´Dobře ti tak. Máš, co sis zasloužil.´

„Dobře mu tak. Má, co si zasloužil.“
„Jestli existuje nějaká spravedlnost, ten se do nebe nedostane...“  
Pravděpodobně jsme se s takovými větami už v životě setkali.
Vynášíme soudy nad druhými a jsme schopni dokonce
posuzovat i jednání druhých vůči Bohu.
Soudíme podle spravedlnosti: "Každý ať dostane, co mu patří".

Bůh nás ale soudí jinak.
Naštěstí vidí do našeho srdce a zná souvislosti, ve kterých jednáme.
Jeho spravedlnost je spojena s milosrdenstvím.
Záleží mu na nás, na naší budoucnosti. Má nás rád.
V tomto světle se pak projevuje jeho spravedlnost vůči nám.
Když toto pochopíme, můžeme se i my stát spravedlivými podle biblického pojetí.

Biblickým příkladem spravedlivého muže je Josef.
Když se dozvěděl, že jeho nevěsta Maria je těhotná, avšak nikoli s ním,
nepropustil ji, jak to od něj vyžadoval Zákon, ale přijal ji k sobě.

K budování zralých a životodárných vztahů
přispěje naše velkorysost a milosrdenství
a ne naše pohoršené postoje nad jednáním druhých.