18. neděle v mezidobí - Cyklus C

VSTUPNÍ ANTIFONA

Bože, vysvoboď mě, Hospodine, na pomoc mi pospěš! Tys můj pomocník, můj zachránce: Hospodine, neprodlévej!

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, štědrý dárce milosti, ty jsi nás stvořil, ty udržuješ náš život a vedeš nás; buď stále s námi a slyš naše prosby: obnovuj v nás a udržuj svou milost, kterou jsme od tebe přijali. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Kniha Kazatel patří ke složitým textům Starého zákona. Marnost lze vnímat jako hořkou skepsi. Knihu však můžeme chápat jako realistický pohled na život. Ke správnému pochopení našeho textu je třeba doplnit závěr kapitoly Kaz 2,24-26: „Nic není lepší pro člověka, než aby jedl a pil a měl se dobře za všechnu svou práci. A uvědomil jsem si, že i to je z Boží ruky…“

Kaz 1,2; 2,21-23

Marnost nad marnost – praví Kazatel – marnost nad marnost, všechno je marnost.
Vždyť se stává, že někdo pracuje moudře, rozvážně a úspěšně, a nakonec to dá do vlastnictví jinému, kdo na tom nepracoval. I to je marnost a velké zlo. Co má člověk za všechno svoje namáhání a snahu, s níž se plahočí pod sluncem? Ano, po všechny dny má jen starosti; trápení je jeho zaměstnáním, ani v noci si jeho srdce neodpočine. I tohle je marnost.

ŽALM 90

Téma marnosti z prvního čtení se objeví i v žalmu. Ani zde nejde o skepsi, ale o složení naděje v Boha, nikoli do díla vlastních rukou.

Odpověď: Pane, tys nám býval útočištěm od pokolení do pokolení!

Rozkazem vracíš, Bože, člověka v prach – a pravíš: „Vraťte se, smrtelníci!“ – Neboť tisíc let je v tvých očích – jako včerejší den, který minul, – a jako noční hlídka.
Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen, – podobají se pučící trávě: – Zrána kvete a bují, – večer je skosena a vadne.
Nauč nás počítat naše dny, – ať dojdeme k moudrosti srdce. – Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? – Slituj se nad svými služebníky.
Nasyť nás brzy svou slitovností, – ať jásáme a radujeme se po celý život! – Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha, – dej zdar práci našich rukou, – dej zdar práci našich rukou!

2. ČTENÍ

List zdůrazňuje zakotvení osobní víry v Kristu, a nikoli v požitcích, ezoterice či nařízeních Zákona. Připomeňme předcházející text: „…Jestliže jste spolu s Kristem zemřeli mocnostem světa, proč si necháváte předpisovat: … nejez, nedotýkej se – jako byste stále ještě byli v moci světa? Jsou to lidské předpisy, ale nic neznamenají“ (Kol 2,20-23).

Kol 3,1-5.9-11

Bratři! Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.
Umrtvěte proto všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou.
Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním a oblečte člověka nového, který se obnovuje k správnému poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný, ale všecko a ve všem je Kristus.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Aleluja.

EVANGELIUM

Tento úryvek navazuje zdánlivě nesourodě na Ježíšovu řeč o odvaze ke statečnému vyznání (12,1-12) – jako by tazatel neposlouchal. Ale Ježíš nejenže se nenechá vtáhnout do rodinného sporu, ale otvírá zásadní otázku naší závislosti na majetku. K porozumění můžeme doplnit verš Mk 12,34: „Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“

