17. 2. 2010, mak
Rakovina v rodině - prožívám bezmoc
Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Hledání smyslu života
Dobrý den,
Vím , že podobných případů, jako je ten můj, je mnoho, ale cítím, že se
potřebuji někomu svěřit. Před několika dny jsem se dozvěděl , že můj otec má nádorové onemocnění asi již v dosti pokročilém stavu. Nevím, co mám dělat.
Podobných případů kolem mě bylo již několik, ale nikdy jsem netušil,
jak mě to zasáhne, když se jedná o tak blízkou osobu. Tolik bych mu chtěl pomoci, ale nevím jak. Pociťuji velkou bezmoc.
Nikdy nejsme úplně bezmocní
Dobrý večer,
děkuji za Vaši důvěru, se kterou píšete o bolestné zprávě a o pocitu vlastní bezmoci.
Už opět uplynulo několik dní od chvíle, kdy jste se dozvěděl o vážné nemoci, a tak už jste možná objevil něco sám. Něco, co můžete udělat. Nikdy totiž nejsme úplně bezmocní. To nám jen strach tak zužuje vidění a hledání.
Nevím, jaký je Váš vztah s otcem. Jak moc jste si blízko a jak je váš vzájemný vztah otevřený a důvěrný. Ale asi jej máte hodně rád, a proto mu toužíte pomoci. Možná právě tahle těžká situace vás může ještě více přiblížit. Možná si dopřejete více společného času, více společných zážitků, rozhovorů. Možná spolu budete mluvit o tématech, která byste jinak vůbec neotevřeli. Možná si řeknete slova, která by jinak zůstala nevyslovená.
Nějak všichni víme, že naše pozemská pouť někdy skončí. Ale teprve vážná nemoc naše nebo našich blízkých nás přinutí, abychom tuto skutečnost konečně vzali na vědomí. Abychom si uvědomili, na kom a na čem nám opravdu záleží. Abychom začali lépe zacházet se svým časem. Abychom si vybírali, s kým ho budeme sdílet a jak a čím jej naplníme.
Moc bych se přimlouvala za to, abyste byl k svému otci pravdivý. Abyste mu dal najevo, že o jeho stavu víte, že jste s ním, že unesete jeho nemoc. A že jste ochoten spolu s ním hledat informace, možnosti léčby, možnosti úlevy, podpory....že ho neopustíte.
Ptejte se : ,,Co potřebuješ?‘‘. ,,O čem chceš mluvit?‘‘ ,,Máš strach?‘‘ ,,O čem přemýšlíš?‘‘
A hodně mu naslouchejte. Vzpomínejte. Ptejte se na jeho dětství, mládí, vojnu, na jeho přání a touhy. Kam by se ještě chtěl podívat, koho by chtěl navštívit, co zařídit.... Mějte všechna tahle témata v záloze a buďte otevřený pro skutečné potřeby Vašeho otce.
Teď prožíváte stav krize. A Váš otec také. Čínský piktogram pro slovo krize je kombinací dvou symbolů – nebezpečí a příležitost. Nebezpečí, ve kterém jste se ocitli, je skutečně velkou příležitostí k proměně vašich životů. Nevíte, kolik společného času vám zbývá – možná málo, ale možná ještě mnoho (ale to neví nikdo z nás). Máte velkou příležitost prožít tento čas plněji, možná daleko lépe než před hrozbou těžké nemoci. Kdosi řekl: ,,Přemýšlet o smrti znamená přemýšlet o životě‘‘. Je to velká pravda.
Nevím, jestli důvěřujete v Boží lásku a moc. Sama jsem přesvědčena, že Bůh nás velmi miluje a ví o všem, co se děje v našich životech. Nikdy neporušuje naši svobodu, kterou nám dal. Ale pokud o to stojíme, dokáže všechno, opravdu všechno použít k dobrému. A to platí i o nemoci Vašeho otce. Svěřte svého otce i svůj strach Bohu, říkejte mu také pravdivě, jak se cítíte a co potřebujete. Ať vám pomůže nacházet vhodná slova, ať vás naučí způsoby, jak otce potěšit, povzbudit. Proste ho o pomoc, podporu a sílu. A také o naději.
Přeju Vám i Vašemu otci mnoho dobrých společných chvil, které vám přinesou radost a blízkost. Ať Bůh požehná vám oběma, chrání vás od zlého a naplňuje vás pokojem.
Kategorie otázky: Hledání smyslu života, Osobní krize, nemoc, smrt
Související texty k tématu:
Nemoc
- I když nás trápí nemoc, ve svém nitru máme posvátný prostor, který nemůže být infikován. Tam přebývá Kristus.
- Jsem úplně normální holka, snílek, která vždy toužila po dobrodružství… Jmenuji se Giulia a je mi čtrnáct, narodila jsem v italském městě Bergamo. Vždycky jsem byla taková úplně normální holka, snílek, a…
- Má nemoc a utrpení nějaký smysl? Nemá! Utrpení samo o sobě smysl nemá, ale to, jak s ním zacházíme, ano.
- Nemoc a jak se s ní vyrovnat Najednou je všechno jinak. Zeď nemocnice nás začala oddělovat od světa, ve kterém jsme se dosud pohybovali. Mnohdy člověka uzavírá do svého vlastního světa.
- Nemusím splňovat představu, kterou jsem si o sobě udělala Vždycky jsem chtěla dělat všechno správně! Být milující, silnou, aktivní, krásnou a obdivuhodnou manželkou i skvělou, vtipnou a úžasnou mámou i dcerou, na kterou mohou být rodiče pyšní.
- Rakovina a já / Manuál dobrého rozhovoru s námi nemocnými V den mých narozenin jsem dostala zprávu, že mám v těle zhoubný nádor. Cože? Proč já? Vždycky jsem byla zdravá, nejsem zvyklá být nemocná. …
- Vzkaz čtrnáctileté dívky: ´Nebojte se nemocných! Potřebují vás!´ Je hodně nemocných, kteří zůstávají osamoceni ‒ všichni jejich přátelé je opustí, protože se nemocných bojí. Nebojte se jich! Právě toto vzdálení v nás nemocných probouzí obavy.
- Další texty k tématu nemoc, uzdravení, rakovina
- Není dobré, aby člověk umíral sám (Henri J. M. Nouwen)
- Malá příručka pastorační péče o nemocné (a umírající) (Aleš Opatrný)
- Další texty k tématu smrt a umírání naleznete zde
Krize, utrpení:
- Dětem se předává neuvěřitelná nepravda Dětem vyrůstajícím v našem rozvinutém světě se předává neuvěřitelná nepravda - říká se jim, že většina lidí má naději prožít život až do konce bez utrpení, bez bolesti, bez temnoty.
- Stopy v písku Jedné noci se mi zdál sen. Kráčela jsem po pobřeží se svým Pánem. Na temném nebi se promítaly obrazy z mého života. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku...
- Utrpení, krize - základní pohled Neplýtvejme příliš slovy o utrpení. Nevíme totiž co to utrpení je. Když jsem je doopravdy poznal já, dokázal jsem jenom plakat.
- Další texty k tématu: krize, utrpení









