Které přikázání je největší? (Mt 22,36) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

8. 11. 2020

32. neděle v mezidobí - Cyklus A

Liturgický rok se blíží ke svému závěru a tak se také téma mešních lekcí bude již více soustředit na konec světa, eschatologii či skutečnost smrti. Je překvapující, kolik z nás vlastně se smrtí nepočítá. Není vhodné se zastavit nad tím, že onen okamžik přijde? Jak se na tento moment připravit?

VSTUPNÍ ANTIFONA

Kéž pronikne k tobě má modlitba, nakloň svůj sluch k mému volání, Hospodine!

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí a milosrdný Bože, dej nám sílu překonávat všechno, co se nám staví do cesty, ať ti můžeme bez vnitřních i vnějších překážek svobodně sloužit. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Čteme jednu z nejmladších knih Starého zákona (1. stol. př. Kr.). Kniha vznikla nejspíše mimo Izrael v diaspoře a měla sloužit jako povzbuzení pochybujících židů. Od 6. kapitoly začíná chvála moudrosti. Ta je zde tajuplně zosobněna (podobně Př 9; Sir 24), je nám darem Božím i partnerem v dialogu, je však třeba ji hledat.

Mdr 6,12-16

Moudrost září a nevadne, snadno ji vidí ti, kdo ji milují, dává se nalézt těmi, kdo ji hledají. Předchází ty, kdo po ní touží, a ukazuje se jim první.
Neunaví se, kdo k ní časně přichází, najde ji, jak mu sedí u dveří. Myslet totiž na ni je svrchovaná prozíravost, kdo kvůli ní bdí, brzy je bez starosti.
Vždyť sama obchází a hledá ty, kdo jsou jí hodni, na cestách se jim ukazuje s přízní a při každé myšlence jim vychází vstříc.

ŽALM 63

Touha po Bohu povzbuzuje člověka, aby upnul k Pánu svoji mysl i srdce. Nevychladne ani v noci, protože Bůh stojí za takové hledání.

Odpověď: Má duše po tobě žízní, Pane, můj Bože!

Bože, ty jsi můj Bůh, – snažně tě hledám, – má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo – jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země.
Tak toužím tě spatřit ve svatyni, – abych viděl tvou moc a slávu. – Vždyť tvá milost je lepší než život, – mé rty tě budou chválit.
Tak tě budu velebit ve svém životě, – v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě. – Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, – plesajícími rty zajásají ústa.
Kdykoli na tebe vzpomenu na svém lůžku, – v nočních hodinách budu na tebe myslet. – Neboť stal ses mým pomocníkem – a ve stínu tvých křídel jásám.

2. ČTENÍ

Čteme z nejstaršího novozákonního textu druhou část. Svatý Pavel napomínal k věrnosti a nyní odpovídá na dotaz na posmrtný život položený zřejmě adresáty listu. Jde o doklad nejstarší vrstvy víry křesťanů v posmrtný život.

1 Sol 4,13-18

Nechceme vás, bratři, nechat v nevědomosti o těch, kteří už zemřeli. Nesmíte pro ně truchlit tak jako ostatní, kdo nemají naději. Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i vstal z mrtvých, věříme také, že s Ježíšem přivede Bůh k životu i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním. Říkáme vám to přece, jak nás Pán o tom poučil: My živí, kteří se dožijeme příchodu Páně, nepředstihneme ty, kdo budou už mrtví.
Až totiž bude dán rozkaz, až zazní archandělův hlas a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe. Napřed vstanou zemřelí křesťané, potom my, kteří zůstaneme naživu, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu vstříc Pánu. A pak už budeme s Pánem navždycky. Těšte se proto navzájem těmito slovy.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Bděte a buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete. Aleluja.

EVANGELIUM

V 24. až 25. kapitole Matoušova evangelia Ježíš mluví k učedníkům o konci světa (eschatologické otázky). Jde o poslední Pánovu řeč na veřejnosti. Čteme první ze tří velkých podobenství o příchodu Krista na konci věků. Připomeňme, že při tradiční židovské svatbě šel ženich nejprve do domu nevěsty a „vyjednával“ podmínky svatby s otcem nevěsty, pak si ji teprve mohl odvést. Šlo o slavnostní akt, mohl tedy trvat dlouho. Družičky čekaly venku.