Lk 12,13-21

Někdo ze zástupu požádal Ježíše: „Mistře, řekni mému bratrovi, aby se rozdělil se mnou o dědictví!“
Odpověděl mu: „Člověče, kdo mě ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?“
Potom jim řekl: „Dejte si pozor a chraňte se před každou chamtivostí. Neboť i když má někdo nadbytek, jeho život není zajištěn tím, co má.“
Pověděl jim toto podobenství: „Jednomu bohatému člověku se na poli hojně urodilo. Uvažoval tedy sám pro sebe: ‘Co udělám? Vždyť už nemám, kam svou úrodu uložit! Tohle udělám,’ řekl si, ‘strhnu své stodoly, vystavím větší a tam složím všechno své obilí i své zásoby. Pak si mohu říci: Máš velké zásoby na mnoho let. Klidně si žij, jez, pij, vesele hoduj!’
Bůh však mu řekl: ‘Blázne, ještě této noci budeš muset odevzdat svou duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?’
Tak to dopadá s tím, kdo si hromadí poklady, ale není bohatý před Bohem.“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Dal jsi nám, Pane, chléb z nebe, abys nás naplnil radostí a sytil naši touhu po tobě.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, ty o nás stále pečuješ a občerstvuješ nás chlebem života; prosíme tě, provázej nás svou mocnou ochranou, abychom dosáhli věčné spásy. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Majetek je velké téma. Není chybou s majetkem pracovat či ho vlastnit. Představuje jistotu, o kterou se můžeme opírat, zajištění se proti nouzi. Každý rozumný člověk se snaží připravit v době hojnosti na nouzi. Jenže tato strategie často přeroste v křivé jednání, kde se obohacujeme na úkor někoho jiného. Pocit bohatství vede k marnivosti: „Já na to mám,“ což je lživý pocit bohorovnosti a nevděčnosti. Toto jednání se stává klíčem ke sporům, závisti a zlu. Kolik rodin se rozhádalo kvůli dědictví… Kazatel to nazval marností. Ježíš proto napadá chamtivost. Kritérium, které může pomoci rozlišit situaci, je úsilí o to, být bohatí před Bohem. Vede naše snaha k tomuto kapitálu? Pokud ne, pak je někde chyba…

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 1. 8.

1. čtení - Jer 28,1-17

Slyš, Chananjáhu! Hospodin tě neposlal, ale ty jsi svedl tento lid, aby se spoléhal na lež!

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

Na začátku kralování judského krále Sidkijáha, čtvrtého roku pátého měsíce, řekl mi Chananjáh, syn Azurův, prorok z Gibeonu, v Hospodinově domě před kněžími a vším lidem: „Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Zlomím jařmo babylónského krále! Ještě dvě léta a dám zase na toto místo přinést všecko nářadí Hospodinova domu, které vzal babylónský král Nabuchodonosor z tohoto místa a přenesl je do Babylóna. Také judského krále Jechonjáha, syna Jehojakimova, a všecky judské vyhnance, kteří se dostali do Babylóna, přivedu nazpět na toto místo – praví Hospodin – neboť zlomím jařmo babylónského krále.“ Tu odpověděl prorok Jeremiáš proroku Chanajáhovi před kněžími a vším lidem, který právě byl v Hospodinově domě. Prorok Jeremiáš řekl: „Ať se tak stane! Kéž tak učiní Hospodin! Ať Hospodin splní tvá slova, která jsi prorokoval, aby se zas vrátilo nářadí do Hospodinova domu a všichni vyhnanci z Babylóna na toto místo. Ale slyš toto slovo, které mluvím do uší tobě a všemu lidu: Proroci, kteří byli přede mnou i před tebou od dávných dob, prorokovali proti mnoha zemím a proti velikým královstvím válku, hlad a mor. Avšak o proroku, který předpovídá štěstí, se teprve tehdy pozná, že je prorokem, že ho poslal skutečně Hospodin, když se splní slovo toho proroka.“ Tu vzal prorok Chananjáh jařmo ze šíje proroka Jeremiáše a rozlámal je. Pak řekl Chananjáh přede vším lidem: „Toto praví Hospodin: Tak zlomím jařmo babylónského krále Nabuchodonosora ve dvou letech na šíji všech národů.“ Prorok Jeremiáš odešel svou cestou. Když prorok Chananjáh rozlámal jařmo na šíji proroka Jeremiáše, oslovil Jeremiáše Hospodin: „Jdi a řekni Chananjáhovi: Tak praví Hospodin: Jařmo dřevěné jsi rozlámal, ale udělám místo něho jařmo železné! Neboť tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Železné jařmo položím na šíji všech těchto národů, aby sloužili babylónskému králi Nabuchodonosorovi, a budou mu sloužit (i polní zvěř mu dávám)!“ Pak řekl prorok Jeremiáš proroku Chananjáhovi: „Slyš, Chananjáhu! Hospodin tě neposlal, ale ty jsi svedl tento lid, aby se spoléhal na lež! Proto praví Hospodin: Hle, pošlu tě pryč ze světa: tohoto roku zemřeš, neboť jsi kázal vzpouru proti Hospodinu!“ Prorok Chananjáh zemřel v sedmém měsíci toho roku.



Mezizpěv – Ž 119,29.43.79.80.95.102
Nauč mě, Hospodine, svým příkazům.

Odvrať mě od cesty lži,
uštědři mi svůj zákon!

Neodnímej z mých úst slovo pravdy,
neboť doufám v tvá rozhodnutí.

