Vyznání hříchů - masturbace

Dobrý den,

Je mi 16,5 let. Už asi 2 roky masturbuju, ale pořád to beru jako veliký hřích. Už několikrát jsem chtěl skončit, ale nešlo to, touha byla vždy větší. Snažím se to aspoň omezit na max. 1x týdně...
A taky se bojím z tohoto vyzpovídat, protože mi to přijde nehorázně trápné a nevkusné. Bojím se, a by si o mně pak náš pan farář nemyslel nic špatného... Za pár měsíců bych měl být biřmován, zatím jsem to nikomu neřekl. Nevím, jak dál ...prosím o radu

Milý ...,
hřích to sice je, ale svátost smíření je přece určená právě k tomu, abychom se tam z hříchů mohli s důvěrou vyznat a abychom pak prostřednictvím kněze obdrželi Boží odpuštění a vnitřní sílu bránit se dalšímu pokušení. Zpovědní tajemství, kterým je každý kněz bezpodmínečně vázán, znamená nejenom to, že obsah zpovědi nesmí být nikdy vyzrazen, ale také to, že se zpovědník nesmí chovat ke kajícníkovi kvůli jeho hříchům nějak povýšeně či pohrdavě. Je ostatně pouhým nástrojem Božího odpuštění a milosrdenství.

Pokud je Vám hloupé o té věci vůbec mluvit, můžete to ve zpovědi vyjádřit jen velmi obecně, např. slovy "dopustil jsem se (opakovaně) hříchu proti 6. přikázání sám na sobě". Ujišťji Vás, že Váš pan farář něco takového ve zpovědi vyslechl už mnohokrát a od chlapce ve Vašem věku ho to ani nijak zvlášť nepřekvapí.

Samozřejmě je potřebné se kromě svátostné posily také trochu cvičit v sebeovládání, vyhýbat se sexuálně stimulujícím podněntům a myšlenkám a také moc nezahálet, protože "zahálka je matkou neřesti", jak se říká. Také je třeba se modlit o posilu shůry a nevzdávat se, když se zlozvyk hnedtak nepodaří překonat.

Kategorie otázky: Svátosti, zpověď, biřmování, sv. nemocných, Náctiletí - sexualita, vztahy, Sexualita jiné