Nesoulad v otázkce antikoncepce

Dobrý den,
potřebovala bych radu, jak jako věřící řešit otázku antikoncepce s nevěřícím manželem. Manžel má milování rád, miloval by se každý den, miluje mě, ale pro rozlišování plodných a neplodných dní by asi neměl vždy pochopení. Bojím se, že by to vedlo k nesouladu mezi námi.
Jak mám tuto situaci řešit, abych mohla chodit s čistým svědomím ke svátostem.
Prosím, poraďte. Ve zpovědnici, kam chodím, se většinou zpovídá těsně před mší a mám takový pocit, že na to není takový čas to s knězem rozebrat...
Moc děkuji!

Milá….,

v prvních letech manželství se s tímto problémem potýká řada párů. A to i z řad věřících. Už proto, že někteří muži nemají potřebu „pravidla“ zas tak dodržovat a také proto, že ze začátku manželství je sexuální touha velmi silná a mnozí nevidí důvod, proč jí nevyhovět.
(…)
Co se týká PPR (přirozené plánování rodičovství – metoda plodných a neplodných dní) – velmi doporučuji se tuto metodu naučit. Budete tak mnohem lépe rozumět svému tělu, sobě samé. A váš manžel s vámi. Už proto, že v pozdějším věku fáze cyklu zasahují do psychiky ženy a je důležité pochopit, a to i pro muže, co různé nálady působí. Když budete rozumět svému tělu, budete vědět oba, nad čím je možné mávnout rukou, co zas přejde a kdy jde o něco jiného.

Zpět ale k vaší otázce.
Radit vám v tomto směru zodpovědně nemohu a to i přesto, že vám rozumím. Mohu vám napsat jen náhled z mé strany. Domnívám se, že o používání kondomu je teoreticky možné se domluvit s knězem, ale většinou toto bývá akceptovatelné v situaci, až je rodina úplná, tedy má děti v počtu, na který stačí nebo otěhotnění není žádoucí ze zdravotních důvodů. Na počátku manželství – a já z vašeho psaní předpokládám, že jste v jeho prvních letech – se preferuje otevřenost k přijetí dítěte.

Je tu ještě jiná rovina, ze které je možné váš dotaz nahlídnout. A to je otázka vztahová. Vnímám vaši obavu, aby to, že se v plodných dnech nebudete s manželem milovat, nezpůsobilo nějaký rozlad mezi vámi. Myslím, že pokud by to bylo pojato pouze povrchně, tak se to klidně může stát. Může jít ale i o hlubší věci. Tedy o to, že máte právo na respekt ze strany vašeho muže. I on se mu bude muset učit. Jednoduše proto, že jednou budete chtít např. své děti vychovávat ve víře a těm ženám, které nechtějí z ohleduplnosti k partnerovi stát pevně za pravidly, se později může stát, že jim manžel řekne, v neděli se do kostela nepůjde, když je venku tak hezky.

Je to jen jeden a ten nejmenší příklad ze života, ale ta zkušenost říká, že není dobré ustupovat, je třeba spíš hledat cestu, jak s láskou svému muži své postoje přiblížit. A pokud není schopen chápat, pak je třeba ho prosit o respekt a důvěru ve vás, že to není nic proti němu, vaše neochota s ním být, ale že je ve hře něco, čemu vy rozumíte a víte proč. Navíc ten čas po pauze může být prožit o to intenzivněji...

Jde i o váš pokoj v životě, kdy nebudete vědomě překračovat toto pravidlo. ( Už to, že jste sem napsala, ukazuje, že v tom v sobě pokoj nemáte. I to by mohla být zpráva pro vašeho muže.) Naučit se takovému respektu je pro manželství opravdu nosné. Zakládá na skutečnou úctu, kterou byste k sobě jako partneři měli mít. A nemusí to jít vždycky cestou boje a nepohody, smí to jít i cestou lásky, smí to být řešeno s jednoznačností a něhou.

Možná si nejste jistá příliš sama sebou jak svůj postoj prezentovat. Je třeba nejprve zapracovat na sobě, na svém klidu v tom. Pokud si budete jistá a budete své názory prezentovat s klidem, nebude se váš manžel muset bránit, protože nebude čemu. Nesoulad nemusí nastat. Nemusí to být rozdělení, ale naopak přiblížení. Váš muž vás může víc lépe a pravdivěji uvidět. A je třeba, abyste po fázi zamilovanosti pomalu přešli do další fáze vztahu, abyste k sobě začali pěstovat hlubší lásku a to tento respekt, pokud je svobodný a přijímající, posiluje. Nevylučuji ani to, že nějakou formu krize to může přinést, ale různé krize k životu neodmyslitelně patří a je třeba je prožít s užitkem, s vidinou zrodu něčeho hlouběji kvalitního, není sice třeba je vyhledávat, ale z druhé strany není úplně dobré se jim vyhýbat tím, že budete ustupovat tam, kde nemáte v sobě pokoj.

Tak to je pohled z jednoho úhlu pohledu. Samozřejmě, že život se dá žít různě. A člověk není o to méně Bohem milován, jen si trochu komplikuje život. Nejen v tom co právě řeší, ale i v dopadech do jiných oblastí.

A v řadě další – každý člověk je originál. Kdybyste napsala, že váš muž není schopen se ovládnout, byla by ta situace jiná. Ale to asi není váš případ. Zároveň o vašem vztahu, o tom jací jste, nevím nic, proto vám doporučuji se setkat s knězem mimo zpovědní čas a důkladně s ním vaši situaci probrat a dát na jeho doporučení. A nebojte se o ten čas říct. Nejste ani první ani poslední.

A ještě bych vás ráda ujistila, že tento režim touhy po milování denně časem odezní, ale přijde fáze sice menší četnosti, o to ale většího prožitku, a pak budou přicházet fáze další. Není potřeba na této první fázi stavět princip vašeho soužití...

Omlouvám se, že jsem to pojala tak zeširoka a možná jinak než jste chtěla slyšet. Velmi upřímně s vámi soucítím, je ale nějakým způsobem důležité vidět tu záležitost v širších souvislostech, aby člověk nenaskočil jen na vlnu, která se nabízí shora, ale aby uviděl i to, že každé rozhodnutí na něco zakládá. Moc vám držím palce, abyste v sobě našla pevnost, která není neláskou k vašemu muži, protože i on schopností se ovládnout vyroste v kvalitního muže, který se bude umět ovládat i v jiných situacích a bude tak dobrým tátou pro vaše děti. Doporučuji vám se za vyřešení postoje modlit. A pokud to nepůjde hned, nedělejte si z toho velkou hlavu. I se selháváním se počítá. Jen je třeba mít upřímnou snahu a ochotu se k ideálu přiblížit. Přeji vám, abyste našla pokoj. A aby váš muž byl ochoten vstoupit do další fáze přijetí vás samé. Držím vám moc palce.

Kategorie otázky: Sexualita v manželství