Ať se obrátí ke mně ti, kdo se tě bojí,
kdo zachovávají tvá přikázání!

Nechť je mé srdce dokonalé v tvých příkazech,
abych se nemusil hanbit.

Bezbožníci na mě číhají, aby mě zahubili,
já však dávám pozor na tvá přikázání.

Neuchyluji se od tvých rozhodnutí,
protože tys mě poučil.



Zpěv před evangeliem – Mt 4,4b
Aleluja. Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst. Aleluja.

Evangelium – Mt 14,13-21

Vzhlédl k nebi a požehnal, lámal chleby a dal učedníkům a učedníci zástupům.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš uslyšel o smrti Jana Křtitele, odebral se lodí na opuštěné místo, aby byl sám. Jakmile o tom lidé uslyšeli, šli pěšky z měst za ním. Když vystoupil a uviděl velký zástup, bylo mu jich líto a uzdravil jejich nemocné. K večeru k němu přistoupili učedníci a řekli: „Toto místo je opuštěné a už se připozdilo. Rozpusť proto zástupy, ať se rozejdou po vesnicích a koupí si něco k jídlu.“ Ale Ježíš jim řekl: „Není třeba, aby odcházeli. Vy jim dejte jíst!“ Odpověděli mu: „Máme tady jenom pět chlebů a dvě ryby.“ Ježíš řekl: „Přineste mi je sem.“ A rozkázal, aby se lidé posadili na trávě. Potom vzal těch pět chlebů a ty dvě ryby, vzhlédl k nebi a požehnal, lámal chleby a dal učedníkům a učedníci zástupům. Všichni se najedli dosyta a ještě sesbírali plných dvanáct košů zbylých kousků. Těch, kdo jedli, bylo na pět tisíc mužů kromě žen a dětí.

Komentář: Mt 14,13-21
I dnes říká Ježíš své církvi: „…vy jim dejte jíst“. Je ovšem třeba mezi lidi jít a mít odvahu předložit aspoň to málo, co máme. Dát se k dispozici!

ÚTERÝ 2. 8.

Jer 30,1-2.12-15.18-22

Způsobil jsem ti to, protože jsou četné tvoje hříchy. Hle, změním osud Jakubových stanů.

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

Jeremiáš dostal od Hospodina tato slova: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Napiš si do knihy všechna slova, která budu k tobě mluvit. Tak praví Hospodin: Nezhojitelná je tvá pohroma, velmi zlá je tvá rána. Není, kdo by se tě ujal, jsou léky pro vřed, ale tvá jizva se nehojí. Zapomněli na tebe všichni tvoji milenci, nestarají se o tebe. Bil jsem tě jak nepřítele krutým trestem pro množství tvých nepravostí, protože jsou četné tvoje hříchy. Co křičíš pro své poranění? Nezhojitelná je tvá bolest? Pro množství tvé nepravosti, protože jsou četné tvoje hříchy, jsem ti to způsobil! Tak praví Hospodin: Hle, změním osud Jakubových stanů, slituji se nad jeho příbytky, na své výšině zas bude vystavěno město, palác bude vybudován na svém starém místě. Chvalozpěv z nich bude znít, hlas jásajících. Rozmnožím je, a nebude jich málo; oslavím je, a nebudou bez vážnosti. Jeho synů bude jak za dávných časů, jeho shromáždění u mě potrvá pevně, trestem stihnu všechny, kdo jej utlačují. Vzejde z něho jeho vladař, povstane kníže z jeho středu. Dovolím mu a přistoupí ke mně. Kdo by se jinak odvážil přiblížit ke mně? – praví Hospodin. Budete mým lidem a já budu vaším Bohem.“



Mezizpěv – Ž 102,16-18.19-21.29+22-23
Hospodin znovu zbuduje Sión a objeví se ve své slávě.

Pohané budou ctít jméno tvé, Hospodine,
a všichni králové země tvou slávu,
až Hospodin znovu zbuduje Sión,
až se objeví ve své slávě.
Skloní se k modlitbě opuštěných
a nepohrdne jejich prosbou.

Kéž je to zapsáno pro příští pokolení,
aby budoucí národ chválil Hospodina.
Neboť Hospodin shlédl ze své vznešené svatyně,
popatřil z nebe na zem,
aby slyšel nářek zajatců,
aby vysvobodil odsouzené k smrti.

Synové tvých služebníků budou bydlet v bezpečí
a jejich potomstvo potrvá před tebou,
aby hlásali na Siónu Hospodinovo jméno
a jeho chválu v Jeruzalémě,
když se spolu sejdou národy
a království, aby sloužily Hospodinu.



