Kdo přichází ke mně, nebude hladovět ani žíznit. Jan 6,35 (Jan 6,35) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

18. 7. 2021

16. neděle v mezidobí - Cyklus B

Evangelium této neděle nabízí zajímavou poznámku: „Odpočiňte si!“ Jakou roli hraje odpočinek v našem životě? Máme na něj nárok? Neužíváme ho naopak na úkor druhých? Jak ho prožíváme? Existují legitimní důvody, které nás mohou o odpočinek připravit?

 

Odkaz na zamyšlení k evangeliu této neděle 

Můžeš si odpočinout a nebude ti to chybět
Neočekává od nás Bůh čím dál větší výkony, nechce nás úplně vyždímat?

 

 

VSTUPNÍ ANTIFONA

Hle, Bůh mi pomáhá, Pán mě udržuje naživu. Budu s radostí přinášet oběti, chválit tvé jméno, Hospodine, že je dobré.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, buď stále s námi, a když nás voláš, abychom ti celým svým životem sloužili, rozmnož v nás víru, naději a lásku, abychom věrně plnili tvá přikázání. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Prorok Jeremiáš začal působit v době rozkvětu Izraele jako profesionální prorok na dvoře krále Jóšiáše. Po cca patnácti letech se situace změní a Izrael stojí na pokraji největší krize (po roce 609 př. Kr.). Králové stále mění spojence, Izrael podléhá dobyvatelům, zrazuje vazalské smlouvy… V době zmatku a chaosu Pán přislibuje pevného pastýře, který své stádo povede.

Jer 23,1-6

Běda pastýřům, kteří ničí a rozptylují stádo, které pasu – praví Hospodin. Proto praví Hospodin, Bůh Izraele, o pastýřích, kteří pasou můj lid: Vy jste rozptýlili mé stádo a rozehnali jste ho, nestarali jste se o ně; proto já se postarám o vás pro špatnost vašich skutků – praví Hospodin. Já sám shromáždím zbytky svého stáda ze všech zemí, kam jsem ho vyhnal, a přivedu je nazpět na jejich luhy, porostou a rozmnoží se. Vzbudím nad nimi pastýře, kteří je budou pást, nebudou se již bát ani strachovat, už se neztratí – praví Hospodin. Hle, blíží se dni – praví Hospodin – kdy vzbudím Davidovi spravedlivý výhonek, krále, který bude panovat moudře a konat právo a spravedlnost na zemi. Za jeho dnů dojde Juda spásy a Izrael bude bydlet v bezpečí. To je jméno, kterým ho budu nazývat: „Hospodin je naše spravedlnost“.

ŽALM 23

Tento žalm patří mezi nejznámější. Je modlitbou důvěry ve chvílích, které nejsou lehké!

Odpověď: Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, – dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, – vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout. – Občerstvuje mou duši. Vede mě po správných cestách – pro svoje jméno. – I kdybych šel temnotou rokle, – nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou. – Tvůj kyj a tvá hůl, – ty jsou má útěcha. Prostíráš pro mě stůl – před zraky mých nepřátel, – hlavu mi mažeš olejem, – má číše přetéká. Štěstí a přízeň mě provázejí – po všechny dny mého života, – přebývat smím v Hospodinově domě – na dlouhé, předlouhé časy.

2. ČTENÍ

List Efezanům ve druhé kapitole vysvětluje, že spása je dar, a nikoli naše zásluha nebo důsledek příslušnosti k židovství. V 11. a 12. verši ukazuje, že pohané kdysi žili bez Boží milosti. Ale nyní jsou rozdíly mezi židy a pohany setřeny. Od 14. verše cituje hymnus o smíření židů a pohanů. Nyní už nejsme cizinci, ale všichni máme právo Božího lidu.

