Neuposlechl jsem zpovědníka

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak závažný prohřešek je, když jsem neuposlechl svého zpovědníka v tom, co mi uložil za pokání. Nevadí, že navzdory tomu chodím ke svatému přijímání? Děkuji za odpověď

Dobrý den.

Když otevřeme Katechismus katolické církve, abychom nevytvářeli dojmy, ale abychom pracovali s pojmy, tak se v něm dočteme: "Svátost pokání se skládá ze tří úkonů kajícníka a z rozhřešení kněze. Úkony kajícníka jsou: lítost, zpověď nebo vyznání hříchů knězi, dále předsevzetí vykonat zadostiučinění i skutky uložené za pokání." (KKC 1491)

Když tedy přistupuješ ke zpovědi, tak jistě chceš, aby proběhla v celé plnosti, tedy i s předsevzetím splnit uložené pokání, které je vždy jen projevem vděčnosti za manifestaci Boží milosrdné lásky vůči tobě. Co se tedy stalo, že pokání splnit nechceš? Nebo co bylo předmětem pokání? Kdyby to byl hřích, tak ho jistě plnit nesmíš. Pokud by to byl nějaký čin, kterým by tě kněz chtěl manipulovat, tak rovněž ne. Pokud by to bylo něco nemožného, tak se hodí vyznat to u následující zpovědi. Ale pokud to bylo něco, co ti je nepříjemné, tak je potřeba trochu aktivity a námahy. Pokud bys nesplnil pokání z lenosti, tak je to podnět a téma pro další zpověď.

Od těchto variant, které mne napadly, se odvíjí i přístup k přijímání. Doporučoval bych ale neotálet a najít nějakého zpovědníka po ruce.

Přeji ti odvahu, otevřenost, pevnou vůli a vědomí Boží blízkosti.

Bůh ti žehnej.

Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů, Svátosti, zpověď, biřmování, sv. nemocných, Mše, eucharistie, liturgie, nedělní povinnost