Hněv není porucha, kterou je třeba odstranit. Je to silná emoce, která nám často říká, že se děje něco důležitého. Může nás rozhýbat k dobrému – ale také napáchat pořádnou škodu. Záleží na tom, jak ho budeme řídit. Jak pracovat s hněvem?
Hněv není nepřítel
Člověk byl stvořený i se svými emocemi. Patří k němu. Radost, strach, smutek, stud, překvapení – a také hněv.
Emoce samy o sobě nejsou ani dobré, ani špatné. Prostě přicházejí jako reakce na to, co se kolem nás nebo v nás děje. Většinou nás na něco upozorňují. Strach říká, že můžeme být v ohrožení. Smutek ukazuje, že jsme o něco přišli. Radost nás přitahuje k tomu, co nám dělá dobře. A také hněv má svůj význam.
Může se objevit, když nám někdo ublíží, když narazíme na nespravedlnost, když někdo překročí naši hranici nebo když se něco důležitého děje jinak, než by mělo. Proto není potřeba hněv potlačit, zadupat, vytěsnit nebo se za něj stydět. Bible ostatně neříká: „Nehněvejte se.“ Říká: „Když se hněváte, nehřešte.“ (Ef 4,26). To je docela podstatný rozdíl.
Hněv je jako motor v autě
Hněv má v sobě energii. Je jako motor, který dává autu sílu k pohybu.
Podobně i hněv může být silou, která nás vyburcuje. Díky němu si někdy konečně uvědomíme, že musíme něco změnit. Ozvat se. Zastat se někoho. Postavit se nespravedlnosti. Přispěchat na pomoc. Nastavit hranici. Říct jasné „ne“. Ani Ježíš nebyl člověk bez emocí. Když viděl, co se děje v jeruzalémském chrámu, nereagoval lhostejně a uhlazeně. Jednal rázně a vyhnal odtud prodavače a směnárníky.
Hněv tedy nemusí být opakem lásky. Někdy právě proto, že nám na někom nebo na něčem záleží, nemůžeme zůstat lhostejní. Jenže samotný motor nestačí.
Auto potřebuje i brzdu a volant
Nejdřív brzda
Když hněv přijde, tělo i hlava nás často ženou k okamžité reakci: Odepsat. Křičet. Vrátit úder. Říct něco, co druhého zasáhne stejně, jako zasáhl on nás. A právě tehdy se může hodit brzda.
Někdy stačí pár vteřin mlčet. Chvíli neodpovídat. Odejít z místnosti. Neodeslat rozepsanou zprávu hned. Dát tělu čas, aby první nápor hněvu trochu opadl. Není to potlačování emocí. Naopak. Hněv můžeme vzít vážně, aniž bychom ho museli okamžitě poslechnout.
Volant
Když první vlna odezní, můžeme vzít do rukou volant. Místo otázky „Jak se mám přestat zlobit?“ někdy pomůže jiná: Co mě teď opravdu bolí? Co mě ranilo víc, než co mě štve? Aktuální hněv je totiž někdy reakcí i na něco vnitřního, citlivého, bolavého – včetně minulosti. Může to být pocit ponížení, odmítnutí, bezmoc. Strach, pocit, že mě druzí neberou vážně.
Proto stojí za to se ptát: Odpovídá moje současné reakce tomu, co se právě nyní stalo? Někdy nás totiž dnešní situace zasáhne nečekaně silně proto, že se dotkla něčeho staršího. Něčeho, co už dobře známe z jiných vztahů nebo třeba z dětství. Jestli nás určitý typ situací znovu a znovu rozzuří stejným způsobem, může být užitečné se podívat, co přesně se v nás pokaždé spouští. Ne proto, abychom si hněv zakázali. Ale abychom mu lépe rozuměli.
„Bože, jsem naštvaný“
A svůj hněv nemusíme skrývat ani před Bohem. Můžeme mu ho prostě přinést takový, jaký je.
„Bože, jsem naštvaný.“ Nebo dokonce: „Nevím přesně proč, ale jsem.“ Nic víc. Modlitba není prostor, kde před Bohem předvádíme své lepší já. Může být místem, kde jsme pravdiví. Ostatně biblické žalmy nejsou plné klidu a harmonie. Je v nich bolest, strach, bezmoc, protest i hněv.
A někdy pomůže svůj hněv vyjádřit v bezpečí i před někým jiným.– před člověkem, kterému důvěřujeme, před zpovědníkem, duchovním průvodcem nebo terapeutem. Už samotné pojmenování emoce často způsobí, že nás tolik neovládá.
Jak (začít) pracovat s hněvem
Nemusíme dnes svůj hněv vyřešit jednou provždy. Pro dnešek může stačit jeden konkrétní krok. Třeba něco říct klidněji. Nastavit hranici. Na chvíli odejít. Nechat odpověď na později. Nebo se omluvit, pokud jsme to přehnali.
Dospělost totiž neznamená, že už se nikdy nerozčílíme. Znamená spíš, že nemusíme pokaždé udělat to, kam nás právě teď emoce táhne. Můžeme ji slyšet. Můžeme brát vážně, co nám říká. A pak se rozhodnout, co s tím uděláme.
Hněv může být dobrý motor.
Ale potřebuje brzdu i volant.











