Bože, ty jsi se mnou. (Ž 23,4) - Citát z Bible na každý den

24. 9. 2012, marse

Mám strach, že mě Bůh odsoudí

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Křesťanská etika, hřích

Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o radu v mé situaci. Uvědomuji si, že mám velké problémy se sebepřijetím a současně ve vztahu k druhým snadno sklouzávám ke kritice. Někde jsem četla, že to spolu i souvisí. Prožívám téměř trvale úzkost z toho, že dělám těžký hřích.
..
Zvlášť ten zlozvyk kritizovat mi bere odvahu přistupovat ke svatému přijímání. Chtěla bych vědět, jestli opravdu kritizování není těžký hřích.
...
Dále také řeším svůj postoj k podporování chudých. Něco málo posílám jedné organizaci každý měsíc. Když si ale koupím nějakou věc, tak si pak vyčítám, že jsem to radši měla dát na chudé a že mi jednou u posledního soudu Pán Ježíš řekne "neznám vás...měl jsem hlad a nedali jste mi najíst..." Už to došlo tak daleko, že se bojím číst bibli, že tam najdu zase něco, co jen zvětší můj strach, že budu zavržena. Připadám si jako farizeus.
...
Mám zmatek, jak je to se spásou a skutky. Je spása závislá na skutcích nebo budeme spaseni skrze víru? Už se nedovedu radovat z Boha, zůstal mi jen strach. Moc toužím po Bohu, chodit na mši a k přijímání každý den, žít podle Božího slova.

Jeho láska je větší než naše skutky

Milá…,

Z toho, co popisujete, se zdá se, že úzkost příliš ovlivňuje podstatné věci ve vašem životě. Dle mého je na místě vyhledat pomoc. Doporučila bych vám, abyste se se svým problémem obrátila na psychoterapeuta. Někdy je účinná terapie, někdy je třeba přijmout farmakologickou léčbu. Nebojte se prosím. To, co se děje Vám, se děje i řadě jiných lidí. Je třeba se ale pokusit o změnu. Někdy stačí najít v terapii kořen toho, proč se tak děje, co toto vše nastartovalo. Jistě jsou prostředky k tomu, aby vaše potíže mohly být zmírněny či vyřešeny zcela.

Jedním z kořenů může být to, že se neumíte přijímat, jak píšete. I to má jistě svůj důvod. Myslím, že v tom je třeba se na sebe podívat z pohledu Boha. On je ten, který vás přijímá bez výhrad – tak moc vás miluje. A když sám Bůh vás miluje celou – i s vašimi chybami - máte právo se také takto přijmout i vy sama. Bůh totiž vidí do podstaty toho, kým jste vy sama. Vidí tu krásnou bytost, kterou jste. Vaše chyby na vás pro něj zdaleka nejsou tak zajímavé jako všechno krásné co ve vás je. Chyby ho zajímají jen jako to co ubližuje vám samé.

Kritizování druhých může být samozřejmě nešvar, ale i třeba jen návyk, který z vás vypadne aniž byste to třeba plánovala. Zbavit se toho je cesta. Pokud se vám to nepovede hned, nezoufejte. Bude to chtít nějaký čas. A buďte si jistá, že Bohu je moc milý každý pokus o dobro. A odvaha to zkoušet znovu, i když neobstojíme. V mnoha svých kritikách můžete mít pravdu. Zkuste si je začít říkat jen pro sebe. A pak se ptát – je to, co si myslím oprávněné nebo ne? Když zjistíte oprávněnost, dřív než to pošlete k druhému člověku, zkuste toho kritizovaného vzít jakoby do své náruče a předat ho i s tím proč si kritiku zaslouží do Božích rukou. Pak může zmizet i potřeba se o chybách druhých zmiňovat dál, protože budete vědět, že je vše ve správných rukách…

Nemyslím si, že by vaše kritizování bylo těžkým hříchem, spíš se mi zdá, že vám to prostě ujede. Zkuste před Bohem stát živě a hned, jak se vám to stane, mu o tom řekněte. Jako vám po boku stojící milující bytosti. Zkuste s ním tento svůj problém sdílet. Pak jistě bude stačit, pokud se budete zpovídat jednou za měsíc. V důvěře, že o vás dobře ví. Samozřejmě je ale třeba napnout síly k nápravě –protože důsledek vás zatěžuje a není to tedy pro vás dobré. A Bůh chce, aby vám samé se sebou dobře být mohlo…
...
Co se podpory chudých týká, je třeba se podívat, kam vás zve Bůh, abyste investovala. Je moc krásné, že přispíváte a to dokonce pravidelně! To je naprosto skvělé.

