Bůh je naše spravedlnost.   (Jer 33,16) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

31. 10. 2021

31. neděle v mezidobí - Cyklus B

Dnešní neděle by se dala nazvat „Když (ne)jde o zákony“. Izraelité přijali Desatero, resp. celou Tóru jako formu smlouvy, jejíž zachovávání znamená naplňování živého vztahu s Bohem. Jenže, kdo je schopen všechny normy znát? A platí za všech okolností? Co je tedy jádrem všech uvedených Božích příkazů? Dnes se také na mnoha místech, kde neznají datum posvěcení místního kostela, slaví „posvícení“. K tomu se mohou vybrat jiné texty.

 

Reflexe k evangeliu: Můj život nemusí určovat strach, spěch, nervozita, peníze, naštvaný šéf...

 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Neopouštěj mě, Hospodine, Bože můj, nevzdaluj se ode mě! Pospěš mi na pomoc, Pane, má spáso!

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí a milosrdný Bože, ty nám dáváš všechnu potřebnou milost, abychom ti mohli správně a věrně sloužit; zbav nás všeho, co nám brání v plnění tohoto našeho poslání, ať bezpečně směřujeme k svému cíli a splní se na nás tvá zaslíbení. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Kniha Deuteronomium vznikla později než první čtyři knihy Mojžíšovy. Je opakováním zákonů, které obsahují. Jde však o výklad, klade jiný důraz. V Dt 5 se opakuje Desatero. Náš text obsahuje jednu z nejslavnějších pasáží Starého zákona, tzv. Šema Israel. Jde o vyznání i závazek víry.

Dt 6,2-6

Mojžíš řekl lidu: „Boj se Hospodina, svého Boha, a zachovávej všechny jeho zákony a příkazy, které já ti přikazuji – ty, tvůj syn a syn tvého syna – po všechny dny svého života, abys byl dlouho živ.
Slyš, Izraeli, svědomitě je zachovávej, aby se ti dobře vedlo, abyste se velmi rozmnožili, jak to slíbil Hospodin, Bůh tvých otců, že ti dá zemi oplývající mlékem a medem.
Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný. Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou! Ať tato slova, která ti dnes přikazuji, zůstanou v tvém srdci!“

ŽALM 18

Žalm je odpovědí na první čtení. Byli jsme Bohem pozváni a žalmista reaguje: „Miluji tě…“!

Odpověď: Miluji tě, Hospodine, má sílo!

Miluji tě, Hospodine, má sílo, – Hospodine, má skálo, mé útočiště, zachránce můj!
Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám, – můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má! – Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála, – a od svých nepřátel budu vysvobozen.
Ať žije Hospodin, požehnána buď moje Skála, – sláva buď Bohu, mému spasiteli! – Veliká vítězství jsi popřál svému králi, – dáváš přízeň svému pomazanému.

2. ČTENÍ

Pokračujeme v četbě listu Židům. Teologicky náročný, propracovaný text si klade základní otázku o Kristově kněžství a jeho oběti. Čteme závěr úvahy věnované kněžství podle Žalmu 110 a zmíněnému nežidovskému knězi Melchizedechovi. Žalm zaslibuje kněze podle vzoru této postavy.

Žid 7,23-28

Bratři! V době starozákonní se mnozí stávali kněžími, protože umírali, a nemohli tedy jimi být stále; Ježíš však je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na někoho jiného. Proto také je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval.
Ano, právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa, který nemá zapotřebí, jako jiní velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť.
Zákon totiž ustanovuje za vele-kněze lidi, kteří jsou podrobeni slabosti; ale ona přísaha – pozdější než Zákon – ustanovuje Syna, který dosáhl dokonalosti navždy.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, praví Pán, a můj Otec ho bude milovat, a přijdeme k němu. Aleluja.

EVANGELIUM

S blížícím se koncem liturgického roku se také blížíme k závěru Markova evangelia. Ježíš dostává poslední otázky, svým způsobem nejzásadnější. Pán cituje dvě místa ze Starého zákona: Dt 6,4-5 (viz první čtení) a Lv 19,18. Ani jedna citace není z Desatera, ale obě na něj navazují, jde tedy o jeho interpretaci.

