Milosrdenství chci, a ne oběť. (Mt 12,7) - Citát z Bible na každý den

Sekce: Nedělní liturgie

14. 7. 2019

15. neděle v mezidobí - Cyklus C

Nejednou nás rozčiluje jednání politiků, když sledujeme jejich kroky vedené soukromými zájmy. Při podrobnějším zamyšlení se však ukazuje, že často my všichni do okruhu lidí, kteří nám leží na srdci, zahrnujeme fakticky jen určitou malou skupinu rodiny či přátel. Patnáctá neděle v mezidobí nejprve připomene v prvním čtení Boží pohled na jednání člověka. Je to splnitelný příkaz! A následně v evangeliu položí otázku: Kdo je bližní?

VSTUPNÍ ANTIFONA

Ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, Hospodine, až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty ukazuješ bloudícím světlo pravdy, aby se mohli vrátit na správnou cestu; dej těm, kdo přijali křesťanství, ať se vyhýbají všemu, co odporuje křesťanskému způsobu života, a ať usilují o to, co se s ním shoduje. Prosíme o to skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Text patří do základního kodexu života Izraele (Tóry či Zákona). Ve 30. kapitole Mojžíš činí poslední shrnutí celého učení Tóry a zároveň volá lid k rozhodnutí, zda toto učení přijme. Ocitáme se v okamžiku slavnostního slibu.

Dt 30,10-14



Mojžíš řekl lidu: „Budeš poslouchat hlas Hospodina, svého Boha, a zachovávat jeho příkazy a nařízení, to, co je napsáno v knize tohoto Zákona, a obrátíš se k Hospodinu, svému Bohu, celým srdcem a celou duší.
Neboť tento příkaz, který ti dnes ukládám, není pro tebe příliš nesnadný a není tak daleko od tebe. Není na nebi, že bys musel říkat: ‘Kdopak nám vystoupí do nebe, aby nám ho snesl, oznámil, a my ho mohli zachovávat?’ Není daleko za mořem, že bys musel říkat: ‘Kdopak nám překročí moře, aby nám ho přinesl, oznámil, a my ho mohli zachovávat?’ Vždyť je ti to slovo velmi blízké, je v tvých ústech a v tvém srdci, takže ho můžeš zachovávat.“

ŽALM 69

Přijmout Hospodina znamená čerpat z jeho požehnání a ochrany. K tomu jsme zváni všichni. (Dnes se může též číst Žalm 19.)

Odpověď: Hledejte, ubožáci, Hospodina, a pookřejete v srdci.


Obracím se modlitbou k tobě, Hospodine, – v čas milosti, Bože! – Vyslyš mě ve své veliké lásce, – věrně mi pomoz!
Vyslyš mě, Hospodine, tvá láska je dobrotivá, – obrať se ke mně se svým nesmírným slitováním.
Já jsem ubohý a plný bolesti, – ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc. – Písní budu slavit Boží jméno, – velebit je budu zpěvem chvály.
Neboť Bůh pomůže Siónu – a vystaví judská města: – Zdědí je potomci jeho služebníků, – budou tam sídlit, kdo milují jeho jméno.

2. ČTENÍ


Následující čtyři týdny budeme číst list Kolosanům. Zahajujeme hymnem, který obsahuje řadu zásadních konstatování – kým Ježíš je a jakou roli hraje v naší víře. Tento text lze přirovnat k vyznání víry prvních křesťanů.

Kol 1,15-20


Ježíš Kristus je věrný obraz neviditelného Boha, dříve zrozený než celé tvorstvo. V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, svět viditelný i neviditelný: ať už jsou to andělé při trůnu, ať jsou to panstva, ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho. Kristus je dříve než všechno ostatní a všechno trvá v něm.
A on je hlava těla, to je církve: on je počátek, prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. Tak má ve všem prvenství. Bůh totiž rozhodl, aby se v něm usídlila veškerá plnost dokonalosti, a že skrze něho usmíří se sebou všecko tvorstvo jak na nebi, tak na zemi tím, že jeho krví prolitou na kříži zjedná pokoj.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Tvá slova, Pane, jsou duch a jsou život; ty máš slova věčného života. Aleluja.

