Velebím tě, Otče. (Mt 11,25) - Citát z Bible na každý den

7. 3. 2019, maj

Veganství

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Křesťanská etika, hřích

Dobrý den,

obracím se na Vás ohledně, myslím si, velice důležitého tématu - veganství. Nemohu se nikde dopátrat odpovědi a upřímně jsem poměrně zaražen, že tuto otázku nikdo (nebo málokdo) řeší. 

Postupně sílící popularitu veganství jsem bral jako takový moderní trend a byznys. Jako takový výstřelek lidí, jež za každou cenu chtějí být něčím zajímaví. Nechápal jsem proč. Ani jsem nerozuměl jejich heslům - veganem pro planetu, veganem za světový mír, apod. (třeba brát s nadsázkou).

Až relativně nedávno jsem na facebookové stránce uviděl sdílený příspěvek jedné známé a narazil tak na stránku Soucitně. Zběžně jsem přelétl obsah a dodnes se mi do mysli vrylo několik otazníků. A protože já chci žít v Kristu a dělat to, co je bráno za správné a dobré, žádám o radu na tomto portálu.

Je to křesťanské jíst maso, když si představíme co za porcí kuřecího nebo hovězího stojí utrpení? Omlouvá nás, že pouze “nevíme” co za původem naší potravy je? Je správné svojí rozmazleností (“maso mi chutná”) podporovat brutalitu jež se skrývá za téměř veškerou živočišnou výrobou?

Nutno podotknout, že rozhodně nemyslím stránku zdravotní, že by veganská strava měla být nějakým způsobem zdravější! Beru fakt, že v dnešní době technicky lze s obezřetností živočišnou stravu nahradit rostlinnou bez dalších rizik. Řeším zde úroveň duchovní. Ano, v bibli se píše, že posléze dal Bůh lidem i všechna zvířata, ale stejně tak se na více místech píší věci, jež je dnes třeba chápat jinak, s ohledem na to, že v době vzniku byly jiné zvyky a nebyly jiné možnosti. Dnes už na vybranou máme. Může být tedy křesťan plnohodnotným křesťanem, když vůbec neřeší jídlo, co mu přistane na talíři? Nevím, jaké zaujmout stanovisko. Předem moc děkuji za jakékoliv vyjádření.

Na prvním místě má být Kristus. Ve všem. To je duchovní základ.

Milý...,

děkuji Vám za dotaz ohledně vztahu křesťanství k veganství.
Snažíte se sehnat informace, abyste k této problematice sám mohl zaujmout stanovisko hodné Kristova učedníka. Píšete, že Vám připadá zarážející, jak málo se téma stravy mezi křesťany řeší. Z toho je patrná pestrost církve - sama se naopak pohybuji v křesťanských kruzích, kde se tématům péče o zdraví a tělo (stravu nevyjímaje) věnuje pozornosti dosti (až si někdy říkám, zda ne příliš). Doufám, že se spokojíte s mou odpovědí laické karmelitky a bývalé veganky, která v průběhu posledních dvaceti let vícekrát hledala podobně jako Vy.

První, co mne k veganství a křesťanství napadá, je, že křesťan má žít v dokonalé svobodě - tudíž pro něj neexistují čisté a nečisté pokrmy. A že má pro něj být na prvním místě Kristus. Ve všem. To je duchovní základ.

 

Svůj vztah ke stravě pak můžeme rozvíjet několika směry:


1) Staneme se vegany, protože podlehneme trendu kultu těla a zdraví. Naše motivace k této formě stravy je sebestředná a rozhodně nevede ke svobodné vydanosti do služeb Kristových.

2) Staneme se vegany pod vlivem stravovacích trendů, jejichž filosoficko-duchovní pozadí je s křesťanstvím neslučitelné (např. makrobiotika) a nevědomky se tak můžeme otevřít působení Božího Nepřítele, který v nás nenápadně začne pracovat na tom, abychom poodstoupili od Krista a postupně se od něj oddělili.

3) Staneme se vegetariány/vegany ze solidarity s lidmi, kteří na světě trpí nedostatkem. Např. některé mnišské řády jsou vegetariánské - postem od masa, které historicky nebylo v Evropě tak dostupné jako dnes (a v mnohých krajích není stále), vyjadřují dobrovolnou chudobu a sounáležitosti s lidmi, kteří si maso nemohou dovolit z finančních důvodů.

4) Staneme se vegany protože se nechceme podílet na bezohledném "vytěžování" zvířat, na nějž upozorňuje např. Soucitně. Soucit se zvířaty v nás pak může přerůst do nezdravé míry, kdy vztah k nim povýšíme na úroveň vztahu ke člověku či dokonce k Bohu.

