se chromý (úd) nevymkl, ale spíše uzdravil. Usilujte o pokoj se všemi (lidmi) a o svatost, bez které nikdo neuvidí Pána. Dávejte pozor, aby se nikdo (svou liknavostí) nepřipravil o Boží milost a nevybujel žádný jedovatý kořen a nerozšířil tak nákazu u mnoha (lidí).



Mezizpěv – Žl 103,1-2.13-14.17-18a
Hospodinova láska od věků pro všechny, kdo se ho bojí.

Veleb, duše má, Hospodina,
vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!
Veleb, duše má, Hospodina
a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!

Jako se smilovává otec nad syny,
tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Neboť on ví, z čeho jsme utvořeni, -

má v paměti, že jsme jen prach.

Hospodinova láska však od věků na věky
pro všechny, kdo se ho bojí,
a jeho spravedlnost jde z dětí na děti
pro ty, kteří zachovávají jeho smlouvu.

Mk 6,1-6

Ježíš šel do svého domova. Učedníci ho doprovázeli. Příští sobotu začal učit v synagoze. Mnoho (lidí) ho poslouchalo a říkali celí užaslí: „Kde se to v něm vzalo? Jaká moudrost mu byla dána! A takové zázraky se dějí jeho rukama! Copak to není ten tesař, syn Mariin a příbuzný Jakubův, Josetův, Judův a Šimonův? A nežijí jeho příbuzné tady mezi námi?“ A pohoršovali se nad ním. Ježíš jim řekl: „Nikde prorok neznamená tak málo jako ve své vlasti, u svých příbuzných a ve své rodině.“ A nemohl tam udělat žádný zázrak; jenom na několik málo nemocných lidí vložil ruce a uzdravil je. A divil se jejich nevěře.

Komentář: Mk 6,1-6
I dnes mnozí nevěří právě proto, že jim leccos na nás připadá příliš lidské. Nemá někdy náš Pán více následovníků mimo náš okruh?

ČTVRTEK 4. 2.

Žid 12,18-19.21-24

(Bratři!) Nepřistoupili jste k hmotné hoře, (z které) šlehal oheň a která (byla zahalena) mračnou temnotou a bouří, a přitom za zvuku trouby byly prohlášeny předpisy. (Když to všechno Izraelité) slyšeli, zdráhali se (poslouchat a prosili), aby (Bůh) už k nim nemluvil. A to, co viděli, bylo tak hrozné, že Mojžíš řekl: `Celý se třesu strachem.' Vy však jste přistoupili k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému: ke shromáždění obrovského množství andělů a k obci prvorozenců, kteří jsou zapsáni v nebi; (přistoupili jste) k soudci, Bohu všech, k duším spravedlivých, kteří už dosáhli cíle, a k Ježíši, prostředníku nové smlouvy, a byli jste pokropeni krví, která mluví důrazněji než krev Ábelova.



Mezizpěv – Žl 48,2-3a.3b-4.9.10-11
Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství ve tvém chrámě.

Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály
v městě našeho Boha.
Jeho svatá hora, ten slavný pahorek,
je radostí celé země.

Hora Sión, to tajemné sídlo Boží,
je městem velikého krále.
Bůh se ukázal v jejích pevnostech
jako jistá ochrana.

Jak jsme to slýchali, tak jsme to viděli
v městě Hospodina zástupů,
v městě našeho Boha:
Bůh mu dává věčné trvání.

Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství
ve tvém chrámě.
Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála
sahá až na konec země.
Tvá pravice oplývá spravedlností.

Mk 6,7-13

Ježíš zavolal svých Dvanáct, začal je posílat po dvou a dával jim moc nad nečistými duchy. Nařídil jim, aby si na cestu nic nebrali, jen hůl: ani chléb, ani mošnu, ani peníze do opasku, jen opánky na nohy, ani aby si neoblékali dvoje šaty. Řekl jim: „Když přijdete někam do domu, zůstávejte tam, dokud se odtamtud nevydáte zase dál. Když vás však na některém místě nepřijmou a nebudou vás chtít slyšet, při odchodu odtamtud si vytřeste prach ze svých nohou na svědectví proti nim.“ Vydali se tedy na cesty a hlásali, že je třeba se obrátit. Vyháněli mnoho zlých duchů, pomazávali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je.