EVANGELIUM



Učedníci se vrátili ze své první misie a Ježíš velebí Otce, že odhalil tajemství záchrany maličkým. Nato přichází náš příběh. Otázka je stále stejná: Jak to udělat, abychom byli zachráněni? Ježíš boří bariéry před-stav, neboť Samaritán je v očích Izraelity nejen pohan, ale i odpadlík.

Lk 10,25-37

Jeden znalec Zákona povstal, aby přivedl Ježíše do úzkých, a zeptal se ho: „Mistře, co mám dělat, abych dostal věčný život?“
Ježíš mu řekl: „Co je psáno v Zákoně? Jak tam čteš?“
On odpověděl: „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou silou i celou svou myslí a svého bližního jako sám sebe.“
Řekl mu: „Správně jsi odpověděl. To dělej a budeš žít.“
Ale on se chtěl ospravedlnit, a proto se Ježíše zeptal: „A kdo je můj bližní?“
Ježíš se ujal slova a řekl: „Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha a octl se mezi lupiči. Ti ho o všechno obrali, zbili, nechali napolo mrtvého a odešli. Náhodou šel tou cestou nějaký kněz; viděl ho, ale vyhnul se mu. Stejně i jeden levita přišel k tomu místu; viděl ho, ale vyhnul se mu.
Ale jeden Samaritán přišel na své cestě k němu, viděl ho a bylo mu ho líto. Přistoupil k němu, nalil mu do ran oleje a vína, obvázal je, vysadil ho na svého soumara, dopravil do hostince a staral se o něho. Druhého dne vytáhl dva denáry a dal je hostinskému se slovy: ‘Starej se o něho, a co vynaložíš navíc, já ti doplatím, až se budu vracet.’
Co myslíš, kdo z těch tří se zachoval jako bližní k tomu, který se octl mezi lupiči?“
On odpověděl: „Ten, kdo mu prokázal milosrdenství.“
A Ježíš mu řekl: „Jdi a stejně jednej i ty!“

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Vrabec si nalézá příbytek a vlaštovka své hnízdo, kde ukládá svá mláďata: tvé oltáře, Hospodine zástupů, můj králi a můj Bože! Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě, stále tě mohou chválit.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, děkujeme ti, že smíme vždy znovu slavit památku smrti a vzkříšení tvého Syna, a prosíme tě, ať v nás stále roste tvůj božský život. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Je strhující slyšet, jak Ježíš využije pokus znalce Zákona Pána zaskočit. Kristus nepřestal mít na paměti, že reaguje na otázku: „Co mám dělat, abych dostal věčný život?“, kterou znalec Zákona doplnil příkazem: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“ Zvláštní je, že Pán na konci podobenství položí otázku: „Kdo jednal jako bližní?“ nikoli: „Je raněný náš bližní?“ Bližním je označen ten, kdo jedná! „Můj bližní“ je především ten, kdo nabízí své srdce a to bez rozdílu, zda je „jiný“, „cizí“, „divný“. Ježíš nejprve nechal posluchače prožít si zoufalou situaci raněného, aby pochopili, jak zásadní je, aby mu nějaký bližní pomohl. Milovat bližního znamená především přijmout nabízenou lásku, i když dotyčný nezapadá do našich představ, stylu a znalostí. Ježíš na konci dialogu říká: „Jdi a jednej také tak“ a nechá otevřené, že to platí pro zraněného, který zakusil lásku Samaritána, i na Samaritána, který jedná.

TEXTY K ROZJÍMÁNÍ NA TENTO TÝDEN

PONDĚLÍ 15.7.

