Usiluj o spravedlnost. (1Tim 6,11) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

11. 8. 2019

19. neděle v mezidobí - Cyklus C

Ač jsme uprostřed prázdnin a dovolených, náš pohled se bude soustředit na téma moudrosti života a s tím související (ne)závislosti na majetku a hmotném zajištění. Jaké jsou vazby mezi hmotným zajištěním a duchovním životem postaveným na víře v Krista?

VSTUPNÍ ANTIFONA

Shlédni, Hospodine, na svou smlouvu, nezapomínej natrvalo na život svých chudých! Povstaň, Bože, ujmi se své věci, nezapomínej na křik těch, kdo tě hledají.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys nám poslal Ducha svého Syna a přijal jsi nás za vlastní; a proto k tobě smíme volat jako k Otci: upevni, co jsi v nás započal, abychom se mohli ujmout zaslíbeného dědictví. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Jedna z nejmladších knih Starého zákona v závěrečné části připomíná události vyjití z Egypta (1000 let před vznikem této knihy). Izraelci (text je označuje jako „děti“) se spolehli na Boží zaslíbení a obětovali beránky. Kniha mluví o spravedlnosti vycházející z plnění Božího zákona.

Mdr 18,6-9


Ta noc, v níž byli pobiti prvorozenci Egypťanů, byla napřed oznámena našim otcům, aby byli dobré mysli, když bezpečně poznají, jakým přísahám uvěřili. Pak tvůj lid už očekával záchranu spravedlivých a zkázu nepřátel. Neboť čím jsi trestal protivníky, tím jsi oslavil nás, když jsi nás povolal.
Vždyť skrytě obětovaly zbožné děti dobrých rodičů a svorně si uložily božský zákon, že svatí budou mít stejný podíl na stejných dobrech i stejných nebezpečích, když předtím zazpívali chvalozpěvy otců.

ŽALM 33

Spolehnutí se na Boha přináší bezpečí. Připojme se k žalmistovi a modleme se za odvahu a sílu důvěřovat našemu Bohu.

Odpověď: Blaze lidu, který si Hospodin vyvolil za svůj majetek.

Radujte se, spravedliví, z Hospodina, – sluší se, aby ho dobří chválili. – Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin, – blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.
Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí, – nad těmi, kdo doufají v jeho milost, – aby jejich duše vyrval ze smrti, – aby jim život zachoval za hladu.
Naše duše vyhlíží Hospodina, – on sám je naše pomoc a štít. – Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, – jak doufáme v tebe.

2. ČTENÍ


Čtyři neděle budeme číst 11. a 12. kapitolu listu Židům. První část listu je výkladem kněžství Krista (kap. 5–10). Od 11. kapitoly začíná praktická část podtrhující význam víry pro naši záchranu. Náš text je definicí pojmu víra podloženou příklady víry různých osobností.