Mt 25,1-13

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství:
„Nebeské království je podobné deseti pannám, které vzaly lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět prozíravých. Pošetilé vzaly sice lampy, ale nevzaly s sebou olej, prozíravé si však vzaly s lampami také do nádobek olej. Když ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usnuly.
Uprostřed noci se strhl křik: ‘Ženich je tady! Jděte mu naproti!’ Tu všechny ty panny vstaly a začaly si upravovat lampy. Pošetilé prosily prozíravé: ‘Dejte nám trochu oleje, lampy nám dohasínají.’ Ale prozíravé odpověděly: ‘Nemůžeme, nestačilo by pak ani nám, ani vám, dojděte si raději k prodavačům a kupte si.’
Jakmile však odešly nakoupit, přišel ženich a ty připravené vešly s ním na svatbu a dveře se zavřely. Později přišly i ostatní panny a volaly: ‘Pane, pane, otevři nám!’ On však odpověděl: ‘Amen, amen, pravím vám: Neznám vás.’
Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Děkujeme ti, Bože, za tento svátostný pokrm a prosíme tě: dej, ať nás tvůj svatý Duch neustále obnovuje svou silou působící ve svátostech, abychom ti zůstali upřímně oddáni. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

V závěru svého veřejného vystoupení mluví Ježíš o událostech spojených s koncem života a koncem celého světa. Nejde však o popis, co všechno nastane. Cílem bylo vyburcování posluchačů, aby nezůstali lhostejní, aby nežili jen z hodiny na hodinu, aniž by domýšleli, co se bude dít pak. Jako děti, které vyjely na výlet a hned na nádraží utratily všechny svěřené peníze. Vůbec je nenapadlo, že bude třeba se vrátit domů a že na výletě mohou užít mnoho krásného, jestliže budou mít na vstupné… I nám někdy nastane podobný okamžik, v němž jsme zaskočeni příchodem smrti někoho blízkého. Nečekali jsme to. Cílem Kristových slov ale není vyvolání strachu. Naopak povzbuzení k životu, k odvaze pohlédnout za horizont našeho běžného života. Ale za ním není konec!

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ svátek Posvěcení lateránské baziliky

Ez 47,1-2.8-9.12

Anděl mě zavedl ke vchodu do chrámu, a hle – pod chrámovým prahem prýštila voda směrem na východ – na východ totiž bylo chrámové průčelí – voda stékala pravou chrámovou stranou na jih od oltáře. Pak mě vyvedl severní branou a venku mě vedl až k vnější brá-ně směřující na východ, a hle – voda vytékala z jižní strany. Řekl mi: „Tato voda, která vytéká do východní krajiny, stéká do pouště a končí v moři ve slaných vodách a jeho voda je tím uzdravena. Kamkoli se řeka dostane, oživnou všichni živočichové, kteří se v ní hemží; velmi mnoho ryb bude tam, kam se dostane tato voda, a vše se uzdraví. Nad řekou pak, na jejím břehu z obou stran vzroste všeliké ovocné stromoví; neopadne jeho listí, nepřesta-ne jeho ovoce; každý měsíc ponese čerstvé plody, neboť jeho voda bude vytékat ze svatyně: jeho ovoce bude pokrmem, lékem jeho listí.“



Mezizpěv - Žl 46 (45), 2-3.5-6.8-9 Odp.: 5
Proudy bystřin jsou k radosti Božímu městu, přesvatému stánku Nejvyššího.

Bůh je naše útočiště a síla,
osvědčil se jako nejlepší pomocník v nouzi.
Proto se nebojíme, i kdyby se kácela země,
i kdyby se hory řítily do hlubin moře.

Proudy bystřin jsou k radosti Božímu městu,
přesvatému stánku Nejvyššího.
Bůh je v jeho středu, nepohne se,
od časného jitra ho Bůh bude chránit.

S námi je Hospodin zástupů,
Bůh Jakubův je naší tvrzí.
Pojďte, pozorujte Boží skutky,
které učinil k úžasu země.

Jan 2,13-22

Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma. V chrámě zastihl prodavače býčků, ovcí a holubů i směnárníky, jak tam sedí. Tu si udělal zprovazů důtky a vyhnal všechny z chrámu i s ovcemi a býčky, směnárníkům rozházel peníze a stoly jim zpřevracel a prodavačům holubů řekl: „Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“ Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‘Horlivost pro tvůj dům mě stravuje.’ Židé mu však namítli: „Jakým znamením nám dokážeš, že tohle smíš dělat?“ Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím!“ Tu židé řekli: „Tento chrám se stavěl šestačtyřicet let – a ty že bys ho zase postavil ve třech dnech?“ On však to řekl o chrámu svého těla. Teprve až byl vzkříšen z mrtvých, uvědomili si jeho učedníci, co tím chtěl říci, a uvěřili Písmu i slovu, které Ježíš řekl.

Komentář: Jan 2,13-22
Mohu přemýšlet: kvůli čemu by dnes Pán spletl důtky a co by vymrskal? Možná i já dávám někomu špatný příklad.

ÚTERÝ 10. 11.

Tit 2,1-8.11-14

Nejmilejší! Uč tomu, co je shodné se zdravým učením: že starší muži mají být střídmí, vážní, umět se ovládat, zdraví ve víře, lásce a trpělivosti. Totéž platí o starších ženách, že mají být v chování důstojné: ne pomlouvačné, v pití vína umírněné, učitelky v dobrém; mají vést mladé ženy k tomu, aby měly rády svého muže i svoje děti, aby se ovládaly, byly čisté, o domácnost pečlivé, dobrotivé a svému muži podřízené, protože jinak by se o Božím slově mluvilo špatně. Stejně tak napomínej mladé muže, aby se ovládali. Ty sám buď ve všem vzorem správného chování: (ukazuj) neporušenost v nauce, vážnost, zdravé učení, jemuž není možné nic vytknout, aby tak o nás protivník nemohl říci nic špatného a byl zahanben. Projevila se přece Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. Vede nás k tomu, abychom se odřekli bezbožného života i světských žádostí a žili v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně a přitom očekávali v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a spasitele Krista Ježíše. On vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků.



Mezizpěv – Žl 37,3-4.18+23.27+29
Spravedlivým přichází spása od Hospodina.

Doufej v Hospodina a čiň dobro,
pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.
Raduj se v Hospodinu
a dá ti, po čem touží tvé srdce.

Hospodin pečuje o život bezúhonných,
dědictví jejich přetrvá věky.
Hospodin dává krokům člověka sílu,
má zalíbení v jeho životní cestě.

Chraň se zlého a čiň dobré,
a přežiješ věky.
Spravedliví budou vlastnit zemi,
budou ji obývat věčně.

Lk 17,7-10

Pán řekl: „Když někdo z vás má služebníka a ten orá nebo pase, řekne mu snad, až se vrátí z pole: `Hned pojď a sedni si ke stolu'? Spíše mu přece řekne: `Připrav mi večeři, přepásej se a obsluhuj mě, dokud se nenajím a nenapiji. Potom můžeš jíst a pít ty.' Děkuje snad tomu služebníkovi, že udělal, co mu bylo přikázáno? Tak i vy, až uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: `Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.'"

Komentář: Lk 17,7-10
Nejvyšší vyznamenání a výsada, že vůbec mohu sloužit Všemohoucímu, který by se docela dobře beze mě „obešel“. Postoj, kdy očekávám od Boha odměnu za dobré jednání, je zřejmě nesprávný…

STŘEDA 11. 11.

Tit 3,1-7

Nejmilejší! Připomínej (všem), ať se podřizují vládě svých představených, aby je poslouchali a byli ochotni ke všemu, co je správné. Ať nikoho neurážejí, ať nejsou hádaví, ale ať se chovají přívětivě a všem lidem ať projevují všemožnou mírnost. Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, neposlušní, bloudili jsme, byli jsme otroky všelijakých žádostí a rozkoší, žili jsme ve zlobě a závisti, byli jsme hodni opovržení a nenáviděli jsme se navzájem. Ale pak se projevila dobrota Boha, našeho spasitele, a jeho láska k lidem; ne (snad proto), že my jsme vykonali něco dobrého, ale ze svého milosrdenství nás spasil v koupeli znovuzrození a obnovení Duchem svatým. Toho na nás vylil v hojnosti skrze našeho spasitele Ježíše Krista, abychom – ospravedlněni jeho milostí – dostali jako dědictví vytoužený věčný život.