Ex 1,8-14.22

V Egyptě se dostal k vládě nový král, který nevěděl nic o Josefovi. Řekl svému národu: „Hle, národ synů Izraele je příliš četný a silný na nás. Jednejme vůči němu obezřetně, aby se nerozmnožil a v případě války se nepřidal k našim nepřátelům, s námi nebojoval a neodešel ze země.“ Ustanovili tedy nad nimi dozorce pro roboty, aby je týrali robotou. Stavěli faraónovi zásobovací města Pithom a Rameses. Čím víc však je týrali, tím víc se množili a rostli, takže Egypťané se hrozili synů Izraele. Tyranií si je podrobili, ztrpčovali jim život tvrdou prací (s přípravou) hlíny, cihel a všelijakou prací na poli, vůbec je dřeli tyransky. Farao poručil všemu svému lidu: „Každého (Hebreům) narozeného chlapce hoďte do řeky Nilu, každé děvče však nechte naživu!“

Mt 10,34-11,1

Ježíš řekl svým apoštolům: „Nemyslete si, že jsem přišel uvést na zem pokoj; nepřišel jsem uvést pokoj, ale meč. Neboť jsem přišel rozdvojit `syna s otcem, dceru s matkou a snachu s tchyní: lidé z vlastní rodiny se s člověkem znepřátelí'. Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mě hoden; kdo miluje syna nebo dceru víc nežli mne, není mě hoden. A kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden. Kdo nalezne svůj život, ztratí ho, kdo však ztratí svůj život pro mě, nalezne ho. Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal. Kdo přijme proroka, že je to prorok, dostane odměnu jako prorok; kdo se ujme spravedlivého, že je to spravedlivý, dostane odměnu jako spravedlivý; kdo podá třeba jen číši studené vody jednomu z těchto nepatrných, protože je to můj učedník, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.“ Když Ježíš skončil toto poučování svých dvanácti učedníků, šel odtamtud dál, aby učil a kázal po tamějších městech.

ÚTERÝ 16.7.

Ex 2,1-15a

Jeden muž z kmene Levi si vzal ženu z téhož kmene. Žena počala a porodila syna. Když viděla, jak je hezký, skrývala ho po tři měsíce. Poněvadž ho už dál tajit nemohla, obstarala pro něj papyrusový košík, vymazala asfaltem a smolou, uložila do něho dítě a položila do rákosí na břehu Nilu. Jeho sestra se postavila opodál, aby se dověděla, co se s ním stane. Faraónova dcera sestoupila, aby se vykoupala v Nilu, zatímco se její služebnice procházely podél Nilu. Když uviděla v rákosí košík, poslala svou služku, aby ho vzala. Otevřela ho a uviděla dítě, a hle
chlapeček pláče. Bylo jí ho líto a řekla: „To je nějaké hebrejské dítě!“ Jeho sestra řekla faraónově dceři: „Mám jít a zavolat ti kojnou z hebrejských žen, aby dítě pro tebe kojila?“ Faraónova dcera odpověděla: „Jdi!“ Děvče šlo a zavolalo matku dítěte. Faraónova dcera jí řekla: „Vezmi toto dítě a koj ho pro mě a já ti za to zaplatím.“ Žena dítě vzala a kojila ho. Když chlapec dorostl, přivedla ho k faraónově dceři; ta ho přijala za syna a dala mu jméno Mojžíš. Řekla totiž: „Vytáhla jsem ho z vody.“ V té době, když Mojžíš dospěl, vyšel ke svým krajanům; byl svědkem jejich robotování a viděl, jak Egypťan bil Hebrejce, jednoho z jeho krajanů. Obrátil se na všechny strany, a když ho nikdo neviděl, Egypťana zabil a zahrabal do písku. Druhého dne vyšel, a hle – dva hebrejští muži se spolu rvali. „Proč biješ svého druha?“ zeptal se útočníka. Ale ten mu odpověděl: „Kdopak tě ustanovil za našeho náčelníka a soudce? Chceš mě zabít, jako jsi zabil Egypťana?“ Mojžíš dostal strach a řekl si: „Přece se ta věc rozhlásila!“ Farao se o této záležitosti doslechl a usiloval Mojžíše zabít, ale Mojžíš před faraónem utekl a zdržoval se v zemi Midjan.