Mk 12,28b-34

Jeden z učitelů Zákona přistoupil k Ježíšovi a zeptal se ho: „Které přikázání je první ze všech?“
Ježíš odpověděl: „První je toto: ‘Slyš, Izraeli! Hospodin, náš Bůh, je jediný Pán. Proto miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.’ Druhé je toto: ‘Miluj svého bližního jako sám sebe.’ Žádné jiné přikázání není větší než tato.“
Učitel Zákona mu na to řekl: „Správně, Mistře, podle pravdy jsi řekl, že on je jediný a není jiného kromě něho a milovat ho celým srdcem, celým rozumem a celou silou a milovat bližního jako sám sebe je víc než všechny oběti a dary.“
Když Ježíš viděl, že učitel Zákona odpověděl rozumně, řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“ A nikdo se už neodvážil dát mu nějakou otázku.

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Ukážeš mi cestu k životu, u tebe je hojná radost, Bože.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Rozmnož v nás, Bože, působení své milosti, abychom v síle pokrmu, kterým jsi nás nasytil, došli do nebeské slávy. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Co znamená „milovat“? Čeština dnes toto slovo zcela převrátila a zaměnila za sex. Milovat ale neznamená „užívat si“ nebo zakoušet rozkoš. Milovat znamená žít pro druhého. Nikoli brát, ale dávat. Co tedy znamená milovat Boha? Jde o vztah, v němž Bohu nasloucháme, záleží nám na tom, jak věci vidí on. Ctíme ho, neseme v srdci. Láska myslí na dobro druhého. A tak milovat bližní znamená především mít na paměti dobro druhých. Mimochodem, učitel Zákona z evangelia ocenil Krista za jeho odpovědi, a to přesto, že ho přišel zkoušet. A také Ježíš s tímto člověkem jedná s velkou úctou. Zachovávání podstaty Božích přikázání buduje veliké mosty.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 1.11. slavnost Všech svatých

Zj 7,2-4.9-14; Žl 24; 1 Jan 3,1-3

Hle – veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech ná-rodů, kmenů, plemen a jazyků.

Čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana.

Já, Jan, viděl jsem, jak od východu slunce vystupuje jiný anděl. Držel v ruce pečetidlo živého Boha a zvolal silným hlasem na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi i moři: „Neškoďte zemi, ani moři, ani stromům, dokud nepoznamenáme na čele služeb-níky našeho Boha!“ A uslyšel jsem, kolik bylo těch poznamenaných: sto čtyřiačtyřicet tisíc ze všech kmenů izraelského lidu. Potom se podívám, a hle – veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, odění bílým rouchem, s palmami v rukou a volali mocným hlasem: „Za svou záchranu vděčíme našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi!“ Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí, padli na tvář před trůnem, klaněli se Bohu a volali: „Amen. Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla přísluší našemu Bohu na věčné věky! Amen.“ Tu na mě promluvil jeden ze starců a zeptal se mě: „Kdo jsou tihle zde v bílém rouchu a odkud přišli?“ Odpověděl jsem mu: „Můj pane, to víš ty.“ Řekl mi: „To jsou ti, kdo přicházejí z velikého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi.“



Mezizpěv - Žl 24 (23), 1-2.3-4ab.5-6 Odp.: srov. 6
To je pokolení těch, kdo hledají tvou tvář, Hospodine!

Hospodinu náleží země i to, co je na ní,
svět i ti, kdo jej obývají.
Neboť on jej založil nad moři,
upevnil ho nad proudy vod.

Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu,
kdo smí stát na jeho svatém místě?
Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce,
jehož duše nebaží po marnosti.

Ten přijme požehnání od Hospodina,
odměnu od Boha, svého spasitele.
To je pokolení těch, kdo po něm touží,
kdo hledají tvář Jakubova Boha .



2. čtení - 1 Jan 3,1-3
Budeme vidět Boha tak, jak je.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.

Milovaní! Hleďte, jak velikou lásku nám Otec projevil, že se nejen smíme nazývat Božími dětmi, ale že jimi také jsme! Proto nás svět nezná, že nepoznal jeho. Milovaní, už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je. Každý, kdo skládá tuto naději v něho, uchovává se čistý, jako on je čistý.