Ef 2,13-18

Bratři! Protože jste nyní spojeni s Kristem Ježíšem, vy, kteří jste kdysi byli vzdálení, stali jste se blízkými Kristovou krví. Jen on je náš pokoj: obě dvě části (židy i pohany) spojil vjedno a zboural přehradu, která je dělila, když na svém těle zrušil příčinu nepřátelství, která záležela v Zákoně s jeho příkazy a ustanoveními. Tak vytvořil ve své osobě z těchto dvou částí jediného nového člověka, a tím zjednal pokoj a křížem usmířil obě strany s Bohem v jednom těle, aby tak sám na sobě udělal konec onomu nepřátelství. A pak přišel a zvěstoval pokoj vám, kteří jste byli daleko, i těm, kteří byli blízko, neboť skrze něho máme my i vy přístup k Otci v jednom Duchu.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.

EVANGELIUM

Perikopa navazuje na minulou neděli, kdy Pán vyslal učedníky na první misii. Ježíš si všímá únavy učedníků. Ale události se seběhnou tak, že bude následovat zázračné nasycení nečekaně shromážděného zástupu.

Mk 6,30-34

Apoštolové se shromáždili u Ježíše a vypravovali mu všechno, co dělali a učili. Řekl jim: „Pojďte i vy někam na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.“ Pořád totiž přicházelo a odcházelo tolik lidí, že neměli čas ani se najíst. Odjeli tedy lodí na opuštěné místo, aby tam byli sami. Mnozí je viděli odjíždět a poznali jejich úmysl. Ze všech měst se tam pěšky sběhli a byli tam před nimi. Když Ježíš vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře; a začal je poučovat o mnoha věcech.

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Památku ustanovil na své divy, Hospodin je milosrdný a dobrotivý; pokrm dal těm, kdo se ho bojí.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Svými svátostmi nás, Bože, uvádíš do nového života; pomáhej svému lidu, ať se nevrací k tomu, co je staré a špatné, ale vytrvá na cestě k tobě. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Ježíš sám vidí velký význam odpočinku a hledá, jak ho svým učedníkům umožnit. Ale zároveň ani odpočinek není důvodem, aby si jeho milosrdné srdce „vzalo dovolenou“. Stále má na paměti ty, kteří jsou v nouzi. Existují lidé, kteří mají odpočinek daleko před vším ostatním. Jiní naopak takový čas mají až na úplně posledním místě žebříčku priorit. Naše prožívání odpočinku může být dobrým ukazatelem, jak uprostřed starostí světa žijeme. Jakou roli hraje naše milosrdenství k druhým? A také k nám samotným?

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 19.7.

Ex 14,5-18; Ex 15

1. čtení - Ex 14,5-18
Aby poznali, že já jsem Hospodin, když ukážu svou moc na faraónovi.

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.

Když bylo egyptskému králi oznámeno, že lid utekl, změnil se názor faraóna i jeho dvořanů na lid a řekli: „Co jsme to jen udělali, že jsme Izraele propustili z našeho otroctví!“ Dal zapřáhnout do svého vozu a své vojsko vzal s sebou. Vzal šest set nejlepších vozů a všechny válečné vozy egyptské a na všech byla vybraná posádka. Hospodin zatvrdil srdce faraóna, egyptského krále, takže pronásledoval syny Izraele, oni však vytáhli chráněni vztaženou rukou (Boží). Egypťané – všechny koně, faraónovy vozy, jeho jezdci a vojsko – je pronásledovali a dostihli je v táboře u moře u Pi Hachirot před Bál Safonem. Když se farao přiblížil, synové Izraele se podívali, a hle – Egypťané táhnou za nimi. Velmi se báli a křičeli k Hospodinu. Řekli Mojžíšovi: „Copak nebylo v Egyptě místo k pohřbení, že jsi nás vzal umřít na poušť? Cos nám to udělal, že jsi nás vyvedl z Egypta? Copak jsme ti neřekli už v Egyptě: `Dej nám pokoj! Chceme otročit Egypťanům, neboť je pro nás lépe jim otročit než umřít na poušti!'„Mojžíš řekl lidu: „Nebojte se, vzmužte se, a uvidíte záchranu od Hospodina, kterou vám dnes připraví. Egypťany, které dnes vidíte, už neuvidíte navěky. Hospodin bude bojovat za vás a vy budete jen mlčky přihlížet.“ Hospodin řekl Mojžíšovi: „Co ke mně křičíš? Poruč synům Izraele, ať táhnou dál! A ty zdvihni svou hůl, vztáhni ruku nad moře a rozděl ho, aby synové Izraele mohli jít středem moře po souši. A já zatvrdím srdce Egypťanů, takže půjdou za nimi. Ukážu svou moc na faraónovi, na celém jeho vojsku, na jeho vozech a jezdcích, aby Egypťané poznali, že já jsem Hospodin, když ukážu svou moc na faraónovi, na jeho vozech a jezdcích.“



