V neděli špatně nebo v pondělí pořádně?

Dobrý den, pracuju jako zdravotní sestra a tak se dost často stává, že pracuji v noci a v neděli. Snažím se chodit do kostela každou neděli, ale občas si říkám, jestli by nebylo lepší jít až v pondělí. Jsem třeba po noční utahaná a to ani neřídím, protože mám reakce jak po litru vína, nebo před noční dlouho spím, pak vařím rovnou oběd a časy bohoslužeb v mém okolí mi dost nevyhovují, to potom mši sv. strávím buď klimbáním, nebo mi myšlenky utíkají domů k plotně a podobně. Zajímalo by mě, jestli je lepší jít v neděli do kostela "si to odstedět" a nebo raději jít až v pondělí, ale plně se soustředit a třeba si tak tu neděli o den posunout a v pondělí se tvářit, že je neděle, nepracovat, odpočívat. Děkuji za odpověď

Dobrý den.

Je obtížné dávat konkrétní odpovědi bez znalosti okolností. Jistě je Vámi popisovaná situace řešitelná jinak v praktikující rodině a jinak v rodině, kde část členů bohoslužby nenavštěvuje. Jinak se rozhoduje člověk, který může na bohoslužby pohodlně dojít pěšky a jinak člověk, pro kterého návštěva bohoslužeb znamená využít veřejnou dopravu, nebo unavený řídit.

Ve své, nutně spíše obecné, odpovědi zkusím rozlišit dvě roviny. Katolík má povinnost se v neděli a zasvěcený svátek účastnit slavení mše sv. Tato povinnost není absolutní a například i velká únava po noční službě v nemocnici může být spravedlivým důvodem k neúčasti na bohoslužbě. To je první rovina, řekněme třeba „rovina učitelů zákona“.

Existuje však i rovina jiná, nazvěme ji třeba „větší spravedlnosti“. Otázka už nezní: „Jsem ve své situaci vázán povinností?“, ale např.: „Čeho všeho jsem se vzdal, než jsem přistoupil k rozhodnutí, vzdát se bohoslužby?“. Nebo: „Vyčerpal jsem všechny rozumné možnosti, jak ve své situaci naplnit smysl neděle jako dne radosti a setkávání?“. Ptám se, jak nejlépe naplnit nejen literu, ale i smysl zákona. Mohu se např. v pondělí tvářit, že je neděle, ale mí blízcí v rodinném ani farním společenství se tak velice pravděpodobně tvářit nebudou. Mohu dlouho spát a pak hned začít vařit oběd, ale také mohu jít večer spát dřív a vedle oběda stihnout i bohoslužbu…

Dovolte mi, abych Vás na závěr povzbudil k odvaze naslouchat vlastnímu svědomí a dělat rozhodnutí, která dokážete obhájit i před Boží tváří.

Ať už se rozhodnete tak nebo tak, přeji Vám vše dobré
 

Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů, Mše, eucharistie, liturgie, nedělní povinnost