Jak se ale naučit milovat Boha? Nejprve se nechejte milovat vy jím. Zkuste, když si něco koupíte, naprosto stejně jako když se u vás vloudí nějaká chybička, to s Bohem sdílet. Zkuste si to užít s ním. Dopřejte si radost z toho, co jste si pro sebe mohla opatřit. Dopřejte si radost z toho pěkného nebo milého, co pro vás Bůh připravil, aby vám udělal radost. Dal nám celý svět k tomu, abychom ho užívali a měli z něj užitek. I kdyby to byla třeba jen zmrzlina koupená na ulici (můj Pane, díky, ta je ale dobrá!) nebo kousek hezkého oblečení (líbím se ti Otče?), zkuste být za to vděčná a radujte se pro to dobré, čím vás váš milující Otec zahrnuje. On je milující Bůh a dobře ví, co potřebujete. A navíc je starostlivý. Posílá do cesty dobré věci, aby vás potěšil a utvrdil o své péči a lásce. Až to pochopíte a pocítíte ve svém srdci, jistě pak i vy budete chtít zahrnout láskou Jeho – i třeba posláním DMS na správnou věc nebo podporou jiného charakteru. Třeba přímluvnou modlitbou. Je třeba ale naslouchat tomu, k čemu jste právě vy zvána. Je třeba se naučit vnímat to základní pravidlo – miluj bližního svého jako sám sebe. A tak je třeba se nejprve učit milovat sebe, aby člověk mohl adekvátně milovat druhé.

Spása je závislá především na lásce. A naše skutky by měly vycházet z lásky a ne ze strachu. Jenže. My jsme milováni tak, že žádný náš skutek – ani ten nejlepší ani ten nejhorší nemůže omezit Boha v jeho lásce k nám. No není to úleva? Jeho láska je větší než naše skutky. Je na nich nezávislá. To, že si prokazujeme vzájemně lásku skrze skutky, je proto, abychom se o lásce dozvěděli co nejvíc. A tím se co nejvíc dozvěděli o Bohu samém, protože Bůh je láska. Abychom ho mohli vnímat a chystali se tak na setkání s ním i s každým kdo v nebi bude.

Možná by vám pomohlo, kdybyste si měla o Bohu s kým povídat. Od koho převzít zkušenosti. Možná by s vámi o něm mohl mluvit kněz, ještě lepší by bylo možná, kdybyste se zkusila zapojit do společenství věřících stejného stavu a přibližně stejného věku jako jste vy. Možná, že by vám kněz mohl nějaké takové společenství doporučit.

Chápu, že v sobě máte touhu po Bohu, touhu ho přijímat. Ta touha je vzájemná. I On po vás takto touží. Buďte s ním tedy ve všem co prožíváte. Když přijdou úzkosti a pochybnosti, řekněte mu – bojím se, pochybuji… - a pak se mu jakoby položte do dlaní, vydechněte si a odpočiňte si u Něj.

Milá…beru vás s tím vším do modlitby, věřím, že se může vše projasnit a uzrát z úzkosti do skutečné radosti! Nebojte se prosím. Bůh je skutečná láska.

Kategorie otázky: Křesťanská etika, hřích, Svátosti, zpověď, biřmování, sv. nemocných

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody.
(Jr 17,5)

Dopisy Ježíškovi. Líbí se Bohu naše tradiční slavení Vánoc?

(4. 12. 2024) Přemýšlím nad tím, jestli je správné říkat dětem, že dárky nosí Ježíšek. 

Vánoční tipy z Brněnské Tiskové Misie

Vánoční tipy z Brněnské Tiskové Misie
(3. 12. 2024) Tip na vánoční materiály, které vydala Brněnská Tisková Misie.

Svatý Mikuláš (6. 12.)

Svatý Mikuláš (6. 12.)
(3. 12. 2024) Skutečná historie, legenda a tradice se spojují u oblíbené Mikulášovy osoby v pestrý celkový obraz.

V životě si nejvíce vážím právě života - Prokop Brož královéhradeckým pomocným biskupem

V životě si nejvíce vážím právě života - Prokop Brož královéhradeckým pomocným biskupem
(2. 12. 2024)  Jak jde život, postupně objevuji hodnotu jednotlivých konkrétních lidí. Na nich se také učím, čeho si mám vážit.

Advent

Advent
(1. 12. 2024) Advent: informace, význam, základní info, datum, roráty, výroba věnců, pro děti...