Nemoci, problémy a zlozvyky z nás vysávají život

Ježíš se rozhlíží. Tlačí se na něj senzacechtivý dav. On však vnímá, že se ho někdo dotkl jinak než ti ostatní. A pak se setkají se tváří v tvář. Jeho pohled pronikne ženino srdce tak, že ji naplní svým pokojem a uzdraví.

I my máme chronické problémy, kterých se nemůžeme zbavit. Mohou být zdravotní, existenční, vztahové, doma, v práci…  Zlozvyky a problémy, které z nás vysávají život, izolují nás a „na které nic nezabírá“. Možná si říkáme: „Kdyby se mě Bůh dotkl, ta a ta věc v mém životě se změnila.“  Vyslovíme  před Ním svou potřebu, jednou, dvakrát, třikrát,…  ale pak v modlitbě ochabujeme.  Můžeme mít pocit, že je pro nás Ježíš nedosažitelný, že pro něj nejsme dost zajímaví.

On je ale blízko každému i v té nejzoufalejší situaci. Avšak až naše touha po Božím dotyku v naší konkrétní potřebě a křehkosti, která nás uvede do pohybu, otevírá prostor vzájemnému setkání. Představuji si, že se Ježíš rozhlíží a hledá nás.  Chce se s námi setkat tváří v tvář.

Není nedosažitelný.  On je Ti blízko. Chce Tě oslovit v tom, co právě žiješ. Chce, uzdravovat to bolavé v Tobě,  naplňovat Tě pokojem, pozvedat, měnit Tvé srdce.  Hledáš ho?  Toužíš se ho dotknout? Věříš, že má moc Tě uzdravovat?

A protože Bůh je větší než naše chápání, můžeme zažít, že setkání s Ním je někdy víc než všechna momentální vyřešení situací a všechna uzdravení…