Musíme se tvářit, že nic nedovedeme, že jsme ubožáci ?

Je možné se tvářit, že Boha vlastně nepotřebuji.
Mám zdravý rozum, a tak si poradím sám.
Je dokonce možné vidět v tom vrchol lidské důstojnosti.

Někteří lidé mají pocit, že se v rámci pokory před Bohem
musíme naopak tvářit, že nic nemůžeme, nedovedeme, že jsme ubožáci,
kteří potřebují, aby je Bůh stále k něčemu postrkoval a uschopňoval.

Boží slovo nám ale zve k postoji odlišnému od obou předcházejících:
uznat, že mými schopnostmi mě obdaroval Bůh.

Toto uznání a vděčnost mi může vlít důvěru v Boží dobrotu
a otevřít mě dalším Božím obdarováním,
která má pro mě připravené, abych k jeho slávě stačil na ještě větší věci.