Žid 11,1-2.8-19

Bratři! Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme. Pro ni se našim předkům dostalo pochvaly.
Protože Abrahám věřil, uposlechl Boží výzvy, aby se vystěhoval do země, kterou měl dostat v dědičné držení; vystěhoval se, ačkoli nevěděl, kam jde. Víra ho vedla k tomu, aby se usadil v zaslíbené zemi jako cizinec, bydlel ve stanu, podobně jako Izák a Jakub, kterým se dostalo dědictvím stejného příslibu. Čekal totiž na město s pevnými základy, které sám Bůh vystaví a založí.
I neplodná Sára uvěřila, a proto dostala sílu stát se matkou, a to přes svůj pokročilý věk, protože se spolehla na toho, který ten slib dal. A tak z jednoho muže, a to už vetchého, vzešlo tolik potomků jako hvězd na nebi a jako písku na mořském břehu, který nikdo nespočítá.
Tito všichni umírali s vírou, i když se nedočkali toho, co bylo slíbeno: jen zdáli to viděli a radostně vítali a prohlašovali, že jsou na zemi jenom cizinci a přistěhovalci. Když tak mluvili, dávali tím najevo, že pravou vlast teprve hledají. Kdyby měli na mysli tu, z které se odstěhovali, měli by přece dost času se tam vrátit. Ale oni toužili po lepší vlasti, totiž nebeské. Proto se ani Bůh za ně nestydí a nazývá se jejich Bohem a připravil jim město.
Protože měl Abrahám víru, přinesl Izáka v oběť, když ho Bůh zkoušel. Svého jediného syna chtěl obětovat, třebaže mu bylo slíbeno: ‘Od Izáka budeš mít potomky.’ On totiž uvažoval takto: Bůh má dost moci, aby vzkřísil třebas i mrtvé. Proto také Izáka dostal nazpátek i jako předobraz.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Bděte a buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš ve 12. kapitole začal mluvit o následování, a tehdy se ho kdosi otázal na majetek. Pán rozvinul otázku do známého „Nestarejte se… Hledejte nejprve Boží království, a ostatní vám bude přidáno.“ Na to navazuje náš text. Ježíš posune téma k eschatologické výzvě.

Lk 12,32-48

Ježíš řekl svým učedníkům:
„Neboj se, malé stádce! Váš Otec rozhodl, že vám dá království.
Prodejte svůj majetek a rozdejte na almužnu. Opatřte si měšce, které nezpuchřejí, poklad v nebi, kterého neubývá, kam se k němu zloděj nedostane a kde ho mol nerozežere. Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.
Mějte bedra přepásaná a vaše lampy ať hoří, abyste se podobali lidem, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, když přijde a zatluče. Blahoslavení služebníci, které pán při svém příchodu najde, jak bdí. Amen, pravím vám: Přepáše se, pozve je ke stolu, bude chodit od jednoho k druhému a obsluhovat je. A když přijde po půlnoci nebo při rozednění a nalezne je tak, jsou blahoslavení.
Uvažte tohle: Kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nenechal by ho prokopat se do domu. I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.“
Petr se ho zeptal: „Pane, říkáš toto podobenství jenom nám, nebo všem?“
Pán řekl: „Kdo je tedy ten věrný a rozvážný správce, kterého pán ustanoví nad svým služebnictvem, aby jim dával včas příděl jídla? Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu najde, že to dělá! Opravdu, říkám vám: Ustanoví ho nad celým svým majetkem. Kdyby si však onen služebník pomyslil: ‘Můj pán hned tak nepřijde,’ a začal tlouci čeledíny a děvečky, jíst, pít a opíjet se, přijde pán toho služebníka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, ztrestá ho a odsoudí ho ke stejnému údělu s nevěřícími. Služebník, který zná vůli svého pána, a přece nic podle jeho vůle nepřipraví a nezařídí, dostane mnoho ran. Ten však, kdo ji nezná, a udělá to, co zasluhuje bití, dostane jich méně. Kdo mnoho dostal, od toho se mnoho očekává, a komu se mnoho svěřilo, od toho se bude víc žádat.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Jeruzaléme, oslavuj Hospodina, on tě sytí jadrnou pšenicí.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Přijetím svátostného pokrmu dovršuje se, Bože, naše účast na Kristově oběti; dej, ať nás toto přijímání vysvobodí z temnoty hříchu a otevře světlu tvé pravdy. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Dnešní evangelium vychází z poměrů, které Ježíšovi učedníci běžně potkávali. Správce byl často v římském prostředí otrok („dulos“). Všimněme si, že na začátku úryvku se říká: „Otec... rozhodl, že vám dá království“, je tedy řeč o svobodě a volnosti. Na zemi jsme v roli „služebníků“, ale Pán nás vede ke svobodě. Mnozí otroci střádali mnoho let peníze, aby se mohli vykoupit. My tuto výsadu dostaneme! Ale podmínka je podobně náročná jako shromažďování peněz: máme dát Bohu své srdce.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 12.8.

