Opisovala jsem

Nevím, jestli se dá můj problém považovat za problém, ale dělá mi velké starosti. Psali jsme písemku a já opisovala. Učitelka na to přišla a dostala jsem pětku. Nemrzí mě ta známka, ale to, že si asi myslí, že jsem velká podrazářka, která se snaží podvádět. Nevím, co mám dělat. Ale pořád mě to tíží.

Víš, blbost udělá občas každý a nejvíc bolí právě když člověk zklame někoho blízkého, někoho, koho si váží, když to neudělá naschvál anebo jen nedomyslí důsledky...ten pocit je málem k neunesení a ztracená důvěra se pak těžko získává zpátky. Z Tvého dopisu je cítit, že si paní učitelky vážíš, a proto Tě mrzí, co se stalo. A myslím si, že z Tvého dopisu taky vyznívá, že nejsi zkušená podvodnice, která opisuje pokaždé a ještě se tím chlubí před méně "odvážnými" spolužáky. Tohle všechno Tvoje učitelka určitě ví a řekla bych, že nad tebou nezlomí hůl kvůli jedné hlouposti. Možná Tě ale čeká důkladné vyzkoušení!

Takovéhle situace jsou v lidském životě vůbec strašně důležité - nikdo z nás není pořád mistr světa a přiznat si upřímně udělal jsem blbost a chci jí tak a tak alespoň zčásti napravit, to kolikrát vyžaduje hodně moc odvahy. A taky se na takových situacích učíme, jak se zachovat příště, a to nejenom při další písemce, ale hlavně v životě. Jestli to vždycky "nějak zaonačit", urvat co se dá, anebo si právě v takových situacích vždycky vzpomenout - jo, tohle jsem zkusila, tudy moje cesta nevede.

Přála bych Ti, aby všechno dopadlo.

-ptaj-

Kategorie otázky: Křesťanská etika, hřích, Hudba, škola, krize víry,...