Mt 5,1-12a

Radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu!

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je: „Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha. Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost,neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost;radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.“

Komentář: Mt 5,1-12a
Svatost je otevřenost vůči Bohu a splynutí s Jeho dobrotou. Dnes mohu vzpomenout, kolik „nekanonizovaných“ světců jsem v životě již potkal. Děkujme, že je dost lidí, pro které představuje text blahoslavenství reálný návod!

ÚTERÝ 2. 11., Vzpomínka na všechny věrné zemřelé

2 Mak 12,43-46; Žl 116; Řím 5,5-11

Bylo to dobré a šlechetné jednání, když tak smýšlel o vzkříšení.

Čtení z druhé knihy Makabejské.

Juda, kníže Izraele, uspořádal sbírku dva tisíce drachem stříbra, kterou poslal do Jeruzaléma, aby byla podána oběť za hřích. To bylo jistě dobré a šlechetné jednání, když tak smýšlel o vzkříšení. Kdyby totiž nevěřil, že padlí vstanou z mrtvých, bylo by zbytečné a směšné modlit se za mrtvé. Nadto myslil na nádhernou odměnu, která je uchována těm, kdo zesnuli ve zbožnosti. Svatá a zbožná je to myšlenka! Proto dal vykonat smírnou oběť za mrtvé, aby byli zbaveni hříchu.





Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Naděje neklame, protože Boží láskaje nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který nám byl dán. Kristus přece v ten čas, když jsme ještě byli slabí, zemřel za bezbožníky. Vždyť sotva kdo položí život za spravedlivého - možná, že se někdo umřít odhodlá za toho, kdo je mu milý. Ale Bůh dokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus umřel za nás, když jsme ještě byli hříšníky. Tím spíše tedy budeme zachráněni skrze něho od (Božího) hněvu teď, když jsme ospravedlněni jeho krví. Neboť jestliže jsme s Bohem byli usmířeni smrtí jeho Syna v době, kdy jsme s ním byli ještě znepřáteleni, tím spíše - po usmíření - budeme zachráněni jeho životem. Ba ještě více! Smíme se i chlubit Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, protože skrze něho se nám nyní dostalo usmíření.

Lk 23,33.39-43

Dnes budeš se mnou v ráji.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Když došli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jeho i ty zločince, jednoho po pravici a druhého po levici. Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „Copak ty nejsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“ Druhý ho však okřikl: „Ani ty se nebojíš Boha? Vždyť jsi odsouzen k stejnému trestu! My ovšem spravedlivě: dostáváme přece jen, jak si zasloužíme za to, co jsme spáchali, ale on neudělal nic zlého.“ A dodal: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“ Odpověděl mu: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“

Komentář: 2 Mak 12,43-46;
Víra ve vzkříšení člověkova těla – tedy celého člověka – je v této knize z 2. stol. př. Kr. jasně vyjádřena. Mě navíc má myšlenka na Kristovo vzkříšení naplnit nadějí na shledání s těmi, kterým modlitbou mohu pomáhat…

STŘEDA 3.11.

Řím 13,8-10; Žl 112

Naplněním zákona je láska.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Nebuďte nikomu nic dlužni – jen vzájemnou lásku. Neboť kdo druhého miluje, splnil Zákon. Vždyť přikázání `nebudeš cizoložit, nebudeš zabíjet, nebudeš krást, nebudeš žádostivý', a je-li ještě nějaké jiné přikázání, všecka jsou shrnuta v tomto: `Miluj svého bližního jako sám sebe'. Láska bližnímu neubližuje. Naplněním Zákona je tedy láska.



Mezizpěv – Žl 112,1-2.4-5.9
Blaze muži, který se slitovává a půjčuje.

Nebo: Aleluja.

Blaze muži, který se bojí Hospodina,
který má velkou zálibu v jeho přikázáních.
Mocné bude na zemi jeho potomstvo,
pokolení řádných lidí bude požehnáno.

Září v temnotách jako světlo řádným lidem,
je milosrdný, dobrotivý a spravedlivý.
Blaze muži, který se slitovává a půjčuje,
stará se o své věci podle práva.

Rozděluje, dává chudým,
jeho štědrost potrvá navždy,
jeho moc poroste v slávě.

Lk 14,25-33

Kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíše cestou doprovázely velké zástupy. Obrátil se k nim a řekl: „Když někdo přichází ke mně a neklade svého otce, svou matku, ženu, děti, bratry a sestry – ano i sám sebe – až na druhé místo, nemůže být mým učedníkem. Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem. Když někdo z vás chce stavět věž, nesedne si napřed a nespočítá náklady, jestli má dost na dokončení stavby? Kdyby totiž položil základy a nestačil ji dokončit, vysmáli by se mu všichni, kdo by to viděli, a říkali by: `Tenhle člověk se pustil do stavby, ale nemohl ji dokončit.' Nebo když má některý král vytáhnout proti jinému králi, aby s ním vedl válku, nesedne si napřed a neuvažuje, jestli se může s deseti tisíci (vojáků) utkat s tím, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? Jestliže na to nestačí, vyšle posly, dokud je ten druhý (král) ještě daleko, a žádá o podmínky míru. Tak ani žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.“

Komentář: Řím 13,8-10
Ano, dluh se jednou splatí – a je konec. Lásku však jsme dlužni stále!

ČTVRTEK 4.11.

Řím 14,7-12 ; Žl 27;

Ať žijeme nebo umíráme, patříme Pánu.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Žádný z nás nežije sám sobě ani neumírá sám sobě. Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať tedy žijeme nebo umíráme, patříme Pánu. Vždyť právě proto Kristus umřel a vstal k životu, aby se stal Pánem nad mrtvými i nad živými. Proč tedy svého bratra odsuzuješ? Nebo proč ty svým bratrem pohrdáš? Všichni přece budeme stát před Božím soudem. Vždyť v Písmu se říká: `Jako že jsem živ, praví Pán, přede mnou poklekne každé koleno, a každý jazyk bude velebit Boha.' A každý z nás tedy bude muset sám za sebe vydat Bohu účty.



Mezizpěv – Žl 27,1.4.13-14
Věřím, že uvidím blaho od Hospodina v zemi živých!

Hospodin je mé světlo a má spása, koho bych se bál?
Hospodin je záštita mého života, před kým bych se třásl?

Jedno od Hospodina žádám a po tom toužím:
abych směl přebývat v Hospodinově domě
po všechny dny svého života,
abych požíval Hospodinovy něhy
a patřil na jeho chrám.

Věřím, že uvidím blaho od Hospodina
v zemi živých!
Důvěřuj v Hospodina, buď silný,
ať se vzmuží tvé srdce, doufej v Hospodina!

Lk 15,1-10

V nebi bude radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

K Ježíšovi přicházeli samí celníci a hříšníci, aby ho slyšeli. Farizeové a učitelé Zákona mezi sebou reptali: „Přijímá hříšníky a jí s nimi!“ Pověděl jim tedy toto podobenství: „Kdo z vás, když má sto ovcí a jednu z nich ztratí, nenechá těch devětadevadesát v pustině a nepůjde za tou ztracenou, dokud ji nenajde? A když ji najde, s radostí si ji vloží na ramena. Až přijde domů, svolá své přátele i sousedy a řekne jim: `Radujte se se mnou, protože jsem našel svou ztracenou ovci.' Říkám vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí, než nad devětadevadesáti spravedlivými, kteří obrácení nepotřebují. Nebo

která žena, když má deset stříbrných mincí a jednu z nich ztratí, nerozsvítí svítilnu, nevymete dům a nehledá pečlivě, dokud ji nenajde? A když ji najde, svolá své přítelkyně i sousedky a řekne jim: `Radujte se se mnou, protože jsem našla stříbrnou minci, kterou jsem ztratila.' Právě tak, říkám vám, mají radost Boží andělé nad jedním hříšníkem, který se obrátil.“

Komentář: Řím 14,7-12
Není možné žít křesťanství jen pro sebe. Podobně, jako se rozdával náš Pán, mám i já myslet na ostatní! Smyslem církve je též cítit odpovědnost za druhé.