Dt 10,12-22

Mojžíš řekl lidu: „Nuže, Izraeli, co žádá od tebe Hospodin, tvůj Bůh? Jenom aby ses bál Hospodina, svého Boha, chodil po všech jeho cestách, abys ho miloval a sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší, abys zachovával Hospodinovy příkazy a jeho zákazy, které ti já dnes přikazuji k tvému dobru. Hle, Hospodinu, tvému Bohu, patří nebe a nebesa nebes, země i vše, co je na ní. Přece však Hospodin přilnul jen k tvým předkům z lásky k nim a po nich vyvolil jejich potomstvo, totiž vás, ze všech národů, jak je tomu dnes. Obřežte si předkožku svého srdce a už nezatvrzujte svou šíji. Vždyť Hospodin, váš Bůh, je Bůh bohů a Pán pánů, Bůh veliký, silný a hrozný, který nikomu nestraní a nebere úplatky, zjednává právo sirotku a vdově, miluje přistěhovalce a dává mu chléb a šat. Milujte cizince, neboť jste byli přistěhovalci v egyptské zemi. Hospodina, svého Boha, se boj, jemu služ, jeho se přidržuj a v jeho jménu přísahej! On je tvá chlouba, on je tvůj Bůh, jenž pro tebe vykonal tyto veliké a hrozné skutky, které viděly tvé oči. Tvoji předkové sestoupili do Egypta v počtu sedmdesáti osob, a nyní Hospodin, tvůj Bůh, tě rozmnožil jako hvězdy na nebi.“

Mt 17,22-27

Když Ježíš (a jeho učedníci) spolu chodili po Galileji, řekl jim: „Syn člověka bude vydán lidem do rukou. Zabijí ho, ale třetí den bude vzkříšen.“ (Učedníci) se velmi zarmoutili. Když přišli do Kafarnaa, přistoupili výběrčí chrámové daně k Petrovi a zeptali se: „Váš mistr chrámovou daň neplatí?“ Odpověděl: „Platí.“ Jakmile vešel do domu, předešel ho Ježíš otázkou: „Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové poplatky a daně? Od svých synů, nebo od cizích?“ Když odpověděl „od cizích“, Ježíš mu řekl: „Synové tedy k tomu vázáni nejsou. Abychom je však nepohoršili, jdi k moři, vhoď udici, a tu rybu, která se první chytí, vezmi, otevři jí ústa a najdeš stříbrný peníz. Ten vezmi a dej jim za mě i za sebe.“

Komentář: Dt 10,12-22
Projevem úcty k Bohu je hluboké sociální cítění. Provokativně i dnes působí: „Bůh miluje přistěhovalce.“

ÚTERÝ 13.8.

Dt 31,1-8

Za Jordánem v moabské zemi řekl Mojžíš všemu Izraeli tato slova: Pravil jim: „Je mi dnes sto dvacet let a nemohu už vycházet a přicházet, a Hospodin mi řekl: `Tento Jordán nepřekročíš!' Hospodin, tvůj Bůh, sám půjde před tebou a vyhubí před tebou všecky tyto národy a zmocníš se jich. Jozue půjde před tebou, jak Hospodin poručil. Hospodin s nimi udělá to, co udělal se Sichonem a Ogem, králi amoritskými, i s jejich zemí: zničil je. Hospodin vám je vydá a vy s nimi naložíte zcela podle příkazu, který jsem vám dal. Buďte silní a stateční, nebojte se a neděste se před nimi, neboť Hospodin, tvůj Bůh, sám půjde s tebou, nenechá tě a neopustí.“ Potom Mojžíš zavolal Jozua a řekl mu před celým Izraelem: „Buď silný a statečný, neboť ty půjdeš s tímto lidem do země, o níž Hospodin přísahal jejich otcům, že jim tu zemi dá, a ty ji dáš jim jako majetek. Hospodin sám půjde před tebou, nenechá tě a neopustí. Neboj se a nechvěj se!“

