Perverzní rozmařilost západní společnosti mi bere radost

Dobrý den,
úplně napřed bych Vám chtěla moc poděkovat za to, že takovouhle službu provádíte - myslím, že je to hodně potřeba a tak nějak to tu chybí.

Poslední dobou se trápím pohledem na smysl života . Když slyším o všech hrůzách, co se děly a dějí ve světě, je mi zle a bere mi to chuť žít, radovat se… Svět mi na jedné straně přijde jako utrpení a na druhé jako téměř perverzní rozmařilost, do které jsem se narodila, ve které žiju, ale která vlastně taky nepřináší štěstí. Přijde mi, že nemám právo se radovat…

I když jsem dřív vnímala vděčnost za mnohé dary, které jsem od Boha dostala a snažila se být užitečná ostatním, myslela jsem, že mě Bůh volá ke službě, možná do misií, ale najednou nevím, začínám být nejistá v tom, co mám a můžu v životě dělat, ztrácím radost a chuť…

Milá...
dost tomu, co popisujete, rozumím. Znám to trošku i ze svého života. Je to jedna z velkých pastí, kterou má pro nás uchystanou Boží nepřítel. A je bolavá, moc a moc účinná a člověka dokáže úplně zbavit radosti ze života. Ale je to past.

Víte, stojí na tom, že si člověk začne myslet, že zdroj radosti není v Boží moci a v Boží ochotě stát se pro nás člověkem, zemřít a vstát z mrtvých. A že skutečná radost není v tom, že jsme blízko Bohu, že jsme mu uvěřili a pozvali ho do svého života jako svého Pána ale že plnost života je ve štěstí tady na Zemi a v tom, věci zde tak zorganizovat, že se všichni budou mít dobře.

Tahle ďábelská past spočívá v tom že si sami sobě namluvíme, že my musíme lidi učinit šťastnými, že to je naše povinnost. To ale není pravda a není to vůbec v našich silách. A pak to může končit v paradoxech vnější obětavosti a vnitřní závisti. Středem se stane člověk sám, se svou snahou štěstí vybudovat pro sebe i pro druhé a se svou závistí, když se to druhému daří lépe.

Středem je ale Bůh, on je alfa a omega, on vládne dějinám, jak se my katoličtí křesťané modlíme na Bílou sobotu. To je základ, který nám dává možnost radovat se s radujícími a plakat s plačícími a užívat si života ve chvále a děkování. A zároveň se nehroutit v zoufalství, když přijde bolest a těžkost.

Rád bych vás povzbudil, abyste se o milost takto vnímat svět modlila, abyste se pokusila najít člověka, s kterým o těchto věcech můžete mluvit a který z takovéto radostné naděje umí žít a s vámi se o tuto radost dělit.

Rád bych Vám také doporučil knížku Vězení s klíčem uvnitř od Kateřiny Lachmanové z Karmelitánského nakladatelství. Myslím, že tam také můžete mnohou inspiraci pro sebe nalézt.

Kategorie otázky: Zlo a utrpení ve světě, Povolání, boží vůle