Mezizpěv – Ex 15,1-2.3-4.5-6
Zpívejte Hospodinu, neboť je velmi vznešený.

Zpívejte Hospodinu, neboť je velmi vznešený,
koně i jezdce svrhl do moře.
Hospodin je má síla a má statečnost,
stal se mou spásou.
On je můj Bůh, budu ho chválit;
Bůh mého otce, budu ho slavit.

Hospodin je bojovník,
Jahve je jméno jeho.
Faraónovy vozy a vojsko svrhl do moře,
výkvět jeho reků byl potopen v Rákosovém moři.

Hlubiny je přikryly,
zřítili se do propasti jako kámen.
Tvá pravice, Hospodine, ukazuje moc a sílu,
tvá pravice, Hospodine, drtí nepřátele.

Mt 12,38-42

Královna jihu povstane na soudu proti tomuto pokolení.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Někteří z učitelů Zákona a farizeů řekli Ježíšovi: „Mistře, chceme od tebe vidět znamení.“ (Ježíš) jim odpověděl: „Pokolení zlé a nevěrné hledá znamení, ale jiné znamení mu dáno nebude než znamení proroka Jonáše. Jako byl Jonáš v břiše velké ryby tři dni a tři noci, tak bude Syn člověka v nitru země tři dni a tři noci. Ninivští mužové povstanou na soudu proti tomuto pokolení a odsoudí ho, protože se na základě Jonášova kázání obrátili, a zde je přece (někdo) víc než Jonáš! Královna jihu povstane na soudu proti tomuto pokolení a odsoudí ho, protože přišla až z daleké země, aby slyšela Šalomounovu moudrost, a zde je přece (někdo) víc než Šalomoun!“

Komentář: Mt 12,38-42
I dnes mnozí vyžadují znamení. Kristovo vzkříšení a jeho nový život v církvi ať je ukazatelem ve zmatcích doby.

ÚTERÝ 20.7.

Ex 14,21 – 15,1; Ex 15

Synové Izraele prošli středem moře po souši.

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.

Mojžíš vztáhl svou ruku nad moře a Hospodin hnal moře prudkým žhavým větrem po celou noc zpět a moře vysušil. Vody se rozdělily a voda stála Izraelitům jako zeď po pravici i po levici, takže synové Izraele šli středem moře po souši. Egypťané je následovali. Všichni faraónovi koně, jeho vozy a jezdci šli za nimi středem moře. Když nadešla doba ranní hlídky, pohleděl Hospodin z ohnivého a oblačného sloupu na tábor Egypťanů a způsobil zmatek v jejich táboře; zadrhl jim kola u vozů, takže mohli pokračovat v jízdě jen s velkými obtížemi. Proto Egypťané křičeli: „Utečme před Izraelem, vždyť Hospodin bojuje za ně proti Egypťanům!“ Hospodin nařídil Mojžíšovi: „Vztáhni svou ruku nad moře, aby se vody vrátily na Egypťany, na jejich vozy i jezdce!“ Když tedy Mojžíš vztáhl svou ruku nad moře, moře se vrátilo časně zrána na své původní místo. Egypťané prchali proti němu a Hospodin je vrhl doprostřed moře. Vody se valily nazpět a zaplavily vozy i jezdce a celé faraónovo vojsko, které se hnalo za nimi do moře, a nezbyl z nich ani jeden. Synové Izraele však prošli středem moře po souši a voda jim stála jako zeď po pravici i po levici. Tak Hospodin vysvobodil v ten den Izraelity z moci Egypťanů a Izraelité viděli mrtvé Egypťany na mořském břehu a pocítili mocnou ruku, kterou Hospodin zasáhl proti Egypťanům. Lid se bál Hospodina a věřil jemu i jeho služebníku Mojžíšovi. Tehdy zazpíval Mojžíš se syny Izraele tuto píseň Hospodinu:



Mezizpěv – Ex 15,8-9.10+12.17
Zpívejte Hospodinu, neboť je velmi vznešený.