Mt 18,1-5.10.12-14

Učedníci přišli k Ježíšovi s otázkou: „Kdo je vlastně v nebeském království největší?“ Tu zavolal dítě, postavil ho před ně a řekl: „Amen, pravím vám: Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království. Kdo se tedy poníží jako toto dítě, ten je v nebeském království největší. A kdo přijme jedno takové dítě kvůli mně, mne přijímá. Varujte se, abyste nikým z těchto nepatrných nepohrdali. Říkám vám: Jejich andělé v nebi stále hledí na tvář mého nebeského Otce. Co myslíte? Když má někdo sto ovcí a jedna z nich se zatoulá, nenechá těch devětadevadesát na horách a nepůjde hledat tu zatoulanou? A když se mu podaří ji nalézt, amen, pravím vám: má z ní větší radost než z těch devětadevadesáti, které se nezatoulaly. Stejně tak nechce váš nebeský Otec, aby zahynul jediný z těchto nepatrných.“

Komentář: Dt 31,1-8
Jen ten, kdo dokáže odložit strach a obavy, může vést lid. V důvěře, že Hospodin jde s námi i dnes, tvoříme církev putující dějinami.

STŘEDA 14.8.

Dt 34,1-12

Mojžíš vystoupil z moabských stepí na horu Nebo, na vrchol Pisga, který je proti Jerichu. Hospodin mu ukázal celou zemi: Gilead až k Danu, celou (zemi) Naftali, zemi Efraim a Manasse, celou zemi judskou až k západnímu moři, Negeb, okolí (Jordánu), planinu Jericha, města palem, až k Soaru. Hospodin mu řekl: „To je ta země, o níž jsem přísahal Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi: `Dám ji tvému potomstvu.' Ukázal jsem ti ji, ale nepřejdeš tam.“ A Mojžíš, Hospodinův služebník, tam zemřel v moabské zemi podle Hospodinova slova. Pohřbili ho v Údolí v moabské zemi proti Bet Peoru, ale nikdo nezná jeho hrob až dodnes. Mojžíšovi bylo sto dvacet let, když zemřel, jeho oči nezeslábly, jeho životní síla nezmizela. Synové Izraele oplakávali Mojžíše na moabských stepích třicet dní. Potom skončila doba nářku a smutku nad Mojžíšem. Jozue, syn Nunův, byl plný ducha moudrosti, neboť Mojžíš vložil na něj své ruce. Synové Izraele ho poslouchali, a tak vykonali příkaz, který dal Hospodin Mojžíšovi. V Izraeli už nepovstal prorok, jako byl Mojžíš, s nímž Hospodin jednal tváří v tvář. Kolik bylo znamení a divů, jimiž ho pověřil Hospodin, aby je vykonal v egyptské zemi na faraónovi, na jeho služebnících a na celé jeho zemi! Jak silnou moc a jak velké úděsné skutky vykonal Mojžíš před očima celého Izraele!

Mt 18,15-20

Ježíš řekl svým učedníkům: „Když tvůj bratr zhřeší proti tobě, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima. Dá-li si od tebe říci, svého bratra jsi získal. Nedá-li si však říci, přiber si ještě jednoho nebo dva, aby `každá výpověď byla potvrzena ústy dvou nebo tří svědků'. Když je však neposlechne, pověz to církvi. Jestliže však neposlechne ani církev, ať je pro tebe jako pohan nebo celník. Amen, pravím vám: Všecko, co svážete na zemi, bude svázáno na nebi, a všecko, co rozvážete na zemi, bude rozvázáno na nebi. Opět vám říkám: Jestliže se shodnou na zemi dva z vás na jakékoli věci a budou o ni prosit, dostanou ji od mého nebeského Otce. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“

Komentář: Dt 34,1-12
Mojžíš přehlíží celou zaslíbenou zemi, ale sám do ní nevejde… Putující lid Nového zákona je stále na cestě. A vkládání rukou zplnomocňuje i dnes k vedení.

