30. 1. 2012, pah

Záruka spásy v katolické církvi

Navigace: Katalog dotazů > Náboženství > Křesťanství

Rád bych se zeptal na následující. Mám ve své blízkosti člověka, který chodí každou neděli do kostela, ale jeho život je jaksi "jiný". Sprostě nadává, s každým se hádá, nedokáže odpustit. Když se s ním snažím mluvit o víře, tvrdí, že má vše s Bohem vyřešené - má křest, biřmování, svatbu v kostele, účastní se pravidelně bohoslužeb, splnil a plní si své a to Bohu stačí. Slova o obrácení patří jiným. On má své nebe tzv. jisté.
Jak mu vysvětlit, že těmito formálnostmi nebe zajištěné nemá?

Křesťanství je vztahem k Bohu

Dobrý den,
z toho, co píšete, mi fakt běhá mráz po zádech. Kdyby tomu bylo tak, jak píšete, šlo by o magii. Křesťanství však je vztahem k Bohu.
Celá křesťanská nauka vychází z tohoto vztahu. Chybí-li tento vztah, nic nikomu nepomůže. Bůh se stal člověkem, aby nám možnost navázání tohoto vztahu maximálně usnadnil. Bylo to jeho vtělení, život a smrt na kříži, co nám zachraňuje život. Od nás se požaduje přijetí, život podle toho, co nám Ježíš říká v Bibli.

Bývá těžké něco takového někomu vysvětlit. Chození do kostela nemusí nutně znamenat otevřenost vůči Bohu. Spíše než mluvit s lidmi o Bohu se někdy vyplácí mluvit s Bohem o lidech. To může být tento případ. Možná to je na Vás. Modlete se za něj.

Kategorie otázky: Křesťanství

pah

Témata: Bůh, církev, falešné a zkreslené představy o Bohu a víře, karikatury Boha, Ježíš Kristus, křesťanství, náboženství, víra

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)