26. neděle v mezidobí - Cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA A MODLITBA

Všechno, co jsi nám učinil, Bože, v pravdivém soudu jsi učinil. Zhřešili jsme totiž a neposlouchali jsme tvá přikázání. Ale dej slávu svému jménu a jednej s námi podle množství svého milosrdenství.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty ukazuješ svou všemohoucnost nejvíce tím, že se smilováváš a nenecháváš nás bez pomoci; posiluj nás svou milostí, abychom vytrvale usilovali o dosažení toho, co nám slibuješ, a došli do nebeské slávy. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Bohatství může vést k zatvrzelosti srdce, k zanedbání chudých, k netečnosti vůči následkům bezstarostného a bezbožného života. Toto vše se ukazuje na prosperujícím severním království, které (přes varování proroka) skončí v ruinách: Asyřané jej zničí kolem r. 722.

Am 6,1a.4-7

Toto praví všemohoucí Pán: ”Běda těm, kdo si zpupně žijí na Sióně, bezstarostně na samařské hoře! Léhají na ložích ze slonoviny, hoví si na divanech, jídají jehňata ze stáda a telata vykrmená v chlévě. Prozpěvují si za zvuku harfy, vymýšlejí si jako David hudební nástroje. Z misek pijí víno, nejlepším olejem se natírají, ale nad Josefovou zkázou se netrápí. Proto nyní půjdou v čele vyhnanců do zajetí, skončí jásot povalečů!”

ŽALM 146

Odpověď: Duše má, chval Hospodina!

Hospodin zachovává věrnost navěky, – zjednává právo utlačeným, – dává chléb lačným. – Hospodin vysvobozuje vězně.
Hospodin otvírá oči slepým, – Hospodin napřimuje sklíčené, – Hospodin miluje spravedlivé. – Hospodin chrání přistěhovalce.
Hospodin podporuje sirotka a vdovu, – ale mate cestu bezbožníků. – Hospodin bude vládnout na věky, – tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

2. ČTENÍ

V tzv. pastorálních epištolách (v listech Timotejovi a Titovi) se zračí starost o uchování pravé nauky. Kromě toho se klade důraz na morální bezúhonnost pastýře.

1 Tim 6,11-16

Boží muži, usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života. K němu jsi byl povolán, a proto jsi složil před mnoha svědky slavnostní vyznání.
Před Bohem, který všemu dává život, a před Kristem Ježíšem, který před Ponciem Pilátem vydal slavnostní svědectví, ti nařizuji: Uchovej nauku bez poskvrny a bez úhony až do slavného příchodu našeho Pána Ježíše Krista. Ten příchod nám ukáže ve svůj čas blahoslavený a jediný Panovník, Král králů a Pán pánů. On jediný má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle. Nikdo z lidí ho neviděl, ani uvidět nemůže. Jemu patří čest a věčná moc! Amen.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Ježíš Kristus stal se chudým, ačkoli byl bohatý, abyste vy zbohatli z jeho chudoby. Aleluja.

EVANGELIUM

Bylo by svůdné redukovat toto podobenství jen na výzvu k milosrdenství a soucitu vůči chudým. Tato myšlenka je jistě obsažena v našem příběhu, ale není tím hlavním a stěžejním poselstvím. Ten je vyjádřen v samotném závěru – ”ať poslouchají Mojžíše a proroky”. Závěr nějakého textu totiž často obsahuje ”klíč k pochopení”, a tak je tomu i v tomto případě.

Lk 16,19-31

Ježíš řekl farizeům: ”Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do šarlatu a kmentu a každý den pořádal skvělou hostinu. U jeho dveří léhal jeden žebrák – jmenoval se Lazar – plný vředů a rád by utišil hlad aspoň z toho, co padalo z boháčova stolu; a ještě k tomu přicházeli psi a lízali mu vředy. Žebrák umřel a andělé ho odnesli do Abrahámova náručí. Pak umřel i boháč a byl pohřben.
V pekle v mukách zdvihl oči a viděl zdálky Abraháma a v jeho náručí Lazara. A zvolal: ‚Otče Abraháme, slituj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň koneček prstu ve vodě a ovlaží mi jazyk, protože zakouším muka v tomto plamenu.‘ Abrahám však odpověděl: ‚Synu, uvědom si, že ty ses měl dobře už zaživa, Lazar naproti tomu špatně. A nyní se tu on raduje, a ty zakoušíš muka. A k tomu ke všemu zeje mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo nemůže přejít odtud k vám, i kdyby chtěl, ani se dostat od vás k nám.‘
Boháč řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, pošli ho do mého otcovského domu. Mám totiž pět bratrů, ať je varuje, aby se také oni nedostali do tohoto místa muk.‘
Abrahám odpověděl: ‚Mají Mojžíše a Proroky, ať je uposlechnou!‘ On však odporoval: ‚Ne, otče Abraháme! Ale když k nim někdo přijde z mrtvých, pak se obrátí.‘
Odpověděl mu: ‚Jestliže neposlouchají Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘”

K ZAMYŠLENÍ

K zamyšlení
Kdo z lidí pochopí, že volit život znamená volit smrt. Řečeno jinými slovy: abych mohl být já, volím tebe. Mám o tebe starost, chci tvé štěstí, pomohu ti. Zříkám se sebe pro tebe. Takovému postoji říkáme láska. A jaký je život bez smrti, tedy bez lásky? Smrt definitivní.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

1. 10. Památka sv. Terezie od Dítěte Ježíše

Iz 66,10-14c

Mt 18,1-4

Komentář: Iz 66,10-14c
U Hospodina mohu opravdu najít útěchu v jakýchkoli okolnostech svého života. Počítám s tím (s ním)? Vkládám (jen) do něj svou naději?

2. 10. Památka svatých andělů strážných

Ex 23,20-23a

Mt 18,1-5.10

Komentář: Ex 23,20-23a
Bůh je přítomen v životě Izraele, vede jej na cestě do zaslíbené země. Stejně tak je přítomen v životě mém a vede mne. Mohu za to děkovat a opětovně naslouchat jeho hlasu: kam mě posílá, k čemu mne zve.

3. 10.

Neh 2,1-8

Lk 9,57-62

Komentář: Neh 2,1-8
Nehemiáš nosil ve svém srdci starost (o rodné město) a v pravý čas se o ni mohl podělit a najít pomoc. Jaké starosti nosím já ve svém srdci? A s kým se o ně mohu dnes podělit?

4. 10.

Neh 8,1-4a.5-6.7b-12

Lk 10,1-12

Komentář: Neh 8,1-4a.5-6.7b-12
”Radost z Hospodina je vaše síla.” Je tomu tak v mém životě? Nezapomínám na všechno to, čím mě Bůh obdařil? A umím se z toho radovat?

5. 10.

Bar 1,15-22

Lk 10,13-16

Komentář: Bar 1,15-22
Kajícnost a vyznání vlastních hříchů je cestou k nápravě, k proměně života, k opětovnému obrácení se k Hospodinu a k vytrvalému pokračování po cestě, která vede k němu.

6. 10.

Bar 4,5-12.27-29

Lk 10,17-24

Komentář: Bar 4,5-12.27-29
Bůh, kterého Izrael (i my) někdy/často opouštíme, je stále připraven vysvobozovat a dávat radost. A to mohu dnes zažít i já.