ČTVRTEK 15.8. slavnost Nanebevzetí Panny Marie

Zj 11,19a; 12,1.3-6a.10ab; 1 Kor 15,20-27a

Čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana.

Boží chrám v nebi se otevřel a ukázala se v něm archa jeho úmluvy. Pak se objevilo na nebi veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy. Potom se objevilo na nebi další znamení: veliký ohnivě rudý rak se sedmi hlavami a deseti rohy a na každé hlavě měl čelenku. Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. Ten drak se postavil před ženu, která měla rodit, aby pohltil její dítě, jakmile ho porodí. A porodila syna, chlapce, toho, který má vládnout všem národům železným prutem. Avšak její dítě bylo uchváceno do nebe k Bohu, k jeho trůnu. Žena pak uprchla na poušť, kde měla místo připravené od Boha. Tu jsem uslyšel hlasité volání v nebi: „Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu a panování jeho Pomazanému.“

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři! Kristus vstal z mrtvých, a to jako první z těch, kteří zesnuli. Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu. Ale každý v tom pořadí, jaké mu patří: na prvním místě je Kristus, pak ti, kteří jsou Kristovi, až přijde. Potom nastane konec, až odevzdá své království Bohu a Otci a až zlomí (vládu) všech možných knížat, mocností a sil. On totiž musí kralovat, `dokud mu (Bůh) nepoloží všechny jeho nepřátele k nohám'. Jako poslední nepřítel pak bude zničena smrt. `Všechno' totiž (Bůh) `podřídil pod jeho nohy.

Lk 1,39-56

V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem: „Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého! Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně. Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!“ Maria řekla: „Velebí má duše Hospodina a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení, že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté a jeho milosrdenství /trvá) od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. Mocně zasáhl svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně. Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou. Ujal se svého služebníka Izraele, pamatoval na své milosrdenství, jak slíbil našim předkům, Abrahámovi a jeho potomkům navěky. Maria zůstala u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.

Komentář: 1 Kor 15,20-27a
Mariino zesnutí je zároveň přivinutí její čisté duše do náručí jejího Syna. Tento motiv je na ikonách, znázorňujících smrt Panny Marie. Žiji tak, aby podobné přivinutí duše bylo obrazem mého odchodu z tohoto světa?

PÁTEK 16.8.

Joz 24,1-13

Jozue shromáždil všechny kmeny Izraele do Sichemu a svolal přední muže Izraele, jeho náčelníky, soudce a písaře. Když předstoupili před Boha, řekl Jozue všemu lidu: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Vaši předkové jako Terach, otec Abrahámův a Náchorův, přebývali kdysi za řekou (Eufratem) a sloužili jiným bohům. Vzal jsem Abraháma, vašeho otce, (ze země) za řekou (Eufratem) a vodil jsem ho po celé zemi kananejské, rozmnožil jsem jeho potomstvo a dal jsem mu Izáka. Izákovi jsem dal Jakuba a Ezaua, a Ezauovi do vlastnictví jsem dal hory Seir, zatímco Jakub a jeho synové sestoupili do Egypta. Potom jsem poslal Mojžíše a Áróna a potrestal jsem Egypťany divy, které jsem u nich způsobil, a pak jsem vás vyvedl. Vaše otce jsem vyvedl z Egypta a přišli jste k moři. Egypťané však pronásledovali vaše otce s vozy a jezdci k Rákosovému moři. Křičeli k Hospodinu, a on položil temnotu mezi vás a Egypťany; dal je zaplavit mořem, a to je přikrylo. Na vlastní oči jste viděli, co jsem Egypťanům způsobil! Pak jste přebývali dlouhý čas na poušti. Potom jsem vás přivedl do země Amoritů, kteří sídlili za Jordánem a bojovali proti vám. Vydal jsem je do vašich rukou, obsadili jste jejich zemi, neboť jsem je před vámi vyhubil. Tu povstal moabský král Balak, syn Sipporův, a bojoval proti Izraeli. Dal zavolat Bileama, syna Beorova, aby vám zlořečil. Ale já jsem Bileama slyšet nechtěl, musel vám žehnat, a tak jsem vás z jeho rukou vysvobodil. Když jste přešli Jordán, přišli jste k Jerichu. Obyvatelé Jericha bojovali proti vám, i Amorité, Perizité, Kananejci, Chetité, Girgašité, Chivvité a Jebuzité. Ale já jsem je vydal do vašich rukou. Poslal jsem vosy, a ty před vámi zahnaly tyto národy i dva krále amoritské. Nebyl to tvůj meč, nebyl to tvůj luk! Dal jsem vám zemi, na níž jste se nelopotili, města, která jste nevystavěli, a přece v nich bydlíte a jíte z vinic a oliv, které jste nevysadili.“

Mt 19,3-12

K Ježíšovi přistoupili farizeové s úmyslem přivést ho do úzkých a zeptali se ho: „Může se člověk se ženou rozvést z jakéhokoli důvodu?“ On jim odpověděl: „Nečetli jste (v Písmu), že Stvořitel na začátku učinil (lidi) jako muže a ženu a prohlásil: `Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své ženě a ti dva budou jeden člověk?' Už tedy nejsou dva, ale jeden. Co tedy Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“ Řekli mu na to: „Proč tedy Mojžíš nařídil dát ženě rozlukový list a rozvést se s ní?“ Odpověděl jim: „Mojžíš vám dovolil rozvod se ženou pro tvrdost vašeho srdce, ale na začátku to tak nebylo. Říkám vám: Kdo se rozvede se svou ženou z jiného důvodu než pro smilstvo a ožení se s jinou, dopouští se cizoložství.“ Učedníci mu řekli: „Když je to mezi mužem a ženou takové, je lepší se neženit.“ Odpověděl jim: „Všichni to nechápou, jenom ti, kterým je to dáno. Jsou totiž lidé k manželství neschopní už od narození a jsou k manželství neschopní, které takovými udělali lidé, a jsou konečně takoví, kteří se manželství sami zřekli pro nebeské království. Kdo může pochopit, ať pochopí!“

Komentář: Joz 24,1-13
Uvědomuji si, že podobně vede Bůh i můj národ – přes všechny nevěr-nosti a zapomínání? Cítím vděčnost, dluh k Bohu, který se stará?

SOBOTA 17.8.

