29. neděle v mezidobí - Cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, popřej mi sluchu, slyš mé slovo! Opatruj mě jako zřítelnici oka, do stínu svých perutí mě ukryj.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, od tebe máme všechno dobré a v tvých rukou je celý náš život; dej, ať chceme vždycky to, co chceš ty, a ať ti sloužíme s upřímným srdcem. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Bitva v dolině Refidim je popisována velmi stručně, hlavní pozornost se soustřeďuje spíš na Mojžíše. Pokud držel ruce nahoře, Izrael vítězil: symbol zvednutých rukou naznačuje napojení na Hospodina a přijetí síly od něj. Hospodin nakonec nově prokázal věrnost svým vyvoleným, zastal se jich. Je důležité si všimnout, že Izrael nezvítězil jen díky Mojžíšovi, ale i díky Jozuově vojsku: pasivita (stát na hoře před Hospodinem) se tak skloubila s aktivitou (bojovat v dolině). Izrael mohl slavit vítězství díky spolupráci „rozmanitých druhů služeb“ přítomných v jeho středu.

EX 17,8-13

Amalečané přitáhli a bojovali s Izraelem v Refidim.
Mojžíš řekl Jozuovi: „Vyber si muže a zítra vyjdi bojovat s Amalečany, já se zatím postavím na vrchol pahorku s Boží holí v ruce.“ Jozue vykonal, co mu rozkázal Mojžíš, a bojoval s Amalečany. Mojžíš, Áron a Chur však vystoupili na vrchol pahorku.
Když Mojžíš měl zdvižené ruce, vítězili Izraelité. Když ruce spouštěl, vítězili Amalečané. Ruce Mojžíšovy se však unavily; vzali tedy kámen, položili pod něho a on se na něj posadil. Áron a Chur podpírali jeho ruce, každý z jedné strany, takže jeho ruce zůstaly pevné až do západu slunce. Jozue porazil ostřím meče Amalečany a jejich válečné sbory.

ŽALM 121

Odpověď: Pomoc nám přijde od Hospodina, který učinil nebe i zemi.

Zvedám své oči k horám. – Odkud mi přijde pomoc? – Pomoc mi přijde od Hospodina, – který učinil nebe i zemi.
Nedopustí, aby se tvá noha zvrtla, – nebude dřímat tvůj strážce. – Ano, nebude dřímat a spát – Izraelův strážce.
Hospodin je střeží, – Hospodin je tvým ochráncem po tvé pravici. – Za dne ti slunce neublíží, – ani měsíc v noci.
Hospodin tě bude střežit ode všeho zlého, – střežit bude tvou duši. – Hospodin bude střežit tvůj odchod i příchod – nyní i navěky.

2. ČTENÍ

Tento text je srozumitelnější na pozadí polemiky proti nauce „falešných učitelů“ působících uvnitř církevní obce. Timotej má odolat falešným naukám věrností v předávaném učení, věrností Písmu. Taková věrnost nemá být jen pasivní (pouhé vytrvání), ale i aktivní: Timotej má hlásat s odvahou toto slovo, i když bude někdy nepříjemné.

2 Tim 3,14 – 4,2

Milovaný! Drž se toho, čemu ses naučil a co jsi přijal jako jisté. Víš přece, od koho ses tomu naučil! Od dětství znáš svatá Písma; ta tě mohou naučit moudrosti, abys dosáhl spásy vírou v Krista Ježíše. Všechno, co je v nich napsáno, je vdechnuto Bohem a hodí se k poučování, k usvědčování, k napravování a výchově ve spravedlnosti. Tak je potom Boží člověk dokonalý, důkladně vyzbrojený pro každé dobré dílo.
Zapřísahám tě před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, (zapřísahám tě) při jeho slavném příchodu a království: Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Boží slovo je plné života a síly a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími myšlenkami a hnutími. Aleluja.

EVANGELIUM

Modlitba vyvolených nabývá zde specifického obsahu. Je to modlitba věřících zakoušejících bezpráví a prosících o vysvobození (v. 7; podobenství o neodbytném příteli oproti tomu mluví o všeobecné účinnosti vytrvalé modlitby). Patrně se myslí na období pronásledování a zkoušky.

LK 18,1-8

Ježíš vypravoval svým učedníkům podobenství, že je třeba stále se modlit a neochabovat: „V jednom městě byl soudce, Boha se nebál a na lidi nedal.
Byla v tom městě i vdova, chodila k němu a říkala: ‚Zastaň se mě proti mému odpůrci!‘ Ale on dlouhou dobu nechtěl.
Potom si však řekl: ‚I když se Boha nebojím a na lidi nedám, přece se té vdovy zastanu, protože mě obtěžuje; jinak mě bude ustavičně trápit‘.“
A Pán řekl: „Slyšte, co říká ten nespravedlivý soudce! A Bůh by se nezastal svých vyvolených, kteří k němu volají ve dne v noci, a nechal by je dlouho čekat?
Říkám vám, že se jich rychle zastane! Ale nalezne Syn člověka na zemi víru, až přijde?“

K ZAMYŠLENÍ

Modlitba je místem setkání konečného s nekonečným. Je mostem mezi námi a Bohem. Kristus nás naučil modlit se. Stejně jako Mojžíš neprosíme pouze za sebe, i my chceme být zprostředkovateli setkání našich bratří a sester s Bohem. Pokud nám při modlitbě chybí inspirace, myšlenky a slova, hledejme je v Písmu. Nechme se oslovit Božím slovem a stejným mu odpovězme. Bude nám naslouchat tak, jako každá matka i otec naslouchají slovům svých dětí, kterým je naučili. Z každého takového setkání vyjdeme bohatší.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

Svátek sv. Lukáše

2 Tim 4,9-17b

Lk 10,1-9

Komentář: 2 Tim 4,9-17b
Ani velký apoštol národů si nevystačil sám, ale potřeboval spolupracovníky. Ale především potřeboval Pána, jeho blízkost a posilu – aby dokázal být věrným svědkem i v nejextrémnějších podmínkách.

Ef 2,12-22

Lk 12,35-38

Komentář: Ef 2,12-22
Střety, averze, nepřijetí – to vše je ti jistě důvěrně známé. A podívej se na ty svoje konkrétní konflikty… z Kristova pohledu.

Ef 3,2-12

Lk 12,39-48

Komentář: Ef 3,2-12
Často slyšíme, že jsme dostali velké Boží dary. A jaké to jsou? V tom nám pomáhá dnešní text z listu Efesanům.

Ef 3,14-21

Lk 12,49-53

Komentář: Ef 3,14-21
Velmi hutná modlitba – mohu si z ní vybrat jen to, co bude pro mě inspirující.

Ef 4,1-6

Lk 12,54-59

Komentář: Ef 4,1-6
Jednota rodinného či farního společenství je velkým darem… a úkolem. Prostředky k jeho dosažení jsou uvedeny v tomto úryvku.

Ef 4,7-16

Lk 13,1-9

Komentář: Ef 4,7-16
Kdo neroste, brzy zakrní. K čemu růst? Jak růst?