Mezizpěv – Žl 23,1-3a.3b-4.5.6
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám,
dává mi prodlévat na svěžích pastvinách,
vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout,
občerstvuje mou duši.

Vede mě po správných cestách
pro svoje jméno.
I kdybych šel temnotou rokle,
nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou.
Tvůj kyj a tvá hůl,
ty jsou má útěcha.

Prostíráš pro mě stůl
před zraky mých nepřátel,
hlavu mi mažeš olejem,
má číše přetéká.

Štěstí a přízeň mě provázejí
po všechny dny mého života,
přebývat smím v Hospodinově domě
na dlouhé, předlouhé časy.

Lk 17,11-19

Když na cestě do Jeruzaléma procházel Ježíš mezi Samařskem a Galilejí a přicházel do jedné vesnice, šlo mu naproti deset malomocných. Zůstali stát opodál a volali: „Ježíši, Mistře, smiluj se nad námi!“ Když je uviděl, řekl jim: „Jděte a ukažte se kněžím.“ A jak odcházeli, byli očištěni. Když jeden z nich zpozoroval, že je uzdraven, vrátil se, mocným hlasem velebil Boha, padl mu k nohám tváří až k zemi a děkoval mu. Byl to Samaritán. Ježíš na to řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět? Nikdo z nich se nenašel, aby se vrátil a vzdal Bohu chválu, než tento cizinec?“ A jemu řekl: „Vstaň a jdi! Tvá víra tě zachránila.“

Komentář: Lk 17,11-19
Chci být jako ten desátý, který se vrátil, aby poděkoval! Moje modlitby by měly být víc děkovné, než prosebné.

ČTVRTEK 12. 11.

Flm 7-20

Nejmilejší! Tvá láska mi způsobila velkou radost a útěchu, když jsi, bratře, občerstvil srdce věřících. Mohl bych ti (sice prostě) nařídit, abys udělal, co je tvou povinností – (mám k tomu) od Krista plnou moc – ale raději (se chci dovolávat) lásky a (přednést) ti prosbu. (Mluví to) Pavel, stařec, a nyní vězeň pro Krista Ježíše. Prosím tě za svého syna, kterému jsem dal život (tady) v žaláři, Onezima. Dříve ti byl neužitečný, ale od nynějška ti bude skutečně užitečný, (jako se stal užitečným) i mně. Posílám ti ho nazpátek, (přijmi ho,) jako by to bylo moje vlastní srdce. Nejraději bych si ho nechal u sebe, aby mi sloužil místo tebe (tady) ve vězení, (které snáším pro hlásání) evangelia. Ale nechtěl jsem nic udělat bez tvého souhlasu, aby tvůj dobrý skutek nevypadal jako vynucený, nýbrž byl dobrovolný. Vždyť snad proto ti byl vzat na čas, abys ho dostal nazpátek navždycky, ne už jako otroka, ale jako něco více než otroka: jako drahého bratra. Když i mně je (tolik milý), jak teprve tobě, jako člověk i jako křesťan. Jsi-li tedy (přesvědčen), že já a ty patříme k sobě, přijmi ho, jako bych to byl já sám. Jestliže tě v něčem poškodil nebo je ti něco dlužen, vlož to (jako pohledávku) na můj účet. Já Pavel dávám na to vlastnoruční podpis: já ti to zaplatím. Nechci ti přitom říkat, že ty jsi mi dlužen (více): sám sebe. Ano, bratře, já čekám, že mi křesťansky splníš mou prosbu. Potěš duchovně mé srdce!



Mezizpěv – Žl 146,6c-7.8-9a.9bc-10
Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův.

Nebo: Aleluja.

Hospodin zachovává věrnost navěky,
zjednává právo utlačeným,
dává chléb lačným.
Hospodin vysvobozuje vězně.