Mt 11,20-24

Ježíš začal vytýkat městům, ve kterých se stalo nejvíc jeho zázraků, že se neobrátila: „Běda tobě, Chorazine, běda tobě, Betsaido! Kdyby se staly v Tyru a Sidónu takové zázraky jako u vás, už dávno by dělali pokání v žínici a v popelu. Ale to vám říkám: Tyru a Sidónu bude v soudný den lehčeji než vám. A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do pekla klesneš! Kdyby se v Sodomě staly ty zázraky, které se staly v tobě, zůstala by až do dneška. Ale říkám vám: Sodomské zemi bude v soudný den lehčeji než tobě.“

STŘEDA 17.7.

Ex 3,1-6.9-12

Mojžíš pásl stádo svého tchána Jithra, midjanského kněze. Když (jednou) vyhnal stádo za step, přišel k Boží hoře Chorebu. Tu se mu zjevil Hospodinův anděl v plameni ohně, který (šlehal) ze středu keře. Díval se, a hle – keř hořel plamenem, ale neshořel. Mojžíš si řekl: „Půjdu se podívat na ten zvláštní zjev, proč keř neshoří.“ Když Hospodin viděl, že se přichází podívat, zavolal ze středu keře: „Mojžíši, Mojžíši!“ A on odpověděl: „Tady jsem!“ (Bůh) řekl: „Nepřibližuj se sem, zuj opánky ze svých nohou, neboť místo, na kterém stojíš, je půda svatá.“ A pokračoval: „Já jsem Bůh tvého otce, já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův!“ Mojžíš zahalil svou tvář, neboť se bál pohlédnout na Boha. Ten mu řekl: „Křik synů Izraele pronikl ke mně, viděl jsem útlak, kterým je Egypťané utiskují. Jdi tedy, já tě posílám k faraónovi, abys můj lid, syny Izraele, vyvedl z Egypta.“ Mojžíš pravil Bohu: „Kdo jsem já, abych šel k faraónovi a vyvedl syny Izraele z Egypta?“ (Bůh) Mojžíšovi odpověděl: „Já budu s tebou a to ti bude znamením, že tě posílám: Až vyvedeš lid z Egypta, budete se klanět Bohu na této hoře.“

Mt 11,25-27

Ježíš se ujal slova a řekl: „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým; ano, Otče, tak se ti zalíbilo. Všechno je mi dáno od mého Otce. A nikdo nezná Syna, jenom Otec, ani Otce nezná nikdo, jenom Syn a ten, komu to chce Syn zjevit.“

ČTVRTEK 18.7.

Ex 3,13-20

Mojžíš pravil Bohu: „Hle, já přijdu k synům Izraele a řeknu jim: `Posílá mě k vám Bůh vašich otců.' Když se zeptají: `Jaké je jeho jméno?' – co jim mám říci?“ Bůh pravil Mojžíšovi: „Já jsem, který jsem!“ A dodal: „Tak řekneš synům Izraele: `Ten, který jest, posílá mě k vám.“ A ještě pravil Bůh Mojžíšovi: „Tak řekneš synům Izraele: `Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův, posílá mě k vám!' To je moje jméno na věky, to je můj název po všechna pokolení. Jdi a shromáždi přední muže Izraele a řekni jim: `Hospodin, Bůh vašich otců, Bůh Abrahámův, Izákův a Jakubův se mi zjevil a řekl: Stále myslím na vás a na to, co se s vámi stalo v Egyptě. Rozhodl jsem se, že vás vyvedu z trápení Egypťanů do země Kananejců, Chetitů, Amoritů, Perizitů, Chivitů a Jebuzitů, do země oplývající mlékem a medem.' Uposlechnou tvých slov a ty půjdeš s předními muži Izraele k egyptskému králi a řeknete mu: `Hospodin, Bůh Hebreů, se nám zjevil. Dovol nám jít do pouště cestu tří dnů, abychom obětovali Hospodinu, našemu Bohu.' Já vím, že egyptský král vám nedovolí jít, leda přinucen silnou rukou. Vztáhnu svou ruku a budu bít Egypt všemi svými zázraky, které v něm způsobím, a potom vás propustí.“

Mt 11,28-30

Ježíš se ujal slova a řekl: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.“

PÁTEK 19.7.