5) Jíme vše a neřešíme nic kolem. V tomto případě se nevědomky, nebo z pohodlnosti, podílíme na drancování Země, o němž píšete (a které se týká nejen živočišné, ale i rostlinné výroby).

6) Jíme vše a zajímáme se, odkud co pochází. Kupujeme maso/zeleninu/obilí ze dvora od sedláka, jehož chov i pěstitelství jsou šetrné, nakupujeme v obchodech s lokálními potravinami a fair-trade produkty, sami chováme zvířata a pěstujeme zeleninu pro svou potřebu. Zájem o stravu může pak pohltit tolik naší pozornosti, času a financí, že nám nezbyde dostatek pro život s Bohem a službu lidem, ke které jsme povoláni.

Výše uvedené přístupy se jistě mohou prolínat a obměňovat...



Jak tedy se stravou naložit?

Osvědčilo se mi předkládat ji v modlitbě před Boží Tvář a prosit Ducha svatého, který zná potřeby mého srdce i těla a také hlubiny Boží, ať mi vnese světlo do rozhodování ohledně stravy; aby v této oblasti mého života kraloval Kristus a abych poznala, jak konkrétně mám s péčí o potravu nakládat já. Pro každého člověka může být jistě prospěšné něco jiného, vzhledem k jeho zdravotnímu a životnímu stavu, prostředí, v němž žije, finančním možnostem, povolání apod.. A to, co mi prospívá dnes, mi nemusí prospívat za rok, za deset let – potřebuju provádět modlitební aktualizace rozličných oblastí svého života, i té "jídelní".

Máme hledat nejprve Boží království a vše ostatní nám pak bude přidáno, jak se píše v Písmu (Matouš 6, 3). Moje zkušenost je, že to tak skutečně je i co se týče volby stravy. Pokud jsem s ní zacházela, jak pro mne nebylo prospěšné a jak se to Ježíši nelíbilo, a zároveň usilovala o pravdivou a upřímnou modlitbu, Duch svatý mne z mé pomýlenosti usvědčil – ať už přímo v modlitbě, skrze Písmo, člověka (přítele, doprovázejícího kněze), knihu či prožitou situaci. Díky tomu jsem upustila od veganské stravy. Čistě zdravotně mi velmi vyhovovala, ale jejímu opatřování a přípravě jsem věnovala příliš mnoho pozornosti a sil, navíc mne vyčleňovala ze společenství u stolu. Místo prostého láskyplného sdílení s lidmi u jídla jsem řešila, co můžu jíst, co ne a proč... a upoutávalo to i pozornost ostatních.

Věřím, že když usiluju o každodenní bytí v Boží přítomnosti (v srdci se k Bohu prostě a co možná neustále během dne vztahuju), pak mě Duch Boží může inspirovat ve všem – i při nákupech, vaření, péči o životní prostředí... a když ho v běhu dní následuju, Kristus se tak může ujímat kralování nad vším mým a ukazovat mi i ostatním svou moc.

Milý ..., vyprošuju Vám milost intenzivního spojení s Ježíšem – kéž je Králem všech Vašich míst vnitřních i vnějších, stravu nevyjímaje.


 

Kategorie otázky: Křesťanská etika, hřích

Mediálně spolupracujeme

Doporučujeme: Jáchym a Desatero

Doporučujeme: Jáchym a Desatero
(17. 7. 2019) Desetiletý Jáchym dostal za úkol naučit se Desatero a pochopit, k čemu je dobré. Jenže nějaká přikázání pro...

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce

20. července 1969 dosáhli lidé povrchu Měsíce
(17. 7. 2019) 20.7.1969 přistálo na Měsíci Apollo 11 s lidskou posádkou.

Proběhla již 30. katolická charismatická konference

(16. 7. 2019) Již 30.katolická charismatická konference byla v neděli 14. července zakončena slavnostní bohoslužbou, kterou sloužil...

Slovenskí interpreti na CampFeste 2019

Slovenskí interpreti na CampFeste 2019
(15. 7. 2019) Už je to pár dní, čo sa vysvedčením začalo prázdninové leto. Máte už naplánovaný svoj program? Výbornou voľbou je...

IN - prázdninové číslo

IN - prázdninové číslo
(4. 7. 2019) In = Časopis pro dívky s vlastním názorem

Tip k přečtení: Mámou s Boží pomocí

Tip k přečtení:  Mámou s Boží pomocí
(3. 7. 2019) Být mámou je úžasné a náročné zároveň. Naštěstí na tento úkol nejsme samy.  Tato kniha je plná jak...