PÁTEK 5.11.

Řím 15,14-21; Žl 98;

Abych byl služebníkem Krista Ježíše mezi pohany; aby se tak pohané stali milou obětí.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Já sám jsem o vás přesvědčen, moji bratři, že i vy máte plno dobré vůle naplněni poznáním všeho druhu, takže jste docela dobře schopni jeden druhého napomenout. Přece však jsem vám psal trochu směleji, abych vám (některé věci) připamatoval, a to pro milost, která mi byla dána od Boha: abych byl služebníkem Krista Ježíše mezi pohany. Kážu proto Boží evangelium, jako bych konal posvátný úkon, aby se tak pohané stali milou obětí, posvěcenou od Ducha Svatého. Mám se tedy čím chlubit skrze Ježíše Krista v tom, co se týká Božího díla. Neodvážím se mluvit o ničem jiném než o tom, co Kristus skrze mne vykonal, aby byli pohané přivedeni k ochotnému přijetí víry, slovem i skutkem, silou znamení a zázraků, konaných mocí Božího Ducha. Tak jsem dovršil kázání Kristova evangelia od Jeruzaléma a v širém okruhu až po Ilýrii. Snažím se totiž o to a kladu si za čest, že nekážu evangelium tam, kde jméno Kristovo je už známo. Nechci stavět na cizích základech, neboť stojí v Písmu: `Ti, kdo o něm nebyli poučeni, uvidí, ti, kdo (o něm) neslyšeli, porozumějí.'



Mezizpěv – Žl 98,1.2-3ab.3cd-4
Hospodin zjevil svou spásu před zraky pohanů.

Zpívejte Hospodinu píseň novou,
neboť učinil podivuhodné věci.
Vítězství je dílem jeho pravice,
jeho svatého ramene.

Hospodin uvedl ve známost svou spásu,
před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.
Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost
Izraelovu domu.

Všechny končiny země uzřely
spásu našeho Boha.
Jásejte Hospodinu, všechny země,
radujte se, plesejte a hrejte!

Lk 16,1-8

Synové tohoto světa jsou k sobě navzájem prozíravější než synové světla.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že prý zpronevěřuje jeho majetek. Zavolal ho a řekl mu: `Co to o tobě slyším? Slož účty ze svého správcovství! Správcem už dál být nemůžeš.' Správce si řekl: `Co si počnu, když mě můj pán zbavuje správcovství? Kopat nemohu, žebrat se stydím. Už vím, co udělám, aby mě (lidé) přijali k sobě do domu, až budu zbaven správcovství.' Zavolal si dlužníky svého pána, každého zvlášť, a zeptal se prvního: `Kolik jsi mému pánovi dlužen?' Odpověděl: `Sto věder oleje.' Řekl mu: `Tady máš svůj úpis, honem si sedni a napiš padesát.' Pak se zeptal druhého: `Kolik ty jsi dlužen?' Odpověděl: `Sto korců pšenice.' Řekl mu: `Tady máš svůj úpis a napiš osmdesát.' Pán pochválil nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Synové tohoto světa jsou totiž k sobě navzájem prozíravější než synové světla.“

Komentář: Řím 15,14-21;
Být služebníkem Krista mezi pohany popisuje Pavel jako milost. Mezi pohany žije většina z nás. Je to snad dnes lehčí?

SOBOTA 6.11.

Řím 16,3-9.16.22-27 Žl 145;

Pozdravujte se navzájem svatým políbením.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.

Bratři! Pozdravujte Prisku a Akvilu, kteří se mnou pracovali pro křesťanskou víru a nasadili pro mě vlastní život; jsem jim zavázán k vděčnosti nejen já, ale i všecky církevní obce pohanokřesťanů. Posílám pozdrav i věřícím, kteří se shromažďují v jejich domě. Pozdravujte mého drahého Epaineta; on je první z Asie, který přijal víru v Krista. Pozdravujte Marii, která se pro nás hodně napracovala. Pozdravujte mé krajany Andronika a Junia; byli se mnou společně ve vězení, jsou velmi váženi mezi apoštoly a stali se křesťany ještě přede mnou. Pozdravujte Ampliáta, mám ho v Pánu rád. Pozdravujte Urbana, našeho spolupracovníka v křesťanské víře, a mého milovaného Stachyna. Pozdravujte se navzájem svatým políbením. Pozdravují vás všechny Kristovy církevní obce. Připojuji křesťanské pozdravení já, Tercius, který tento list píšu. Pozdravuje vás Gájus, hostitel můj i celé církevní obce. Pozdravuje vás městský důchodní Erastos a bratr Kvartus. Bůh vás může utvrdit, (abyste žili) podle evangelia, jak jsem vám ho hlásal, a podle kázání o Ježíši Kristu. Bylo vám zjeveno toto tajemství, které bylo skryté od věčných časů, ale nyní je zřejmé předpověďmi Písma na příkaz věčného Boha a oznámeno všem národům, aby ho vírou poslušně přijaly. A proto Bohu, který jediný je moudrý, buď skrze Ježíše Krista sláva na věčné věky. Amen.



Mezizpěv – Žl 145,2-3.4-5.10-11
Budu velebit tvé jméno, můj Bože, králi.

Každý den tě budu velebit, můj Bože,
a chválit tvé jméno po všechny věky.
Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný,
jeho velikost je nevýstižná.

Jedno pokolení zvěstuje druhému tvé činy
a oznamuje tvoji moc.
Mluví o nádherné slávě tvé vznešenosti,
rozmlouvají o tvých divech.

Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla
a tvoji zbožní ať tě velebí!
Ať vypravují o slávě tvého království,
ať mluví o tvé síle.

Lk 16,9-15

Jestliže jste nebyli věrní v nespravedlivém mamonu, kdo vám svěří pravé bohatství?

Ježíš řekl svým učedníkům: „Získávejte si přátele z nespravedlivého mamonu, abyste
až ho nebude – byli přijati do příbytků věčných. Kdo je věrný v maličkosti, je věrný i ve velké věci, a kdo je v maličkosti nepoctivý, je nepoctivý i ve velké věci. Jestliže jste tedy nebyli věrní v nespravedlivém mamonu, kdo vám svěří pravé (bohatství)? Jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše? Žádný služebník nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“ To všechno slyšeli farizeové, kteří měli rádi peníze, a posmívali se mu. Řekl jim: „Vy ze sebe děláte před lidmi spravedlivé, ale Bůh zná vaše srdce. Neboť co je u lidí vznešené, před Bohem je ohavnost.“

Komentář: Řím 16,3-9.16.22-27
Je dojemné, jak se Pavel snaží na nikoho nezapomenout. Lidská náklonnost a srdečnost se nesmí při apoštolské práci vytratit. Kdypak jsem já naposledy někomu napsal, zavolal?

 

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:

 

KRATIČKÉ ZAMYŠLENÍ
"Téma týdne" reflektující text z neděle
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

VIDEO-ÚVODY K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz 

 

 

Motto webu: Ten, kdo doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom u vody. (srov. Jer 17,5-8)

Kdy začíná advent?

(28. 11. 2021) Datum 1. adventní neděle

Advent

Advent
(26. 11. 2021) Advent: informace, význam, základní info, datum, roráty, výroba věnců, pro děti...

Co jsou to roráty?

Co jsou to roráty?
(25. 11. 2021) Prastaré adventní zpěvy, které se zpívají v brzkých ranních hodinách jen za svitu svící…

Adventní dokreslovací knížka pro děti

(25. 11. 2021) Ahoj děti! Určitě už znáte vyprávění o tom, co všechno se stalo, než se Ježíš narodil. Teď si o tom s námi můžete…

Nechte se prosím, očkovat!

Nechte se prosím, očkovat!
(24. 11. 2021) Očkování není samospasitelné, ale jak je vidět z menšího procenta nemocných ve skupině očkovaných, je to nástroj,…

Ježíš Kristus Král, Boží království

(23. 11. 2021) Žádné království z tohoto světa, žádný král ani žádná vláda neřeší úplně a s konečnou platností osud jednotlivého…