Komentář: Mk 6,7-13
Jednoduchost a prostota neznamená bídu nebo nedbalost. Ale vzor pro naši dobu. I v tom, že jdou po dvou, aby lidé viděli, že se snášejí!

PÁTEK 5. 2.

Žid 13,1-8

Mějte se navzájem trvale rádi jako bratři. Nezapomínejte na pohostinnost, protože tak přijali někteří ve svém domě anděly, aniž to tušili. Pamatujte na vězně, jako byste byli sami vězněni s nimi, na ty, kteří jsou týráni, protože i vy žijete na zemi těžký život. Manželství ať je u všech v úctě a manželské lože neposkvrněné, neboť Bůh bude soudit smilníky a cizoložníky. V jednání ať vás neovládá lakota; spokojte se s tím, co máte. Vždyť (Bůh) sám slíbil: `Nikdy tě neopustím, nikdy tě nenechám bez pomoci!' Proto můžeme s důvěrou říkat: `Pán je můj pomocník, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?' Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i navěky.



Mezizpěv – Žl 27,1.3.5.8b-9abc
Hospodin je mé světlo a má spása.

Hospodin je mé světlo a má spása,
koho bych se bál?
Hospodin je záštita mého života,
před kým bych se třásl?

I když se proti mně utáboří vojsko,
nevyděsí se mé srdce,
když proti mně vypukne válka,
jsem pln důvěry.

Neboť v den neštěstí skryje mě ve svém stánku,
v úkrytu svého stanu mě schová,
na skálu zdvihne.

Hospodine, hledám tvou tvář.
Neskrývej svou tvář přede mnou,
v hněvu neodmítej svého služebníka!
Tys má pomoc, nezavrhuj mě!

Mk 6,14-29

Král Herodes uslyšel o Ježíšovi, neboť jeho jméno se stalo známým. Říkalo se, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a proto že v něm působí zázračné síly. Jiní říkali: „Je to Eliáš,“ jiní zase: „Je to prorok – jako jeden z proroků.“ Když to Herodes uslyšel, řekl: „Jan, kterého jsem dal stít, byl vzkříšen.“ Herodes totiž dal Jana zatknout, spoutat a zavřít do vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, protože si ji vzal za ženu. Jan říkal Herodovi: „Není dovoleno, abys měl za ženu manželku svého bratra!“ Herodias proto na něj zanevřela a nejraději by ho připravila o život, ale nemohla. Herodes totiž měl před Janem strach. Znal ho jako spravedlivého a svatého člověka a chránil ho. Když ho slyšel, byl celý nesvůj, přesto však si ho rád poslechl. Naskytla se vhodná chvíle, když Herodes na své narozeniny vystrojil hostinu svým hodnostářům, důstojníkům a významným lidem z Galileje. Vstoupila tam i dcera té Herodiady a tančila. Herodovi i hostům se tak zalíbila, že král řekl dívce: „Požádej mě, oč chceš, a dám ti to!“ A pod přísahou jí mnoho slíbil: „O cokoli požádáš, dám ti to, i kdyby to byla polovina mého království!“ Ona vyšla ven a zeptala se matky: „Co bych si měla žádat?“ Ta odpověděla: „Hlavu Jana Křtitele.“ Hned se tedy rychle vrátila ke králi a žádala si: „Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele.“ Král se zarmoutil, ale pro přísahu a kvůli hostům ji nechtěl odmítnout. Hned tedy poslal král kata s rozkazem, aby přinesl jeho hlavu. Ten odešel a sťal ho ve vězení, přinesl jeho hlavu na míse a dal ji dívce a dívka ji dala své matce. Když o tom uslyšeli Janovi učedníci, přišli, vzali jeho tělo a pochovali ho do hrobu.

Komentář: Mk 6,14-29
Není dovoleno! Hlas církve musí být rozhodný, nechce-li ztratit hlavu.

SOBOTA 6. 2.

Žid 13,15-17.20-21

(Bratři!) Skrze Ježíše podávejme Bohu stále oběť chvály, to je ovoce rtů, které chválí jeho jméno. Nezapomínejte na dobročinnost a mějte pochopení pro druhé: to jsou oběti, jaké se Bohu líbí. Své představené poslouchejte a podřizujte se jim! Oni bdí nad vaší duší a jednou za ni budou odpovídat. Ať to mohou dělat s radostí, a ne se vzdycháním. To by vám neprospělo. Bůh, (dárce) pokoje, který vyvedl z mrtvých našeho Pána Ježíše, velikého pastýře ovcí – protože (on zpečetil) svou krví věčnou smlouvu – ať vás zdokonalí ve všem dobrém, abyste plnili jeho vůli, a nechť působí v nás, co je mu milé skrze Ježíše Krista. Jemu buď sláva na věčné věky. Amen.



Mezizpěv – Žl 23,1-3a.3b-4.5.6
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám,
dává mi prodlévat na svěžích pastvinách,
vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout,
občerstvuje mou duši.

Vede mě po správných cestách
pro svoje jméno.
I kdybych šel temnotou rokle,
nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou.
Tvůj kyj a tvá hůl,
ty jsou má útěcha.

Prostíráš pro mě stůl
před zraky mých nepřátel,
hlavu mi mažeš olejem,
má číše přetéká.

Štěstí a přízeň mě provázejí
po všechny dny mého života,
přebývat smím v Hospodinově domě
na dlouhé, předlouhé časy.

Mk 6,30-34

Apoštolové se shromáždili u Ježíše a vypravovali mu všechno, co dělali a učili. Řekl jim: „Pojďte i vy někam na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.“ Pořád totiž přicházelo a odcházelo tolik lidí, že neměli čas ani se najíst. Odjeli tedy lodí na opuštěné místo, aby tam byli sami. Mnozí je viděli odjíždět a poznali jejich úmysl. Ze všech měst se tam pěšky sběhli a byli tam před nimi. Když (Ježíš) vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře; a začal je poučovat o mnoha věcech.

Komentář: Mk 6,30-34
Radost z úspěchu není nic špatného. Což se občas v naší modlitbě zastavit v tiché chvíli s Ježíšem a poděkovat mu za to, co se mi podařilo?

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:

TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
https://www.pastorace.cz/kazani

PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
https://www.pastorace.cz/primluvy
na základě nedělních biblických textů:
https://www.pastorace.cz/Kazani/

LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar

VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
https://vojtechkodet.cz/prednasky-a-kazani/videa/uvody-do-nedeli

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz 

Motto webu: Ten, kdo doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom u vody. (srov. Jer 17,5-8)

Svatý Václav stál u základů Evropy

Svatý Václav stál u základů Evropy
(28. 9. 2021) Jaký vzor nabízíme mladým lidem dnes? Rytíře nebo švindlíře?

Co napsal Karel Čapek o sv. Václavovi týden před svou smrtí

Co napsal Karel Čapek o sv. Václavovi týden před svou smrtí
(26. 9. 2021) Nezapomeňme na tradici svatováclavskou...

Jak roste vinná réva a jak se dělá víno? Pracovní listy pro děti

(23. 9. 2021) A znáte nějaké další rostliny, které se objevují v Bibli?

Světový den turistiky- 27. září

(22. 9. 2021) Cestování a turistika přispívá ke vzájemnému poznávání národů a kultur. Podobně je tomu se sportem...

Téma: narcismus. K poslechu

(17. 9. 2021) Zajímavá série tří pořadů na Radiu Wave

15. září 1993 byl sicilskou mafií zavražděn kněz Giuseppe Puglisi

(14. 9. 2021) Padre Giuseppe Puglisi se pokusil se o nemožné – zachránit děti ulice, které rostou pro mafii. Není divu, že se brzy –…