Joz 24,14-29

„Nuže, bojte se Hospodina a služte mu dokonale a upřímně. Odstraňte bohy, kterým sloužili vaši předkové za řekou (Eufratem) a v Egyptě, a služte Hospodinu! Jestliže se vám nelíbí sloužit Hospodinu, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda bohům, kterým sloužili vaši předkové za řekou (Eufratem), či bohům Amoritů, v jejichž zemi přebýváte. Já však a má rodina budeme sloužit Hospodinu!“ Lid odpověděl: „Daleko ať je od nás myšlenka, že bychom opustili Hospodina a sloužili bohům cizím. Vždyť Hospodin je náš Bůh. On vyvedl nás a naše otce z egyptské země, z domu otroctví, a udělal před našima očima tyto veliké divy a chránil nás po celé cestě, kterou jsme šli, a mezi všemi národy, jejichž středem jsme procházeli. Hospodin vyhnal před námi všecky národy a Amority, kteří přebývali v zemi. I my chceme sloužit Hospodinu, neboť je náš Bůh!“ Tu řekl Jozue lidu: „Nebudete moci sloužit Hospodinu, neboť on je Bůh svatý, on je Bůh žárlivý, nebude snášet vaše přestupky a vaše hříchy. Jestliže opustíte Hospodina a budete sloužit bohům cizím, tu on se od vás odvrátí, zle s vámi naloží a zahubí vás, i když vám předtím prokázal dobrodiní.“ Ale lid Jozuovi odpověděl: „Nestane se tak, neboť chceme sloužit Hospodinu!“ Nato Jozue řekl lidu: „Sami jste si svědky, že jste si vyvolili Hospodina a chcete mu sloužit!“ – a oni odpověděli: „Ano, jsme svědky!“ Jozue pokračoval: „Nuže, odstraňte cizí bohy, kteří jsou u vás, a přikloňte své srdce k Hospodinu, Bohu Izraele!“ Lid odpověděl Jozuovi: „Hospodinu, našemu Bohu, chceme sloužit a jeho hlas poslouchat!“ Tak v onen den Jozue sjednal s lidem smlouvu a dal mu v Sichemu zákony a právní ustanovení. Jozue napsal tato slova do knihy Božího zákona. Pak vzal velký kámen a postavil ho tam pod terebint, který byl na místě zasvěceném Hospodinu. Jozue řekl všemu lidu: „Hle, tento kámen bude mezi námi jako svědek, neboť slyšel všechna Hospodinova slova, která k nám mluvil, a bude vám jako svědek, abyste svého Boha nezapírali.“ A Jozue lid propustil, každého do jeho dědičného podílu. Po těchto událostech zemřel Jozue, syn Nunův, Hospodinův služebník, ve stáří sto deseti let.

Mt 19,13-15

K Ježíšovi přinášeli děti, aby na ně vložil ruce a pomodlil se. Ale učedníci jim to zakazovali. Ježíš jim řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří nebeské království.“ Vložil na ně ruce a ubíral se dál.

Komentář: Joz 24,14-29
Lid si mohl vybrat: otroctví, nebo službu Hospodinu. Vážíme si důstojnosti a daru svobody?

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.pastorace.cz/primluvy
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den
http://www.liturgie.cz/misal/



VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/



BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz





15. září 1993 byl sicilskou mafií zavražděn kněz Giuseppe Puglisi

(14. 9. 2019) Padre Giuseppe Puglisi se pokusil se o nemožné – zachránit děti ulice, které rostou pro mafii. Není divu, že se brzy –…

Knižní tip: MANŽELSTVÍ: DOBRODRUŽSTVÍ VE DVOU - Carolina Costová

Knižní tip: MANŽELSTVÍ: DOBRODRUŽSTVÍ VE DVOU - Carolina Costová
(11. 9. 2019) Chystáte se na velké dobrodružství jménem manželství? Jste už nějaký čas spolu a bilancujete? Pak je tu právě…

Guy Gilbert (* 12. září 1935, Francie)

Guy Gilbert (* 12. září 1935, Francie)
(11. 9. 2019) nekonformní francouzský římskokatolický kněz, který svůj život zasvětil zejména práci s mládeží na okraji...

11.9.2001 byl uskutečněn teroristický útok na USA

11.9.2001 byl uskutečněn teroristický útok na USA
(10. 9. 2019) Jak připomínku na smutné výročí 11.9.2001 nabízíme zamyšlení o smrti od NY kaplana hasičů Mychala Judge OFM . Zamyšlení…

Proč je snadné vidět na všem jen to špatné? A jak ze spirály negativismu ven?

(4. 9. 2019) Proč je dobré mít k životu pozitivní přístup a jak se to naučit? Jak funguje pozitivní myšlení pro lidi v náročné…

Výchova: videoseriál "Víra do kapsy"

Výchova: videoseriál "Víra do kapsy"
(2. 9. 2019) Na rodiče se dnes ze všech stran hrnou zaručené rady, moderní metody a nejrůznější výchovné tahy. Co je ve výchově…