Posilněte své srdce. (Jak 5,8) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

6. 10. 2019

27. neděle v mezidobí - Cyklus C

Dnešní neděle se bude věnovat pojmu věřit. Co znamená věřit? Jak se to projevuje prakticky v našem vlastním životě? Jde o slepou poslušnost nějakému pocitu či nějakému diktátorovi? Či jde jen o zvyk a tradici? Jak nás vidí Bůh? Dává nám pocítit, že se mu nikdy nevyrovnáme? A jak naopak my vnímáme Boha?

VSTUPNÍ ANTIFONA

Bože, v tvé moci je všechno a nikdo nemůže odporovat tvé vůli. Tys učinil nebe i zemi a všechno, co je pod nebem. Ty jsi Pán všeho tvorstva.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, náš nebeský Otče, ty ve své štědrosti dáváš prosícím více, než si zasluhují a žádají; smiluj se nad námi, zbav nás všeho, co tíží naše svědomí, a daruj nám i to, oč se ani neodvažujeme prosit. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Habakuk vystupuje před rokem 597 př. Kr., kdy Judsko prožívalo již deset let ohrožení od Babylóňanů. První část knihy se skládá z Habakuko-vých otázek Bohu a Božích odpovědí. Poslední věta naší perikopy je zcela zásadní argument v textech Nového zákona (Řím 1,17; Gal 3,11; Žid 10,38). Hebrejské slovo „emuná“ znamená „věrnost“, ale i „víru“ a odvozuje se od něj i slovo Amen.

Hab 1,2-3; 2,2-4

Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, – ty však neslyšíš; křičím k tobě: „Násilí!“ – ty však nepomáháš. Proč mi dáváš hledět na bezpráví? Můžeš se dívat na soužení? Zpustošení a násilí je přede mnou, povstávají hádky, rozmáhá se svár.
Tu mi Hospodin odpověděl: „Napiš vidění, vyryj ho zřetelně na desky, aby ho mohl každý snadno přečíst. Na určený čas totiž ještě čeká vidění, spěje však k naplnění a nezklame. I když ještě prodlévá, počkej na ně, neboť jistě se splní, nedá se zdržet. Hle, zahynul ten, kdo nebyl upřímný v duši, spravedlivý však bude žít pro svou věrnost.“

ŽALM 95

Nezatvrdit srdce je zásadní podmínka, aby člověk mohl vidět velké Boží skutky. A jedině tak může chválit Boha.

Odpověď: Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu! Nezatvrzujte svá srdce!

Pojďme, jásejme Hospodinu, – oslavujme skálu své spásy, – předstupme před něho s chvalozpěvy – a písněmi mu zajásejme!
Pojďme, padněme, klaňme se, – poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! – Neboť on je náš Bůh – a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: – „Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, – jako tehdy v Masse na poušti, – kde mě dráždili vaši otcové, – zkoušeli mě, ač viděli mé činy.“

2. ČTENÍ

Pokračujeme v četbě pastorálních listů. Timoteus byl spolupracovníkem svatého Pavla a později biskupem v Efezu. V textu narazíme na poznámky k tehdejší praxi církve, jako bylo vzkládání rukou v rámci biskupského svěcení či chápání víry jako svěřeného pokladu, tedy čehosi tradovaného – předávaného.

2 Tim 1,6-8.13-14


Milovaný! Vybízím tě: zase oživ plamen Božího daru, který ti byl dán vzkládáním mých rukou. Vždyť Bůh nám nedal ducha bojácnosti, ale ducha síly, lásky a rozvážnosti! Proto se nestyď veřejně vyznávat našeho Pána ani se nestyď za mě, že nosím kvůli němu pouta. Naopak: Bůh ti dej sílu, abys nesl jako já obtíže spojené s hlásáním evangelia.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Slovo Páně trvá navěky; totiž slovo evangelia, které vám bylo zvěstováno. Aleluja.

EVANGELIUM

V předchozích textech nedělních evangelií se mluvilo o bohatství (Lk 16). Nejde jen o to „být chudý“, ale k dosažení Božího království je třeba odpouštět (verš 3-4), věřit a s vírou jednat (verš 5-6), ale také mít pravdivé povědomí, kým jsme my a kým je Bůh (verš 7-10).

Lk 17,5-10

Apoštolové prosili Pána: „Dej nám více víry!“
Pán řekl: „Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko a řekli této moruši: ‘Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře!’, poslechla by vás.
Když někdo z vás má služebníka a ten orá nebo pase, řekne mu snad, až se vrátí z pole: ‘Hned pojď a sedni si ke stolu’? Spíše mu přece řekne: ‘Připrav mi večeři, přepásej se a obsluhuj mě, dokud se nenajím a nenapiji. Potom můžeš jíst a pít ty.’ Děkuje snad potom tomu služebníkovi, že udělal, co mu bylo přikázáno?
Tak i vy, až uděláte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ‘Jsme jenom služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.’“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Dobrotivý je Hospodin k těm, kdo v něho doufají, k duši, která ho hledá.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Všemohoucí Bože, ty nás sytíš a vnitřně obnovuješ svátostí těla a krve svého Syna; dej, ať ten, který se stal naším pokrmem, přetváří nás stále víc a více k své podobě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Často se opakuje, že naše země je nejvíce ateistická. Znamenalo by to, že tu málokdo věří v jakéhokoli boha, dokonce ani v „něco nad námi“. Průzkumy však ukazují opak! Jak ale Boha vnímáme my? Opravdu jsme přesvědčeni, že Bůh reálně zasahuje do našich životů, že mu na nás záleží, ba dokonce od nás očekává nějaké jednání? Poručit moruši, aby se sama přesadila, zní buď jako naprosté bláznovství, či jako nekritická víra. Co tím Pán myslí? Pokud budeme věřit v sebe a své schopnosti, pak se moruše sama nepřemístí. Ale pokud se opíráme o Pána a jeho vůli, pak jsou situace, kdy Pán vede svého učedníka k velkým zázrakům a ony se opravdu dějí. Mnozí váhají, zda by se uměli takto na Boha spolehnout a opřít se o víru, že Bůh bude jednat. Jsou ale jiní, kteří nemají problém věřit, že Bůh bude jednat. Ale přistupují k němu jako k podřízenému. On je ovšem Pán a náš postoj k němu musí být postaven na úctě a vědomí, kdo je on a kdo jsme my. Nejde tu o strach něco dělat, ale o ohled na toho, kdo je Pánem. V jeho moci a v jeho blízkosti lze konat velké věci.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 7.10.

Jon 1,1 – 2,1.11

Hospodin oslovil Jonáše, syna Amittajova, a řekl: „Vstaň, jdi do velikého města Ninive a měj tam (kázání), neboť jeho neřest se dostala až ke mně.“ Ale Jonáš vstal, aby utekl do Taršíše, daleko od Hospodina. Sestoupil do Jafy a našel loď, která měla odplout do Taršíše. Zaplatil za cestu a vstoupil na loď, aby se s nimi odebral do Taršíše, daleko od Hospodina. Hospodin však spustil na moře veliký vítr. Na moři se rozpoutala veliká bouře a lodi hrozilo, že ztroskotá. Lodníci se báli a každý volal ke svému bohu. Aby lodi ulehčili, házeli do moře věci, které měli na lodi. Zatím Jonáš sestoupil do podpalubí, ulehl a tvrdě usnul. Přišel za ním kapitán a řekl: „Co ty se oddáváš spánku? Vstaň a vzývej svého Boha! Snad si na nás Bůh vzpomene, a nezahyneme.“ Potom si řekli: „Losujme, abychom poznali, kvůli komu nás stihlo toto veliké neštěstí.“ Losovali, a los padl na Jonáše. Řekli mu: „Pověz nám, jaké je tvé zaměstnání, odkud přicházíš, která je tvá vlast a národ, z něhož pocházíš?“ Odpověděl jim: „Já jsem Hebrej a ctím Hospodina, Boha nebes, který učinil moře i pevninu.“ Tu se ti muži zděsili a řekli mu: „Cos to udělal?“ Dověděli se totiž, že utíká před Hospodinem, jak jim to oznámil. Řekli mu: „Co máme s tebou udělat, aby se nám moře uklidnilo?“ Moře se totiž stále vzdouvalo a bouřilo. Odpověděl jim: „Vezměte mě a hoďte mě do moře, a moře se vám uklidní. Vím, že tato veliká bouře vás stihla kvůli mně.“ Ti muži však veslovali, aby se vrátili na pevninu, ale bez výsledku, neboť moře se proti nim stále více vzdouvalo. Tu volali k Hospodinu: „Prosíme, Hospodine, ať kvůli tomuto muži nezahyneme! Nepřičítej nám nevinnou krev, neboť ty, Hospodine, jednáš podle své vůle.“ Vzali tedy Jonáše a hodili ho do moře. A moře přestalo běsnit. Veliká bázeň před Hospodinem padla na ty muže, přinesli mu oběť a učinili sliby. A Hospodin poslal velikou rybu, aby Jonáše pohltila. V útrobách té ryby byl Jonáš tři dny a tři noci. Potom přikázal Hospodin rybě, a ta vyvrhla Jonáše na pevninu.

Lk 10,25-37

Jeden znalec Zákona povstal, aby přivedl Ježíše do úzkých, a zeptal se ho: „Mistře, co mám dělat, abych dostal věčný život?“ (Ježíš) mu řekl: „Co je psáno v Zákoně? Jak tam čteš?“ On odpověděl: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou silou i celou svou myslí, a svého bližního jako sám sebe!“ Řekl mu: „Správně jsi odpověděl. To dělej a budeš žít.“ Ale on se chtěl ospravedlnit, a proto se Ježíše zeptal: „A kdo je můj bližní?“ Ježíš se ujal slova a řekl: „Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a octl se mezi lupiči. Ti ho o všechno obrali, zbili, nechali napolo mrtvého a odešli. Náhodou šel tou cestou nějaký kněz; viděl ho, ale vyhnul se mu. Stejně i jeden levita přišel k tomu místu; viděl ho, ale vyhnul se mu. Také jeden Samaritán přišel na své cestě k němu, viděl ho a bylo mu ho líto. Přistoupil k němu, nalil mu do ran oleje a vína, obvázal je, vysadil ho na svého soumara, dopravil do hostince a staral se o něho. Druhého dne vytáhl dva denáry a dal je hostinskému se slovy: 'Starej se o něho, a co vynaložíš navíc, já ti doplatím, až se budu vracet.' Co myslíš, kdo z těch tří se zachoval jako bližní k tomu, který se octl mezi lupiči?“ On odpověděl: „Ten, kdo mu prokázal milosrdenství.“ A Ježíš mu řekl: „Jdi a stejně jednej i ty!“

Komentář: Lk 10,25-37
Kněz i levita se postiženému vyhnuli. Až opovrhovaný Samařan se chová podle Ježíše správně. Nezanedbávám pro svou „zbožnost“ potřebné?

ÚTERÝ 8.10.

Jon 3,1-10

Hospodin oslovil Jonáše podruhé: „Vstaň, jdi do velikého města Ninive a měj tam kázání, které ti ukládám.“ Jonáš tedy vstal a šel do Ninive podle Hospodinova rozkazu. Ninive bylo veliké město před Bohem, tři dny se jím muselo procházet. Jonáš začal procházet městem první den a volal: „Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno!“ Ninivští obyvatelé však uvěřili Bohu, vyhlásili půst, oblékli se do žínic, velcí i malí. Zpráva o tom se dostala až k ninivskému králi. Vstal ze svého trůnu, odhodil svůj háv, oblékl se do žínice a sedl si do popela. Dal provolat: „V Ninive, z rozkazu krále a jeho velmožů: Lidé ani dobytek, skot ani brav, nesmějí nic jíst, nesmějí se pást ani pít vodu. Obléknou se do žínic, lidé i dobytek, úpěnlivě budou prosit Boha; každý ať změní své hříšné chování a odvrátí se od nepravosti, která mu lpí na rukou. Snad se Bůh obrátí a smiluje, snad upustí od svého hrozného hněvu, a my nezahyneme.“ Když Bůh viděl, co učinili, že změnili své hříšné chování, smiloval se a nepřivedl na ně zkázu, kterou jim hrozil.

Lk 10,38-42

Ježíš přišel do jedné vesnice, kde ho přijala do domu nějaká žena jménem Marta. Měla sestru, která se jmenovala Marie. Ta se posadila Pánu k nohám a poslouchala jeho řeč. Marta měla plno práce s obsluhou. Přistoupila k němu a řekla: „Pane, nezáleží ti na tom, že mě má sestra nechala obsluhovat samotnou? Řekni jí přece, ať mi pomůže!“ Pán jí odpověděl: „Marto, Marto! Děláš si starosti a znepokojuješ se pro mnoho věcí. Ano, jen jedno je třeba. Marie si vybrala nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme.“

Komentář: Lk 10,38-42
Sedět u nohou Ježíšových neznamená vůbec nečinnost! Pokusím se sobě i okolí dokázat, že mezi úlohou Marty a Marie nemusí být rozpor. Zkusím se modlit – rozmlouvat s Ježíšem – i při své práci…

STŘEDA 9.10.

Jon 4,1-11

Jonáš se velmi zarmoutil a rozhněval. Modlil se k Hospodinu takto: „Ach, Hospodine, zda právě toto jsem si nemyslel, když jsem byl ještě ve své vlasti? Proto jsem chtěl rychle utéci do Taršíše, neboť jsem věděl, že jsi Bůh milostivý, milosrdný, shovívavý a plný lásky, který se slituje nad neštěstím. Nyní, prosím, Hospodine, vezmi mně život, je mi lépe zemřít nežli žít.“ Hospodin řekl: „Hněváš se právem?“ Jonáš vyšel z města a usadil se na východ od něho. Postavil si tam chýšku a seděl pod ní ve stínu, aby viděl, co se s městem stane. Hospodin, Bůh, pak dal vyrůst nad Jonášem ricinovému keři, takže mu stínil hlavu a zbavoval ho vedra. Jonáš měl z ricinového keře velikou radost. Druhého dne na úsvitě Hospodin poslal červa, a ten ricinový keř nahlodal, že uschl. Když pak vyšlo slunce, dal Bůh vanout žhavě pálícímu větru. Slunce pálilo Jonášovi na hlavu, že padal vedrem a přál si zemřít: „Lépe je mi zemřít nežli žít.“ Tu řekl Bůh Jonášovi: „Hněváš se pro ricinový keř právem?“ Odpověděl: „Hněvám se právem až na smrt.“ Nato Hospodin: „Tobě je líto ricinového keře, s nímž jsi neměl žádnou práci, který jsi nevypěstoval. V noci vyrostl, v noci zahynul. A já bych se neměl smilovat nad Ninivem, velikým městem, v němž je víc než sto dvacet tisíc lidí, kteří nedovedou rozlišovat pravici od levice – a tolik dobytka?“

Lk 11,1-4

Jednoho dne se (Ježíš) na nějakém místě modlil. Když přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Pane, nauč nás modlit se, jako i Jan naučil své učedníky.“ Odpověděl jim: „Když se modlíte, říkejte: Otče, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Chléb náš vezdejší dávej nám každý den. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému, kdo se proviňuje proti nám. A neuveď nás v pokušení.“

Komentář: Lk 11,1-4
Kéž se modlitbu, kterou nám svěřil Ježíš, nemodlím bezmyšlenkovitě. Chci zkusit nově, třeba vlastními slovy, vyjádřit obsah jednotlivých vět.

ČTVRTEK 10.10.