Dechem tvého chřípí se nakupily vrstvy,
jako hráz se vztyčily proudící vlny,
příboje ztuhly uprostřed moře.
Nepřítel řekl: „Budu pronásledovat a dostihnu;
rozdělím kořist, naplní se jí má žádostivost:
vytasím svůj meč, má ruka je zahubí!“

Tu zavál tvůj hněv, a přikrylo je moře;
potopili se jak olovo v bouřných vodách.
Vztáhl jsi svou pravici, a pohltila je země.

Přivedeš je a zasadíš na hoře, na svém vlastnictví,
na místě,
kde sis, Hospodine, zbudoval své sídlo,
ve svatyni, Pane, kterou vystavěly tvé ruce.

Mt 12,46-50

Ukázal rukou na své učedníky a řekl: To je moje matka a to jsou moji příbuzní.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Když mluvil Ježíš k zástupům, jeho matka a příbuzní stáli venku a chtěli s ním mluvit. Někdo mu řekl: „Hle, tvoje matka a tvoji příbuzní stojí venku a chtějí s tebou mluvit.“ On však odpověděl tomu, kdo mu to řekl: „Kdo je moje matka a kdo jsou moji příbuzní?“ A ukázal rukou na své učedníky a řekl: „To je moje matka a to jsou moji příbuzní! Každý totiž, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr i sestra i matka.“

Komentář: Mt 12,46-50
Je povzbuzující a radostné: kdykoli plním, nebo se alespoň snažím plnit, Otcovu vůli, jsem pro Ježíše jako jeho nejbližší příbuzný!

STŘEDA 21.7.

Ex 16,1-5.9-15; Žl 78

1. čtení - Ex 16,1-5.9-15
Jako déšť vám sešlu chléb z nebe.

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.

Celé společenství synů Izraele se dalo na cestu z Elim a patnáctého dne druhého měsíce po jejich východu z egyptské země přišlo na poušť Sin, která je mezi Elim a Sinajem. A celé společenství synů Izraele reptalo na poušti proti Mojžíšovi a Árónovi. Synové Izraele jim řekli: „Kéž bychom zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme seděli u hrnců masa a jedli chléb dosyta. Vyvedli jste nás na tuto poušť, abyste umořili celé shromáždění hladem!“ Hospodin řekl Mojžíšovi: „Hle, jako déšť vám sešlu chléb z nebe. Lidé vyjdou a každý den si nasbírají dávku na den. Chci je zkoušet, zda půjdou v mém zákoně, nebo ne. Když šestého dne připraví to, co přinesou, bude to dvojnásobek toho, co sesbírali na jeden den.“ Mojžíš pravil Árónovi: „Řekni celému společenství synů Izraele: „Přistupte před Hospodina, neboť slyšel vaše reptání!“ Když mluvil Árón k celému společenství synů Izraele, obrátili se k poušti, a hle – Hospodinova velebnost se ukázala v oblaku. Hospodin pravil Mojžíšovi: „Slyšel jsem reptání synů Izraele. Řekni jim toto: Kvečeru budete jíst maso a zrána se nasytíte chlebem. Poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh.“ Když nastal večer, přilétly křepelky a pokryly celý tábor. Zrána padla rosa na tábor kolem dokola. Pokrývka z rosy se rozplynula, a hle – na povrchu pouště bylo cosi drobného, šupinatého, jemného jako jíní na zemi. Když to synové Izraele viděli, ptali se navzájem: „Co je to?“ – neboť nevěděli, co to je. Mojžíš jim řekl: „To je chléb, který vám Hospodin dává k jídlu.“



Mezizpěv – Žl 78,18-19.23-24.25-26.27-28
Bůh jim dal nebeský pokrm.

