Ty jsi se mnou, Bože. (Ž 23,4) - Biblický citát na dnešní den

2.1.2013 (Foto: IMA)

Nejsem šťastný, a je to tvoje chyba!

Nejsem šťastný, a je to tvoje chyba!

„Chci, požaduji, očekávám …“

„Chci, abys mě učinila šťastným.“
„Chci, abys mě naplnil, abys splnil všechna moje očekávání.“
„Nejsem šťastný, a je to tvoje chyba.“
„Neposkytl mi to, co jsem od něj očekávala.“

Lidé, kteří se takto vyjadřují, čekají, že štěstí jim přinese ten druhý. Zprostředkovat partnerovi štěstí je však úkol téměř nadlidský. Láska je v takových případech především nástrojem seberealizace. Svou touhu po štěstí člověk nakládá na bedra svého partnera. Pokud člověk všechno očekává od toho druhého, snadno se z něj stane tyran: „Chci, požaduji, očekávám …“

Hledám dokonalou lásku...

Hledá-li člověk lásku, která by ho dokonale naplnila, hledá zase jenom sebe sama. Při takovém hledání vlastně pořád kalkuluje, co mu partner dává, a co ne. Nehledá toho druhého, ale skrze něj vždycky na prvním místě sebe, své štěstí a své blaho.

Při vstupu do manželství snoubenci vyjadřují své ano slovy: „Odevzdávám se ti a chci tě milovat …“ Povšimněme si, že se snoubenci nezavazují ani k tomu, že budou šťastni, ani že učiní šťastným svého partnera. Při vstupu do manželství se člověk zavazuje, že udělá vše, co bude v jeho silách, aby byl šťastný ten druhý. To není žádná hra se slovíčky. Ten, kdo bere manželský slib vážně, přestává vyžadovat a je připraven nechat se partnerem obdarovat.

Štěstí je plodem a důsledkem lásky

Štěstí je plodem a důsledkem lásky. Dostáváme ho jako dar, je to třešnička na dortu. Pokud se štěstí pro člověka stane cílem, hrozí mu, že nebude brát na partnera žádné ohledy a začne vzájemný vztah pojímat sobecky jako prostředek k vlastní seberealizaci. Když milujeme, samozřejmě děláme všechno pro to, aby s námi byl ten druhý šťastný. Který muž by si nepřál, aby žena, do níž je zamilovaný, byla šťastná? Kdyby tomu tak nebylo, určitě by něco nebylo v pořádku..

I v tom nejkrásnějším a nejláskyplnějším vztahu
prožije člověk zklamání a nepochopení,
všechna jeho očekávání se jistě nenaplní.
To všechno k lásce neodmyslitelně patří.
Pravá láska začíná ve chvíli,
kdy přijmeme zklamání, které nám partner způsobil.
Teprve tehdy mu totiž můžeme říci:
„Miluji tě, protože jsi to ty“.

Se svolením zpracováno z knihy
Élisabeth Contentová a kol., Zádrhele lásky,
   kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.
Redakčně upraveno.

Několik kapitol z této knihy naleznete zde.

Popeleční středa, začátek postní doby

(1.3.2017) Popeleční středou vstupují křesťané do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na...

Händel i v temnotách života přinesl skvělé hudební plody.

(22.2.2017) Georg Friedrich Händel (* 23. února 1685 Halle + 14. dubna 1759 Londýn) se po prodělané mrtvici dostal na pokraj...

Mladí lidé proti zvrácenému politickému zřízení

(21.2.2017) 22. 2. 1943 byli v Mnichově gilotinou popraveni tři mladí lidé Sophie Scholl, Hans Scholl a Christoph Probst z...

Pojďte studovat na Katolickou teologickou fakultu UK

(13.2.2017) Přemýšlíte, kam se vydáte po maturitě? Nebo již od doby Vašeho maturitního plesu uplynulo již mnoho let, ale...

Týden manželství

(11.2.2017) Dobré manželství by chtěl prožívat každý. Dobré manželství ale není samozřejmost.

Světový den nemocných (11. 2.)

(5.2.2017) 11.2. se každoročně připomíná Světový den nemocných. "Nemoc dosvědčuje, že pravý život není tady..."...

Hromnice (2. 2.)

(31.1.2017) Hromnice je lidový název pro ´Svátek Uvedení Páně do chrámu´(2.2.), kterým dříve končívala doba...

Den památky obětí holocaustu 27.1.

(26.1.2017) Holokaust - holocaust - šoa - genocida - znamená systematické pronásledování vyvražďování Židů za Druhé...

Kurzy Alfa - kurzy o křesťanství ve vašem okolí
Chcete se dozvědět více o křesťanství? Navštivte kurzy Alfa ve vašem okolí.

 

Motto

Ničím se neznepokojuj,
ničím se nermuť,
všechno pomíjí,
Bůh se ale nemění.
Máš-li v srdci Boha,
nic ti nechybí,
jeho láska stačí.
(Terezie z Avily)

Viz Taizé kánon
"Nada te turbe" (Ničím se neznepokojuj)

 

Citát webu vira.cz

Člověk, který doufá v Boha
a spoléhá se na něj,
je jako strom, 
který zapustil své kořeny
u vody. (Jer 17)