Zvířata, příroda

Ve starém zákonu jsou popsána zvířata, dá se říci, jako věc. Něco, co Bůh stvořil, ale nad čím dal člověku nadvládu. Něco, co člověk může a má ovládat. Udělal Bůh správně? Okolo sebe vidím ovládání takové, se kterým nemohu souhlasit. Je jasné, že postaví-li někdo ze zištných důvodů další stavbu na zelené louce, ubude tím prostor pro žití zvířat. Je jisté, že pokud si někdo postavil pro svou kratochvíli golfové hřiště na poli, divoká prasata mu hřiště v noci rozryla. Reakce člověka je často taková, že zavolá myslivce, aby ta zvířata postříleli. Měli bychom tedy opravdu nakládat se zvířaty tak, že budeme stále uplatňovat svou nadvládu nad nimi?

Bible Starého zákona mluví o tom, že zvířata stejně jako ostatní součásti světa stvořil Bůh a že toto jeho dílo je dobré. Bůh ho člověku svěřil, aby se o něj staral, ale zároveň stojí člověk výš, než ostatní tvorové, protože je Božím obrazem. Bible se sice jinak příliš ekologii nevěnuje, ale to je proto, že tehdy prostě nebyly takové problémy jako dnes a pro člověka bylo hlavní starostí, aby přežil. I tak je v ní ale obsažen požadavek, aby se člověk o stvoření moudře staral. Moc pěkně o tom psal nedávno zesnulý prof. Jan Heller (myslím příznivec hnutí Brontosaurus a výborný biblista) ve své práci Člověk pastýř stvoření, která vyšla v Pastoračním středisku při Arcibiskupství pražském a také v časopise Universum, č. 16.
Ničení přírody tedy opravdu neodpovídá nárokům bible na člověka, o přírodu se musíme starat jako pastýři, protože je krásným Božím dílem.

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus