3. 11. 2009, šape
Společné bydlení před svatbou
Navigace: Katalog dotazů > Láska a vztahy > Láska v partnerství, příprava na manželství
Je mi 26 let, mému příteli je 30. Přestěhovali jsme se do jedné domácnosti, jelikož nás dělila vzdálenost sedmihodinového cestování. Svatbu plánujeme za půl roku. Sexuální soužití si necháváme do manželství. Není to lehké, ale zdá se nám to tak správné.
Můj přítel ale nedávno při zpovědi nedostal rozhřešení. Podle onoho kněze patří poznávání se v každodenním životě také až do manželství. Zdá se nám to nefér a mrzí nás, že nás tak odsoudil k pocitu provinilosti, a zároveň nenechal prostor pro žádné rozumné řešení. Uznávám argument, že jsme více vystaveni pokušení, ale těžko se mi srovnává s tím, že nás církev odsuzuje jako těžké hříšníky...
Děkuji.
Žít vedle milovaného člověka , k němuž mne to neskutečně táhne, je zápřah
Milá...,
jako klíčovou větu ve tvém dopise bych považoval: „Není to lehké, ale zdá se nám to tak správné.“
Chybí mi ale docela podstatná informace, a to ta, zda onen kněz tvého přítele zná už léta nebo to byl náhodný zpovědník, který byl zrovna „po ruce“.
Spekuluji, že Vaše rozhodnutí mohlo být určité vyvrcholení po dlouhodobém hledání řešení. Ale také to být tak nemuselo.
Jak bych to řešil já?
1) Zeptal bych se vás, jestli životem pod jednou střechou nebudete dávat v tom místě někomu pohoršení: svým příbuzným, lidem z místní farnosti, přátelům.
2) Pak bych se vás také zeptal, jestli to sedmihodinové cestování je jediným důvodem, který se mi nezdá až zas tak důležitý. Ale mohu se mýlit.
3) Pak bych se vás ještě jednou zeptal, jestli by nestálo zamyslet se nad postojem toho kněze, jestli by se z jeho rozhodnutí nedalo přeci jen něco vytěžit. Vždyť za půl roku bude už všechno jinak a ta doba se dá využít nějak užitečně právě pro tu vzdálenost.
4) A nakonec bych měl jednu poznámku, že žít vedle milovaného člověka, k němuž mne to neskutečně táhne, je zápřah. Je to neustálé vyjasňování si, co jeden od druhého chcete.
Rozhodně si o vás nemyslím, že jste těžkými hříšníky, nebo že v sobě máte chovat pocit provinilosti. Pojďme odstoupit od emocí a postavit se k tomu racionálně a s touhou využít jeho poučení jako výzvu.
To je můj názor, doprovázený modlitbou. Modlete se také. Bůh (ať) vám žehná.
Kategorie otázky: Láska v partnerství, příprava na manželství
