Zima pokračuje dál

Máme tedy nového prezidenta. Pohled z okna říká, že konec světa nenastal a zima pokračuje dál...Máme samozřejmě také určitou část národa nadšenou, určitou zarmoucenou a nemalou část buď lhostejnou nebo přesvědčenou, že nebylo z čeho vybírat. Tak tomu ostatně je u každých voleb všude na světě, kde se skutečně volí, čili kde se občasné mohou svobodně rozhodovat. A to by mohl být, pro nás starší, pamětníky totalitních časů, v každém případě důvod k radosti nad tím, že se volí skutečně, ne tak, že předem vybraný dostal 99,9%.

Můžeme být zvědaví na to,
co role prezidenta s Milošem Zemanem udělá.

Moudří lidé říkali už v průběhu volební kampaně, že ideálního prezidenta mít nebudeme, protože takový prostě na zemi neexistuje. Že může být méně nebo o hodně méně ideální, to je ovšem pravda. A že každý prezident může být hodnocen z různých úhlů pohledu je také skutečností. Nemá tedy smysl uvažovat o tom „co by bylo kdyby“, kdyby byl tedy zvolen v prvním či druhém kole někdo jiný. Spíš můžeme být zvědaví na to, co role prezidenta s Milošem Zemanem udělá. Protože výrazný post zapůsobí na každého člověka poté, co ho zaujme.

To pozitivní a nadějné na celé situaci…

Doufám ale, že si občas někdo dá práci s tím, aby uvažoval, co celý průběh voleb říká o naší společnosti. Pro začátek uvažme jen o dvou skutečnostech, které jsou dnes nejvíc na očích a které vedou k poněkud protichůdným hodnocením. Tou první je skutečnost, že se do druhého kola dostal právě Karel Schwarzenberg. Že tento člověk „z jiného světa“ (případně „ z jiného těsta“) zaujal tolik lidí, zejména mladých, a získal tak velkou podporu, ačkoliv nepoužíval žádné nečestné natož lživé argumenty a postupy. To vypovídá něco pozitivního a nadějného o nemalé části naší společnosti. Bohužel má tato výpověď i svůj rub. Kdo se dívá trochu hlouběji než jen na povrch věcí nebude překvapen tím, že Miloš Zeman a jeho blízcí se uchylovali k polopravdám, lžím a podobným nečestnostem. Smutné je kolika lidem to nevadilo a ještě smutnější - kolik lidí těmto nepravdám rádo uvěřilo. Ovšem uvážíme-li, jak je naše společnost stále ještě prosáklá podvodnictvím, nepravdami a mentalitou komunistických vládců, nemůže nás překvapit, že je prezidentem zvolen ten,kdo se ve svých postojích a postupech této společnosti spíš podobá než by se od ní lišil. V tomto ohledu je Miloš Zeman bohužel opravdu „náš“ a „lidový“.

“Sláva vítězům, čest poraženým“

Staré heslo říká:“Sláva vítězům, čest poraženým“ O slávu pro vítěze se nemusíme starat, ta přijde sama (a také jako vždy po čase pomine). Ale mám za to, že je opravdu třeba vzdát čest knížeti Karlu Schwarzenbergovi za to, že se do prezidentských soubojů pustil, ačkoliv to takříkajíc „neměl zapotřebí“. Víc lidské velikosti si na tomto poli už získat nemohl, zato šrámu mohl utrpět a utrpěl bohatě. Rozpoznáme zde zodpovědnost a neokázalou lásku k vlastní zemi, která je zpravidla šlechticům vlastní? Snad si toho občas někdo všimne.

Co tedy dál?

Co tedy dál? V první řadě nejspíš to, k čemu nás vybízí Bible: „První věc, ke které vybízím, je tato: ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné z všechny lidi, za krále a za všechny, kdo mají moc.....“ (1Tim2,1)
A ještě dál? Vnímat, k jakým dobrým věcem nás modlitba přivádí. Protože nedělat nic by bylo nejpíš hříchem. Můžem tak například přemýšlet a hodnotit (i přehodnotit) naše zapojení do života společnosti, protože "společnost" se sama od sebe nezmění, je třeba, aby se v ní a pro ní někdo dlohodobě angažoval.

Mons. doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D.
Redakčně upraveno, titul a mezititulky redakční