Proč mám úzkost a nepříjemné pocity při prožívání víry?

Dobrý den jsem věřící a vzala jsem si za manžela nevěřícího. V ničem mi nebrání, ale já přestala chodit do kostela pravidelně. Vždycky chvíli chodím, pak zas delší dobu nic. A takhle se to pořád opakuje. Snažím se něco s tím udělat, ale mám pocit že když nehledám cestu k Bohu a nejsem s ním, tak se cítím líp. A když chodím do kostela a čtu si o něm, hlouběji se zajímám, tak mám hnusný vnitřní pocit, který mi dělá špatně. Mám jako kdyby úzkost a nutí mě se zase Boha vzdát. Co to je?

Děkují za odpověď

Dobrý den,

Váš problém zřejmě souvisí s představou, kterou o Bohu máte. Jste věřící, takže v sobě máte zakotvenu představu, že věřit v Boha se má. Vaše představa o něm je však zřejmě taková, že byste byla radši, kdyby Bůh nebyl. Tyto dva postoje se ve Vás neustále bijí. K tomu možná vidíte svého manžela, který je bez Boha, jak se Vám to zdá, mnohem svobodnější než Vy se svou vírou v Boha, a také toužíte po tom cítit se dobře. V tom Vám však brání Vaše víra. Proto ji střídavě opouštíte a zase se k ní vracíte - spíše z určitého pocitu povinnosti a snad i strachu.

Zkuste si najít klidné místo a dostatek času, a popřemýšlejte o své představě Boha. Jaká je, že k ní cítíte takový odpor a vzbuzuje ve Vás úzkost? Záměrně píši o Vaší představě a ne o Bohu, protože to, k čemu cítíte odpor není Bůh, ale Vaše představa o něm. Tato představa ve Vás vznikala dlouha léta, snad ještě v dětství, a falšuje Vám Váš vztah k Bohu takovému, jaký je ve skutečnosti. Bude hodně těžké ji účinně zkorigovat. Budete k tomu jistě potřebovat odbornou pomoc. Zajděte za Vaším panem farářem, řekněte mu Váš problém a poraďte se na nějakém postupu. Možná Váš pan farář bude znát nějakého psychologa či psychoterapeuta, který se zabývá podobnými problémy. Doporučuji Vám knihu Karla Frielingsdorfa Falešné představy o Bohu, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.

S pozdravem Linka důvěry

Kategorie otázky: Pochybnosti a krize víry