Ex 11,10-12,14

Mojžíš a Árón učinili před faraónem divy, ale Hospodin zatvrdil faraónovo srdce, takže syny Izraele ze své země nepropustil. Hospodin řekl Mojžíšovi a Árónovi v egyptské zemi: „Tento měsíc bude pro vás začátkem měsíců; bude to pro vás první měsíc v roce. Řekněte celému společenství Izraele: Desátého dne tohoto měsíce ať si každý opatří beránka pro rodinu, beránka pro dům. Jestliže však je rodina tak malá, že beránka sníst nestačí, ať si vezme ze sousedství, které je (tomu) domu nejbližší, tolik osob do počtu, kolik stačí beránka sníst. Beránek ať je bezvadný, ve stáří jednoho roku, sameček. Můžete ho vzít z jehňat nebo kůzlat. Uchováte ho až do čtrnáctého dne tohoto měsíce, kdy ho k večeru zabije celé shromážděné společenství Izraele. Pak ať vezmou trochu jeho krve a pomažou jí obě veřeje i příčný trám (nad nimi) v domech, kde ho budou jíst. Ať jedí maso tu noc, ať ho jedí pečené na ohni s nekvašenými chleby a hořkými bylinami. Nesmíte ho jíst za syrova nebo uvařeného ve vodě, ale jen upečeného v ohni, i hlavu s nožkami a vnitřnostmi. Nic z něho nenecháte na ráno. Co by z něho zbylo do rána, spalte v ohni. Budete ho pak jíst takto: Mějte přepásaná bedra, obuv na nohou a hůl v ruce, a jezte ve spěchu. Neboť je to Hospodinova Pascha (Přejití). Oné noci přejdu egyptskou zemí a pobiji všechno prvorozené v egyptské zemi jak u lidí, tak u dobytka. Nad všemi egyptskými bohy vykonám soud. Já, Hospodin. Pro vás však bude krev (beránka) sloužit jako znamení na domech, že tam přebýváte. Když uvidím krev, přejdu vás, a tak uniknete ničící ráně, až budu zabíjet po egyptské zemi. Tento den si uchováte jako památný a budete ho slavit jako Hospodinův svátek. Budete ho slavit po všechna svá pokolení jako ustanovení věčné.“

Mt 12,1-8

V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci měli hlad, a proto začali trhat klasy a jíst. Farizeové to uviděli a řekli mu: „Hle, tvoji učedníci dělají, co se v sobotu dělat nesmí!“ On však jim odpověděl: „Nečetli jste, co udělal David, když měl hlad on i jeho družina? Jak vešel do Božího domu a jedl posvátné chleby, které nesměl jíst ani on, ani jeho družina, ale jen kněží? Nebo nečetli jste v Zákoně, že v sobotu kněží v chrámě porušují sobotu, a (přece) jsou bez viny? Říkám vám, že zde je (někdo) víc než chrám! Kdybyste věděli, co znamená: `Milosrdenství chci, a ne oběť', neodsuzovali byste nevinné. Neboť Syn člověka je pánem nad sobotou.“

SOBOTA 20.7.

Ex 12,37-42

Synové Izraele se dali na cestu z Ramesu směrem na Sukkot. Bylo jich šest set tisíc mužů schopných boje, kromě jejich rodin. Táhl s nimi početný zástup neizraelitů, i mnoho bravu a skotu, veliká stáda. Z těsta, které vzali z Egypta, upekli nekvašené placky, poněvadž nevykynulo. Byli totiž z Egypta vyhnáni a nemohli se zdržovat a připravit si živobytí. Doba, po kterou přebývali synové Izraele v Egyptě, trvala čtyři sta třicet let. Po čtyřech stech třiceti letech, právě téhož dne, vyšly všechny Hospodinovy zástupy z egyptské země. Pro Hospodina byla to noc bdění, když je vyváděl z egyptské země. Tato noc je (zasvěcená) Hospodinu jako sváteční bdění (závazné) pro všechny syny Izraele po všechna jejich pokolení.

Mt 12,14-21

Farizeové se radili, jak by Ježíše zahubili. Protože to Ježíš věděl, odebral se odtamtud. Mnoho jich šlo za ním a všechny uzdravil. Ale nařídil jim, aby ho nerozhlašovali. Tak se mělo naplnit, co řekl prorok Izaiáš: `Hle, můj služebník, kterého jsem si vyvolil, můj milovaný, v němž jsem našel zalíbení! Vložím na něho svého Ducha, aby hlásal právo národům. Nebude se hádat ani křičet, na ulici nikdo neuslyší jeho hlas. Nalomenou třtinu nedolomí, doutnající knot neuhasí, až dopomůže právu k vítězství. A v jeho jménu budou národy doufat.'

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY:


TÉMA TÝDNE
kratičké zamyšlení vycházející z nedělních liturgických textů:
- http://www.vira.cz/Texty/Tema-tydne/



NEDĚLNÍ KÁZÁNÍ a přímluvy
- http://www.pastorace.cz/kazani



PŘÍMLUVY NA KAŽDOU NEDĚLI
na základě aktuálního dění:
- http://www.pastorace.cz/primluvy
na základě nedělních biblických textů:
- http://www.pastorace.cz/Kazani/



LITURGICKÝ KALENDÁŘ
Dynamický liturgický kalendář od roku 1901 do 2099
- http://www.pastorace.cz/kalendar/



MISÁL NA WEBU, odkud čerpáme biblické texty na každý den
http://www.liturgie.cz/misal/



VIDEO - ÚVODY K NEDĚLNÍM BIBLICKÝM ČTENÍM
http://www.vojtechkodet.cz/videa/uvody-do-nedeli/



BOHOSLUŽBY V PŘÍMÉM PŘENOSU
Bohoslužby v přímém přenosu pravidelně vysílá Radio Proglas a televize Noe.
Televize Noe svým divákům také přináší přímé přenosy ze slavnostních bohoslužeb
ve Vatikánu a z papežových cest po světě
- www.tvnoe.cz
- www.proglas.cz





Mediálně spolupracujeme

Doporučujeme: Jáchym a Desatero

Doporučujeme: Jáchym a Desatero
(17. 7. 2019) Desetiletý Jáchym dostal za úkol naučit se Desatero a pochopit, k čemu je dobré. Jenže nějaká přikázání pro...

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce
(17. 7. 2019) 20.7.1969 přistálo na Měsíci Apollo 11 s lidskou posádkou.

Proběhla již 30. katolická charismatická konference

(16. 7. 2019) Již 30.katolická charismatická konference byla v neděli 14. července zakončena slavnostní bohoslužbou, kterou sloužil...

Slovenskí interpreti na CampFeste 2019

Slovenskí interpreti na CampFeste 2019
(15. 7. 2019) Už je to pár dní, čo sa vysvedčením začalo prázdninové leto. Máte už naplánovaný svoj program? Výbornou voľbou je...

IN - prázdninové číslo

IN - prázdninové číslo
(4. 7. 2019) In = Časopis pro dívky s vlastním názorem

Tip k přečtení: Mámou s Boží pomocí

Tip k přečtení:  Mámou s Boží pomocí
(3. 7. 2019) Být mámou je úžasné a náročné zároveň. Naštěstí na tento úkol nejsme samy.  Tato kniha je plná jak...