Zpěv před evangeliem – Jan 1,49b
Aleluja. Mistře, ty jsi Boží Syn, ty jsi král Izraele! Aleluja.

Evangelium – Mt 14,22-36

Rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš nasytil zástupy, hned potom přiměl učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než on rozpustí zástupy. Když zástupy rozpustil, vystoupil na horu, aby se o samotě modlil. Nastal už večer, a byl tam sám. Zatím byla loď už daleko od břehu a vlny jí zmítaly, protože vanul vítr proti nim. K ránu šel Ježíš k nim a kráčel po moři. Když ho (učedníci) uviděli kráčet po moři, zděsili se, neboť mysleli, že je to přízrak, a strachem začali křičet. Ježíš však na ně hned promluvil: „Vzmužte se! To jsem já, nebojte se!“ Petr mu odpověděl: „Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.“ A on řekl: „Pojď!“ Petr vystoupil z lodi, kráčel po vodě a šel k Ježíšovi. Zpozoroval však silný vítr a dostal strach. Začal tonout a vykřikl: „Pane, zachraň mě!“ Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: „Malověrný, proč jsi pochyboval?“ Pak vstoupili na loď a vítr přestal. Ti, kdo byli na lodi, se mu klaněli a říkali: „Jsi opravdu Boží syn.“ Přeplavili se na druhý břeh a přistáli u Genezareta. Jakmile ho tamější lidé poznali, rozeslali o tom zprávu do celého okolí. Přinášeli mu všechny nemocné a prosili ho, aby se směli dotknout aspoň střapce jeho šatů. A všichni, kdo se ho dotkli, byli uzdraveni.

Komentář: Mt 14,22-36
Důležitá zkušenost, kterou Petr zakusil: při silném větru dostal strach a měl pocit, že se topí. Ještěže Pána v tu chvíli zavolal.

STŘEDA 3.8.

1. čtení - Jer 31,1-7

Věčnou láskou jsem tě miloval.

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

V té době – praví Hospodin – budu Bohem všech rodů Izraele, oni pak budou mým lidem. Tak praví Hospodin: Lid, který byl ušetřen meče, nalezl na poušti milost. Izrael došel na místo svého odpočinku. Zdaleka se mu zjevil Hospodin: Věčnou láskou jsem tě miloval, proto jsem ti zachoval smilování. Zase tě zbuduji a budeš vystavěna, Izraelova panno! Znovu se ozdobíš svými bubínky a vyjdeš do reje jásajících. Budeš opět štěpovat vinice na samařských horách. Štěpovat budou štěpaři a budou z nich též požívat. Neboť přijde den, kdy budou strážní volat na efraimském pohoří: „Vstaňme a vystupme na Sión k Hospodinu, svému Bohu!“ Neboť tak praví Hospodin: Oslavujte Jakuba, jásejte nad prvním z národů, ať je slyšet váš jásot: „Zachránil Hospodin svůj národ, zbytky Izraele!“



Mezizpěv – Jer 31, 10.11-12ab.13
Hospodin bude nad námi bdít jako pastýř nad svým stádem.

Slyšte, pohané, Hospodinovo slovo,
zvěstujte ho na ostrovech v dáli!
Řekněte: Shromáždí Izraele ten, kdo ho rozptýlil,
bude nad ním bdít jako pastýř nad svým stádem.

Vykoupí Hospodin Jakuba
a vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
Přijdou a budou jásat na hoře Siónu,
těšit se budou z Hospodinových dobrodiní.

Tehdy se rozveselí v tanci panna,
zaradují se jinoši a starci.
Proměním jejich nářek v radost,
útěchu a radost jim vleji po jejich smutku.



Zpěv před evangeliem – Lk 7,16
Aleluja. Veliký prorok povstal mezi námi, Bůh navštvívil svůj lid. Aleluja.

Evangelium – Mt 15,21-28

Ženo, jak veliká je tvá víra!

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš se odebral do tyrského a sidónského kraje. A tu z toho kraje vyšla jedna kananejská žena a křičela: „Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův! Moje dcera je krutě posedlá.“ Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci k němu přistoupili a prosili ho: „Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí.“ Odpověděl: „Jsem poslán jen k ztraceným ovcím domu izraelského.“ Ona mezitím přišla, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“ On jí však odpověděl: „Není správné vzít chléb dětem a hodit ho psíkům.“ Ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psíci se živí kousky, které padají se stolu jejich pánů.“ Nato jí řekl Ježíš: „ Ženo, jak veliká je tvá víra! Ať se ti stane, jak si přeješ.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.