Pokoušeli Boha ve svém srdci,
když žádali pokrm podle své choutky.
Pohrdlivě mluvili proti Bohu,
řekli: „Dokáže Bůh prostřít stůl zde na poušti?“

Poručil tedy mrakům nahoře
a otevřel brány nebes,
seslal na ně déšť many, aby se najedli,
a dal jim nebeský pokrm.

Člověk jedl chléb silných,
pokrm jim poslal do sytosti.
Východnímu větru dal vanout z nebe
a svou mocí přivedl vítr od jihu.

Jak by to prach byl, seslal na ně déšť masa,
jak by to byl mořský písek, dal jim pernaté ptáky.
Padli do jejich tábora,
- kolem jejich stanů.

Mt 13,1-9

Přinesla stonásobný užitek.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš vyšel z domu a sedl si u moře. Tu se u něho shromáždilo velké množství lidu. Proto vstoupil na loď a posadil se. Celý ten zástup stál na břehu. A mluvil k nim mnoho v podobenstvích: „Jeden rozsévač vyšel rozsévat. A jak rozséval, padla některá (zrna) na okraj cesty; přiletěli ptáci a sezobali je. Jiná padla na kamenitou půdu, kde neměla mnoho prsti; hned sice vzklíčila, protože neležela v zemi hluboko, ale když vyšlo slunce, spálilo je, takže uschla, protože nezapustila kořeny. Jiná zrna zase padla do trní: trní vzešlo a udusilo je. Jiná však padla na dobrou půdu a přinesla užitek: některá stonásobný, jiná šedesátinásobný, jiná třicetinásobný. Kdo má uši, slyš!“

Komentář: Mt 13,1-9
Dobrý rozsévač svým semenem nešetří. Jakoby bez rozmyslu plýtvá. Na rozdíl od nás, kteří dobro konáme racionálně a s rozmyslem…

ČTVRTEK 22. 7., svátek sv. Marie Magdaleny

Pís 3,1-4a nebo 2 Kor 5,14-17 Žl 63

Nalezla jsem miláčka svého srdce.

Čtení z Písně písní.

Snoubenka praví: Na svém lůžku za noci jsem hledala miláčka svého srdce, hledala, a nenalezla. „Vstanu a projdu městem, po ulicích a náměstích budu hledat miláčka svého srdce.“ Hledala jsem ho, a nenalezla. Našli mě strážní, procházející městem. „Viděli jste miláčka mého srdce?“ Ale sotva jsem je přešla, nalezla jsem miláčka svého srdce.

Kdysi jsme Krista posuzovali podle lidských měřítek, teď už to neděláme.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

Bratři! Kristova láska nás nutí k tomuto úsudku: Jeden umřel za všechny, umřeli tedy všichni; a umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých. Proto my od nynějška nikoho neposuzujme podle lidských měřítek. A třebaže jsme Krista kdysi posuzovali podle lidských měřítek, teď už to neděláme. Když se tedy někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo.


Mezizpěv – Žl 63,2.3-4.5-6.8-9
Má duše po tobě žízní, Pane, můj Bože!

Bože, ty jsi můj Bůh,
snažně tě hledám,
má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo
jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země.

Tak toužím tě spatřit ve svatyni,
abych viděl tvou moc a slávu.
Vždyť tvá milost je lepší než život,
mé rty tě budou chválit.

Tak tě budu velebit ve svém životě,
v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě.
Má duše se bude sytit jak tukem a morkem,
plesajícími rty zajásají ústa.

Neboť stal ses mým pomocníkem
a ve stínu tvých křídel jásám.
Má duše lne k tobě,
tvá pravice mě podpírá.

Jan 20,1.11-18

Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?

Slova svatého evangelia podle Jana.

Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Marie stála venku u hrobky a plakala. Když tak plakala, naklonila se do hrobky a viděla tam sedět dva anděly v bílém rouchu, jednoho v hlavách a druhého v nohách toho místa, kde dříve leželo Ježíšovo tělo. Řekli jí: „Ženo, proč pláčeš?“ Odpověděla jim: „Vzali mého Pána a nevím, kam ho položili.“ Po těch slovech se obrátila a viděla za sebou stát Ježíše, ale nevěděla, že je to on. Ježíš jí řekl: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?“ Ona myslela, že je to zahradník, a proto mu řekla: „Pane, jestliže tys ho odnesl, pověz mi, kam jsi ho položil, a já ho přenesu.“ Ježíš jí řekl: „Marie!“ Ona se k němu obrátila a zvolala hebrejsky: „Rabbuni!“ – to znamená „Mistře“. Ježíš jí řekl: „Nezadržuj mě! Neboť ještě jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a oznam jim: 'Vystupuji k svému Otci a k vašemu Otci, k svému Bohu a k vašemu Bohu.'“ Marie Magdalská tedy šla a zvěstovala učedníkům: „Viděla jsem Pána!“ – a toto že jí řekl.

Komentář: Jan 20,1.11-18
Radost, kterou Marie Magdalena prožila toto jitro v zahradě, mě má provázet každou neděli. A ve chvílích, kdy je nám do pláče, nebojme se na Pána obrátit. Podobně jako ona jej poznáme po hlase.

PÁTEK 23.7. svátek sv. Brigity

Gal 2,19-20; Žl 34;

Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům.

(Bratři!) Skrze Zákon jsem Zákonu umřel, abych žil pro Boha. Spolu s Kristem jsem ukřižován. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. Avšak tento život v těle žiji ve víře v Božího Syna, protože on mě miloval a za mě se obětoval.



Mezizpěv – Žl 34 (33), 2-3.4-5.6-7.8-9.10-11 Odp.: 9a
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý.

Ustavičně chci velebit Hospodina,
vždy bude v mých ústech jeho chvála.
V Hospodinu nechť se chlubí moje duše,
ať to slyší pokorní a radují se.

Velebte se mnou Hospodina,
oslavujme spolu jeho jméno!
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě,
vysvobodil mě ze všech mých obav.

Pohleďte k němu, ať se rozveselíte,
vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel,
pomohl mu ve všech jeho strastech.

Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl
kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý,
blaze člověku, který se k němu utíká.

Bojte se Hospodina, jeho svatí!
Těm, kdo se ho bojí, nic nechybí.
Mocní strádají a hynou hlady,
nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.

Jan 15,1-8

Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš řekl svým učedníkům: „Já jsem pravý vinný kmen a můj Otec je vinař. Každou ratolest na mně, která nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla ovoce ještě více. Vy jste už čistí tím slovem, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, nezůstane-li na kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce, neboť beze mne nemůžete dělat nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest; uschne, seberou ji, hodí do ohně – a hoří. Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to. Tím bude oslaven můj Otec, že ponesete mnoho ovoce a osvědčíte se jako moji učedníci.“

Komentář: Jan 15,1-8
Maminka osmi dětí, z toho i jedné budoucí světice. Spolupatronka Evropy, podobně jako tento světadíl bolestně čištěná a prořezávaná. S Pánem nesla mnoho ovoce. Výzva pro mě, pro nás…

SOBOTA 24.7.

Ex 24,3-8; Žl 50

To je krev smlouvy, kterou s vámi sjednal Hospodin.

Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.

Mojžíš přišel a sdělil lidu všechna Hospodinova slova a ustanovení. Lid odpověděl jedním hlasem: „Splníme všechno, co mluvil Hospodin!“ Mojžíš pak všechna Hospodinova slova napsal; časně zrána pak vstal a postavil pod horou oltář a dvanáct pamětních kamenů podle dvanácti kmenů Izraele. Poslal jinochy z izraelských synů, aby obětovali celopaly a přinesli býčky jako pokojné oběti Hospodinu. Mojžíš vzal polovici krve, vlil ji do obětních misek a (zbylou) polovicí krve postříkal oltář. Pak vzal knihu smlouvy a četl ji nahlas lidu. A oni řekli: „Poslušně splníme všechno, co mluvil Hospodin.“ Potom vzal Mojžíš krev, pokropil lid a řekl: „Hle, to je krev smlouvy, kterou s vámi sjednal Hospodin podle všech těchto slov.“



Mezizpěv – Žl 50,1-2.5-6.14-15
Přinášej Bohu oběť chvály.

Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem
od východu slunce až na západ.
Bůh zazářil ze Siónu plného nádhery:
přichází náš Bůh a nemlčí.

„Shromážděte mi mé svaté,
kteří obětí sjednali mou smlouvu!“
Nebesa zvěstují jeho spravedlnost,
že sám Bůh je soudcem.

„Přinášej Bohu oběť chvály
a plň Nejvyššímu své sliby!
Pak mě vzývej ve dni soužení,
vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“

Mt 13,24-30

Nechte obojí spolu růst až do žní.

Slova svatého evangelia podle Matouše.

Ježíš předložil zástupům jiné podobenství: „Nebeské království je podobné člověku, který nasel na svém poli dobré semeno. Ale když lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozházel mezi pšenici plevel a odešel. Když pak osení vyrostlo a nasadilo na klas, tehdy se ukázal i plevel. Tu přišli služebníci k hospodáři a řekli mu: `Pane, copak jsi nenasel na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal plevel?' On jim odpověděl: `To udělal nepřítel.' A služebníci mu řekli: `Máme jít a (plevel) sesbírat?' On však řekl: `Ne. Jinak byste při sbírání plevele mohli s ním vytrhat i pšenici. Nechte obojí spolu růst až do žní – a o žních řeknu žencům: Nejprve seberte plevel a svažte ho do snopků k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.'“

Komentář: Mt 13,24-30
Povšimnu si, že nepřítel pracuje skrytě, v noci. Ano, dívat se na zaplevelené pole je deprimující. Ale je to zkouška trpělivosti – neunáhlit se a vydržet s ním do žní!

 

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY k této neděli:

 

KRATIČKÉ ZAMYŠLENÍ "TÉMA TÝDNE"
https://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/

 

NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ (i přímluvy na základě biblických textů)
https://www.pastorace.cz/kazani

PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI na základě AKTUÁLNÍHO DĚNÍ:
https://www.vira.cz/red/primluvy-dle-aktualniho-deni

 

VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM

Úvody od P. Vojtěcha Kodeta O.Carm
https://www.vira.cz/red/Videouvod-do-nedele-Kodet

"Lomecká vigilie" od P. Josefa Prokeše z poutního místa Lomec u Vodňan
https://www.vira.cz/red/lomecka-vigilie

 

LITURGICKÝ KALENDÁŘ 
https://www.pastorace.cz/liturgicky-kalendar 

 

BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
www.tvnoe.cz  
www.proglas.cz 

 

 

Motto webu: Ten, kdo doufá v Boha a spoléhá se na něj, je jako strom u vody. (srov. Jer 17,5-8)

Nevzdoruj svému štěstí - doporučujeme k přečtení

Nevzdoruj svému štěstí - doporučujeme k přečtení
(22. 7. 2021) Vzdor a lenost nám mnohdy brání na naší cestě ke štěstí... Co s tím?

Čemu mě naučil let na Měsíc (Astronaut J. B. Irwin)

Čemu mě naučil let na Měsíc (Astronaut J. B. Irwin)
(19. 7. 2021) To, že chodil Ježíš Kristus po zemi, znamená pro mne nekonečně víc než to, že člověk chodil po Měsíci.

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce
(17. 7. 2021) 20.7.1969 přistálo na Měsíci Apollo 11 s lidskou posádkou.

Doporučujeme k přečtení: Hroznýš v dívčí škole

Doporučujeme k přečtení: Hroznýš v dívčí škole
(16. 7. 2021) Kniha o jedné nestandartní škole, ne/standartním životě z víry, ne/standartním Božím…

Příroda je velkolepá podívaná

(12. 7. 2021) Tato překrásná „kniha“ se otevírá všem – jak malým, tak velkým. V kontaktu s přírodou člověk…

Tipy jak ne/odpočívat

(4. 7. 2021) Slovo rekreace pochází z latiny a znamená: re - creatio, neboli znovu - stvoření...