Mal 3,13-20a

Drze proti mně mluvíte – praví Hospodin. Ptáte se: „Copak jsme mezi sebou mluvili proti tobě?“ Říkáte: „Zbytečné je sloužit Bohu! Jaký užitek máme z toho, že vůči němu zachováváme závazky, že kráčíme před Hospodinem zástupů v kajícím šatě? Nyní musíme za šťastné prohlásit lidi zpupné, vždyť mají úspěch ti, kdo se dopouštějí bezbožnosti, pokoušejí Boha, ale zůstávají bez pohromy!“ Tak mezi sebou rozmlouvali bohabojní, jeden s druhým. Hospodin to pozoroval a slyšel – před ním byla psána pamětní kniha pro ty, kdo se bojí Hospodina a ctí jeho jméno. Stanou se mým majetkem – praví Hospodin zástupů – v den, kdy budu jednat. Smiluji se nad nimi, jako se otec smilovává nad synem, který mu slouží. Opět uzříte rozdíl mezi spravedlivým a bezbožným, mezi tím, kdo Bohu slouží, a kdo mu neslouží. Neboť hle, přijde den, který plane jako pec, slámou se stanou všichni zpupní, všichni, kdo se dopouštějí bezbožnosti! Den, který přijde, je spálí – praví Hospodin zástupů – že po nich nezůstane kořen ani větev! Vám, kdo ctíte mé jméno, vzejde slunce spravedlnosti, které má na svých křídlech uzdravení.

Lk 11,5-13

Ježíš řekl svým učedníkům: „Někdo z vás bude mít přítele a půjde k němu o půlnoci s prosbou: `Příteli, půjč mi tři chleby. Právě totiž ke mně přišel můj přítel, který je na cestách, a nemám, co bych mu předložil.' On však by mu zevnitř odpověděl: `Neobtěžuj mě! Dveře jsou už zavřeny a moje děti jsou se mnou na lůžku. Nemohu vstát a dát ti to.' Říkám vám: Když přece vstane a dá mu, tedy ne proto, že je to jeho přítel, ale pro jeho neodbytnost se zvedne a dá mu všechno, co potřebuje. Proto vám říkám: Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám! Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu se otevře. Je mezi vámi takový otec, že když ho syn poprosí o chléb, on mu dá kámen. Anebo když ho poprosí o rybu, on mu dá místo ryby hada? Anebo když ho poprosí o vejce, on mu dá štíra? Jestliže tedy vy, třebaže jste zlí, umíte dávat svým dětem dobré dary, čím spíše nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“

Komentář: Lk 11,5-13
Pán mi opravdu naslouchá. Pokusím se zamyslet nad pořadím slov dle Kristova návodu: prosit, hledat, zaklepat na dveře…

PÁTEK 11.10.

Jl 1,13-15

Oblékněte si smuteční roucha a plačte, kněží, naříkejte, služebníci oltáře, vstupte (do chrámu) a nocujte v žínicích, služebníci mého Boha, z domu vašeho Boha totiž zmizel obětní dar i úlitba. Nařiďte půst, svolejte shromáždění, přiveďte starce, všechny obyvatele země do domu Hospodina, vašeho Boha, a volejte k Hospodinu: „Běda tomuto dni! Blízko je totiž Hospodinův den, přichází jako zkáza od Všemocného.“ Na Siónu zatrubte na polnici, křičte na poplach na mé svaté hoře, ať se třesou všichni obyvatelé země, neboť Hospodinův den přichází, už je blízko! Je to den temnoty a mlhy, den mraků a bouře. Jako se úsvit rozprostírá na horách, (tak přichází) lid mnohý a mocný, jakého nebylo od věků a ani podobného po něm nebude po léta všech věků.

Lk 11,15-26

Když Ježíš vyháněl zlého ducha z němého člověka, někteří ze zástupu řekli: „Vyhání zlé duchy s (pomocí) Belzebuba, vládce zlých duchů!“ Jiní ho pokoušeli a žádali od něho znamení z nebe. On však znal jejich myšlenky, a proto jim řekl: „Každé království proti sobě rozdvojené zpustne a dům na dům padne. Je-li tedy i satan v sobě rozdvojen, jak obstojí jeho království? Říkáte totiž, že vyháním zlé duchy s (pomocí) Belzebuba. Jestliže já vyháním zlé duchy s (pomocí) Belzebuba, s čí (pomocí) je vyhánějí

vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci. Jestliže však vyháním zlé duchy prstem Božím, pak už k vám přišlo Boží království. Dokud ozbrojený silák hlídá svůj dvůr, jeho majetek je v bezpečí. Přepadne-li ho však někdo silnější a přemůže ho, vezme mu jeho zbraně, na které spoléhal, a jeho kořist rozdá. Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje! Když nečistý duch vyjde z člověka, potuluje se po pustinách a hledá odpočinutí. Když nenajde, řekne si: `Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.' Přijde a nalezne ho vyčištěný a vyzdobený. Tu jde, přibere si sedm jiných duchů, horších, než je sám, a vejdou a usadí se tam. Konce toho člověka jsou horší než začátky.“

Komentář: Lk 11,15-26
Ano, Boží království k nám přišlo. Ne však dosud v jeho plnosti. Proto musím vzdorovat útokům, mnohdy opravdu „sedminásobným“.

SOBOTA 12.10.

Jl 4,12-21

Toto praví Hospodin: Ať povstanou národy a vystoupí do údolí Josafat, tam zasednu, abych soudil všechny okolní národy. Mávněte srpem, neboť dozrála žeň, pojďte a šlapejte, lis je už plný, nádržky přetékají, neboť zloba národů je velká. Nesmírná množství jsou v údolí Rozhodnutí, neboť blízko je Hospodinův den v údolí Rozhodnutí. Slunce a měsíc se zatměly a hvězdy ztratily svou zář. Hospodin zahřmí ze Siónu a z Jeruzaléma se ozve svým hlasem; zachvějí se nebesa i země. Hospodin je útočištěm svému lidu, záštitou synům Izraele. Tu poznáte, že já, Hospodin, jsem váš Bůh, sídlím na Siónu, na své svaté hoře; svatyní se stane Jeruzalém, cizáci jím už nepotáhnou. Tehdy budou hory mokvat moštem, pahorky potečou mlékem, všemi potoky Judska poplynou vody, z Hospodinova domu vytryskne pramen, zavlaží údolí Šittim. Z Egypta bude poušť, z Edomska pustá step pro násilí na Judských synech, jejichž nevinnou krev prolili v jejich zemi. Juda bude bydlet na věky, Jeruzalém po všechna pokolení. Jejich krev pomstím, bez trestu ji neponechám; Hospodin přebývá na Siónu.

Lk 11,27-28

Když Ježíš mluvil k zástupům, zvolala na něho jedna žena ze zástupu: „Blahoslavený život, který tě nosil, a prsy, které tě kojily!“ On však řekl: „Spíše jsou blahoslavení ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho.“

Komentář: Lk 11,27-28
Plním-li Ježíšovu vůli, mohu vnímat radost z příbuzenství s jeho matkou Marií. Ta, která jej nosila a kojila, ať nyní nese a živí jeho církev!

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.pastorace.cz/primluvy
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den
http://www.liturgie.cz/misal/



VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/



BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz





Vánoce z různých úhlů

Vánoce z různých úhlů
(23. 12. 2019) Vánoce - informace, koledy, omalovánky, mp3, recepty

Vánoční dokreslovací knížka pro děti

(15. 12. 2019) Milí rodiče, učitelé, katecheté... připravili jsme pro vás a vaše děti dokreslovací pracovní listy s tématem vánočního…

Adventní knižní tipy pro dětské i dospělé čtenáře

(5. 12. 2019) Nabízíme výběr několika titulů z různých nakladatelství, které mohou být inspirací při přípravě na blížící se…

Svatý Mikuláš (6. 12.)

Svatý Mikuláš (6. 12.)
(3. 12. 2019) Skutečná historie, legenda a tradice se spojují u oblíbené Mikulášovy osoby v pestrý celkový obraz.

Prosincové číslo INu je na světě

Prosincové číslo INu je na světě
(1. 12. 2019) Za měsíc budou Vánoce. Všude je plno vánočních stromků, ozdob a světel, což nám připomíná, že i letos přijdou…

Advent

Advent
(28. 11. 2019) Advent: informace, význam, základní info, datum, roráty, výroba věnců, pro děti...