Komentář: Mt 15,21-28
Touha po Bohu u těch, kdo stojí mimo církev, má být námi nasycena. Ježíš nám ukázal, že Bůh překračuje hranice.

ČTVRTEK 4.8.

1. čtení - Jer 31,31-34

Sjednám novou smlouvu a na hřích už nevzpomenu.

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

Hle, blíží se dni – praví Hospodin – kdy sjednám s Izraelovým a Judovým domem novou smlouvu: ne jako byla smlouva, kterou jsem sjednal s jejich otci, když jsem je vzal za ruku, abych je vyvedl z egyptské země; smlouva, kterou zrušili, ačkoli já jsem byl jejich pánem – praví Hospodin. Taková bude smlouva, kterou sjednám s Izraeolvým domem po těch dnech – praví Hospodin: Vložím svůj zákon do jejich nitra, napíšu jim ho do srdce, budu jim Bohem a oni budou mým lidem! Nebude již učit druh druha, bratr bratra: „Poznej Hospodina!“ Neboť mě poznají všichni od nejmenšího do největšího – praví Hospodin. Jejich nepravosti jim odpustím a na jejich hřích už nevzpomenu.



Mezizpěv – Žl 51,12-13.14-15.18-19
Stvoř mi čisté srdce, Bože!

Stvoř mi čisté srdce, Bože!
Obnov ve mně ducha vytrvalosti.
Neodvrhuj mě od své tváře
a neodnímej mi svého svatého ducha.

Vrať mi radost ze své ochrany
a posilni mou velkodušnost.
Bezbožné budu učit tvým cestám
a hříšníci se budou obracet k tobě.

Vždyť nemáš zálibu v oběti,
kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.
Mou obětí, Bože, je zkroušený duch,
zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš!



Zpěv před evangeliem – Mt 16,18
Aleluja. Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Aleluja.

Evangelium – Mt 16,13-23

Ty jsi Petr, tobě dám klíče od nebeského království.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když Ježíš přišel do kraje u Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“ Odpověděli: „Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků.“ Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“ Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec. A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království: co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi.“ Potom důtklivě přikázal učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš. (Od té doby) Ježíš začal svým učedníkům naznačovat, že bude muset jít do Jeruzaléma, mnoho trpět od starších, velekněží a učitelů Zákona, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen. Petr si ho vzal stranou a začal mu to rozmlouvat: „Bůh uchovej, Pane! To se ti nikdy nestane!“ On se však obrátil a řekl Petrovi: „Jdi mi z očí, satane! Pohoršuješ mě, neboť nemáš na mysli věci božské, ale lidské!“

Komentář: Mt 16,13-23
Služba je Petrovi svěřena poté, co vyzná lásku a vzpomene si na svou omezenost, tak patrnou v nedávném trojím zapření. Výsledek naší služby záleží na naší pokoře a lásce…

PÁTEK 5.8.

1. čtení - Nah 2,1.3; 3,1-3.6-7

Běda krvelačnému městu!

Čtení z knihy proroka Nahuma.

Hle, po horách přichází posel radosti, který zvěstuje pokoj! Slav, Judo, svoje slavnosti a splň svoje sliby. Zhoubce už nebude tebou procházet, docela je zničen. Neboť Hospodin obnoví důstojnost Jakuba jako důstojnost Izraele, protože pustošitelé je zpustošili, a zničili jejich odnože. Běda krvelačnému městu, celé je ve lži, plné je násilí, nepřestává loupit! Biče práskají, kola rachotí, pádí koně a drkotají vozy, jezdci na vzpínajících (se ořích), kmitají se meče a blýskají se kopí, množství zabitých, hromady mrtvol – není jim konce, klopýtá se přes mrtvá těla! Poházím tě výkaly, pohaním a postavím na pranýř. Každý, kdo tě spatří, prchne od tebe a řekne: „Veta je po Ninive! Kdo by se nad ním slitoval? Kde najdu ty, kdo by ho potěšili?“



Mezizpěv – Dt 32, 35cd-36ab.39abcd.41
Já usmrcuji a já oživuji.

Blízký je den jejich zkázy,
rychle přijde osud jim stanovený,
neboť Hospodin se ujme práva svého lidu,
smiluje se nad svými služebníky.

Podívejte se, že já, já to jsem,
není mimo mne boha,
já usmrcuji a já oživuji,
když udeřím, tak i uzdravuji!