Hospodin otvírá oči slepým,
Hospodin napřimuje sklíčené,
Hospodin miluje spravedlivé,
Hospodin chrání přistěhovalce.

Podporuje sirotka a vdovu,
ale mate cestu bezbožníků.
Hospodin bude vládnout navěky,
tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

Lk 17,20-25

Když se farizeové zeptali Ježíše, kdy přijde Boží království, odpověděl jim: „Boží království nepřichází tak, že by se to dalo pozorovat. Ani se nedá říci: `Hle, tady je!' nebo `tam je!' Neboť Boží království je mezi vámi.“ Učedníkům pak řekl: „Přijdou dny, kdy byste rádi viděli aspoň jeden ze dnů Syna člověka, ale neuvidíte ho. Budou vám říkat: `Hle, tady je!', `hle, tam!' Neodcházejte a neběhejte za nimi! Neboť jako blesk, když vyšlehne, zazáří od jednoho konce nebe až k druhému, tak to bude i se Synem člověka v jeho den. Napřed však musí mnoho vytrpět a od tohoto pokolení být zavržen.“

Komentář: Lk 17,20-25
Je-li Boží království už mezi námi, jak říká náš Pán, měl bych se více snažit, abych byl jeho „ukázněným občanem“.

PÁTEK památka sv. Anežky České

2 Jan 4-9

(Vyvolená paní,) měl jsem velikou radost, když jsem našel mezi tvými dětmi takové, které žijí v pravdě, jak nám to Otec nařídil. A nyní tě, paní, prosím – to ti píšu ne jako přikázání nové, ale (jako) to, které jsme měli od začátku – milujme se navzájem! Láska záleží v tom, že žijeme podle jeho přikázání. A přikázání, jak jste slyšeli od začátku, je toto: Žijte v lásce! Mnoho svůdců se objevilo ve světě, kteří nevyznávají Ježíše jako Mesiáše, jenž přišel v těle. Jsou to svůdci a antikristi. Dejte si pozor, abyste nepřišli o (plody) naší práce, ale abyste dostali plnou odměnu. Kdo jde dál a nezůstává v Kristově učení, nemá Boha. Kdo v tom učení zůstává, má Otce i Syna.



Mezizpěv – Žl 119,1.2.10.11.17.18
Blaze těm, kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.

Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná,
kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.

Blaze těm, kteří dbají na jeho přikázání,
hledají ho celým srdcem.

Celým srdcem tě hledám,
nedej, abych se odchýlil od tvých předpisů!

Ve svém srdci uchovávám tvůj výrok,
abych se neprohřešil proti tobě.

Prokaž dobro svému služebníku,
abych byl živ a zachovával tvé slovo.

Otevři mé oči,
ať pozoruji divy tvého zákona.

Lk 17,26-37

Ježíš řekl svým učedníkům: „Jako bylo v době Noemově, tak tomu bude v době Syna člověka: jedli a pili, ženili se a vdávali až do dne, kdy Noe vstoupil do archy a přišla potopa a zahubila všechny. Podobně se stalo v době Lotově: jedli a pili, kupovali a prodávali, sázeli a stavěli; ale ten den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, z nebe spadl oheň a síra a zahubilo to všechny. Právě tak to bude v den, kdy se zjeví Syn člověka. Kdo bude v ten den na střeše a své věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal, a stejně tak, kdo bude na poli, ať se nevrací nazpět! Pamatujte na Lotovu ženu! Kdo si bude hledět život zachránit, ztratí ho, a kdo by ho ztratil, zachová ho. Říkám vám: Té noci budou dva na jednom lůžku: jeden bude vzat, druhý ponechán. Dvě ženy budou spolu mlít obilí: jedna bude vzata, druhá ponechána.“ Zeptali se ho: „Kde, Pane?“ Odpověděl jim: „Kde bude tělo, tam se slétnou i supi.“

Komentář: Lk 17,26-37
Nejsem snad příliš ve světě zabydlený? Pozor, aby mi rychlý příchod Pána vlastně nepřekážel. Princezna Anežka věděla, co opustit…

SOBOTA 14. 11.

3 Jan 5-8

Můj drahý (Gáje), jednáš, jak se sluší na věrného (křesťana) ve všem, co prokazuješ bratřím, a to i cizím. Ti veřejně ve shromážděních věřících mluvili o tvé lásce. A bude to od tebe pěkné, když je (zase tak) vybavíš na cestu, jak je to hodné Boha. Neboť se vydali na cesty pro (Ježíšovo) jméno a neberou nic od pohanů. Je to přece naše povinnost, abychom se takových lidí ujímali. Tak budeme mít účast v jejich práci při (hlásání) pravdy.



Mezizpěv – Žl 112,1-2.3-4.5-6
Blaze muži, který se bojí Hospodina.

Nebo: Aleluja.

Blaze muži, který se bojí Hospodina,
který má velkou zálibu v jeho přikázáních.
Mocné bude na zemi jeho potomstvo,
pokolení řádných lidí bude požehnáno.

Hojnost a bohatství budou v jeho domě
a jeho štědrost potrvá navždy.
Září v temnotách jako světlo řádným lidem,
je milosrdný, dobrotivý a spravedlivý.

Blaze muži, který se slitovává a půjčuje,
stará se o své věci podle práva.
Neboť navěky nezakolísá,
ve věčné paměti bude spravedlivý.

Lk 18,1-8

Ježíš pověděl svým učedníkům podobenství, že je třeba stále se modlit a neochabovat: „V jednom městě byl soudce, Boha se nebál a na lidi nedal. Byla v tom městě i vdova, chodila k němu a říkala: `Zastaň se mě proti mému odpůrci!' Ale on dlouhou dobu nechtěl. Potom si však řekl: `I když se Boha nebojím a na lidi nedám, přece se té vdovy zastanu, protože mě obtěžuje; jinak sem bude ustavičně chodit a mě trápit.'„ A Pán řekl: „Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce! A Bůh by se nezastal svých vyvolených, kteří k němu volají ve dne v noci, a nechal by je dlouho čekat? Říkám vám, že se jich rychle zastane! Ale nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?“

Komentář: Lk 18,1-8
Ano, s vírou, že se mě Pán zastane, se mohu odvážit konat velké věci! Ale: zastanu se jej já, když to bude (třeba před okolím) pro mě nepříjemné?

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.pastorace.cz/primluvy
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



MISÁL NA WEBU
http://www.liturgie.cz/misal/



VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/




BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz





´Dušičky´ - pracovní list pro děti

(25. 10. 2020) Hned na začátku listopadu prožíváme důležité dny, kterým se lidově říká dušičky. Víš, co v těchto dnech slavíme nebo si…

Hugh O'Flaherty, pomáhal ukrýt před nacisty tisíce uprchlíků

Hugh O'Flaherty, pomáhal ukrýt před nacisty tisíce uprchlíků
(24. 10. 2020) Vatikánský kněz Msgre. Hugh O'Flaherty (* 28. února 1898 + 30. října 1963), pomáhal ukrýt před nacisty tisíce…

Doporučujeme knížku: Výzvy stárnutí

Doporučujeme knížku: Výzvy stárnutí
(15. 10. 2020) Byli jsme mladí, a už nejsme. Ledacos nás bolí a vidíme, že stárnutí je proces, který nelze zastavit. Tato útlá…

Videoseriál "Víra do kapsy": Nalinkoval Bůh můj život?

Videoseriál "Víra do kapsy": Nalinkoval Bůh můj život?
(12. 10. 2020) Kdy můžeme o něčem říct, že to byla Boží vůle? O přirozených cestách rozlišování i o mimořádných zásazích Božích vypráví…

Prosme Boha o pomoc se zvládnutím nové vlny pandemie coronaviru

 Prosme Boha o pomoc se zvládnutím nové vlny pandemie coronaviru
(8. 10. 2020) Spojme se v této složité době, kdy čelíme pandemii COVID-19,  ve společné modlitbě: Všemohoucí…

Nechme na sebe hledět Ježíše (papež František)

(3. 10. 2020) Co nám nabízí svědectví Františka z Assisi dnes?  (odkaz na pastorace.cz)