Spása a odpuštění i pro nepokřtěné?

Dobrý den. Předem děkuji za Váš čas a za odpověď. Jsem na cestě k víře v Boha, myslím tím, že jsem najednou začala pohlížet na Boží znamení ne jako na náhodu, ale přávě na jeho znamení. Neumím popsat svůj vnitřní pocit, ale cítím, že někde kolem mne je, že existuje. Někdy je ten pocit silnější, někdy slabší, ale vysvětluji si to tak, že jsem na cestě k Bohu a musím ještě spoustu věcí pochopit. Bohužel jsem v minulosti provedla několik věcí, za které se stydím. Svým nesprávným chováním jsem ublížila jiným lidem a velmi mne to trápí. Některým se již nemohu osobně omluvit, ale omlouvám se jim v mysli a prosím za odpuštění. Ráda bych se zeptala, jesli je možné, aby mi bylo odpuštěno, abych byla spasena přes tyto zlé skutky, když nejsem pokřtěná. Četla jsem, že Bůh spasí Ty, kteří jsou pokřtěni. Je to pravda? Děkuji za odpověď.

Milá...,
velmi rád ti odpovím, protože mezi řádky tvého dotazu je cítit veliká touha po nalezení Boha, který je milosrdný.
Ježíš přislíbil, že „kdo hledá, najde“. Tato jeho slova platí i tobě. Křesťané věří, že lidská duše je nesmrtelná, že člověk, který umírá, žije dál v Boží přítomnosti. Bůh je jediný, kdo je schopen pohnout s minulostí, s tím, co se již stalo. On minulost samozřejmě nezmění, ale promění ji v požehnání. Jeho cesty nejsou naše a jeho milosrdenství je natolik rozsáhlé, že ho vnímáme jako tajemství. Představ si třeba rozlehlost oceánu nebo hloubku noční oblohy. Proto je schopen odpustit skutky, kterých litujeme, usmířit zranění, které z vlastních sil umířit nedokážeme.
Správně usuzuješ o křtu. Je to okamžik veliké milosti, který je mimo jiné i aktem usmíření, narovnání, jednoty a stavu svatosti. Jestli toužíš po usmíření a po skutečné kvalitě života, pokračuj dál ve svém úsilí a dej se pokřtít. Neváhej.

Kategorie otázky: Křesťanství