Jestliže naostřím svůj blýskavý meč,
připraví-li se k právu má ruka,
pomstím se svým nepřátelům,
odplatím těm, kdo mě nenávidí.



Zpěv před evangeliem – Mt 5,10
Aleluja. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Aleluja.

Evangelium – Mt 16,24-28

Jakou dá člověk náhradu za svou duši?

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě! Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mne ztratí, nalezne ho. Neboť co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši? Nebo jakou dá člověk náhradu za svou duši? Syn člověka přijde ve slávě svého Otce se svými anděly a tehdy odplatí každému podle jeho jednání. Amen, pravím vám: Někteří z těch, kdo tady stojí, neokusí smrt, dokud neuvidí Syna člověka, jak přichází se svým královstvím.“

Komentář: Mt 16,24-28
Ztráta vlastních jistot, ztráta falešných představ ať je pozváním k tomu, aby mě Ježíš naplnil. Chci mu k tomu dát prostor?

SOBOTA 6. 8., svátek Proměnění Páně

1. čtení - Nah 2,1.3; 3,1-3.6-7

Běda krvelačnému městu!

Čtení z knihy proroka Nahuma.

Hle, po horách přichází posel radosti, který zvěstuje pokoj! Slav, Judo, svoje slavnosti a splň svoje sliby. Zhoubce už nebude tebou procházet, docela je zničen. Neboť Hospodin obnoví důstojnost Jakuba jako důstojnost Izraele, protože pustošitelé je zpustošili, a zničili jejich odnože. Běda krvelačnému městu, celé je ve lži, plné je násilí, nepřestává loupit! Biče práskají, kola rachotí, pádí koně a drkotají vozy, jezdci na vzpínajících (se ořích), kmitají se meče a blýskají se kopí, množství zabitých, hromady mrtvol – není jim konce, klopýtá se přes mrtvá těla! Poházím tě výkaly, pohaním a postavím na pranýř. Každý, kdo tě spatří, prchne od tebe a řekne: „Veta je po Ninive! Kdo by se nad ním slitoval? Kde najdu ty, kdo by ho potěšili?“



Mezizpěv – Dt 32, 35cd-36ab.39abcd.41
Já usmrcuji a já oživuji.

Blízký je den jejich zkázy,
rychle přijde osud jim stanovený,
neboť Hospodin se ujme práva svého lidu,
smiluje se nad svými služebníky.

Podívejte se, že já, já to jsem,
není mimo mne boha,
já usmrcuji a já oživuji,
když udeřím, tak i uzdravuji!

Jestliže naostřím svůj blýskavý meč,
připraví-li se k právu má ruka,
pomstím se svým nepřátelům,
odplatím těm, kdo mě nenávidí.



Zpěv před evangeliem – Mt 5,10
Aleluja. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Aleluja.

Evangelium – Lk 9,28b-36

Mojžíš a Eliáš mluvili o jeho smrti.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil s nimi na horu pomodlit se. Když se modlil, výraz tváře se mu změnil a jeho šat oslnivě zbělel. A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš. Zjevili se ve slávě a mluvili o jeho smrti, kterou měl podstoupit v Jeruzalémě. Petra a jeho druhy však přemohl spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu a ty dva muže stát u něho. Jak se potom od něho vzdalovali, řekl Petr Ježíšovi: „Mistře, je dobře, že jsme tady! Postavíme tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví. Zatímco to říkal, objevil se oblak a zahalil je. Když se octli v oblaku, padla na ně bázeň. Z oblaku se ozval hlas: „To je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!“ Když se ten hlas ozval, byl už Ježíš sám. Zachovali o tom mlčení a nikomu v oněch dnech nepověděli nic o tom, co viděli.

Komentář: Lk 9,28b-36
Vyvýšení Ježíše jako milovaného Syna znamená jeho nadřazení nad Zákon i proroky. Co z toho vyplývá pro mě? Toto vidění domýšlet a zvěstovat!

 

*****************************************

 

SOUVISEJÍCÍ:

 

KRÁTKÁ REFLEXE NEDĚLNÍHO TEXTU 

https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ
(i přímluvy na základě biblických textů)

https://www.pastorace.cz/kazani

 

 

AKTUÁLNÍ PŘÍMLUVY
na každou neděli na základě současného dění:

https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

 

VIDEO / AUDIO  K NEDĚLNÍM ČTENÍM

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie 

 

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

 

Kázání P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/kazani-lomec

 

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz