Má vůbec cenu se za někoho modlit?

Bůh dává človéku svobodu jeho nabídku přijmout nebo odmítnout. Jak tedy působí přímluvná modlitba na nékoho, na koho nemám vliv, protože je tisíce kilometrú ode mne, vúbec o mně neví, a Pán Bůh jeho rozhodování z důvodů svobody neovlivňuje. Je modlitba za takového zbytečná a neúčinná?

Odpovědět na tuto otázku není vůbec snadné, protože vliv modlitby je něco, co sice vnímáme díky různým zkušenostem, ale je to také něco, co je zakryto tajemstvím, které odkryjeme až na věčnosti. V dějinách nad tímto tématem bádalo mnoho filozofů a teologů...

Máte pravdu v tom, že Bůh člověku nechává svobodu. Slovo "ovlivňovat" má spíš takový negativní nádech (co nás nakonec v dnešní době neovlivňuje?). Pokud bych jej nahradil vhodnějším slovem, konstatoval bych, že Bůh ve světě působí. Myslím, že je trefné přirovnání ke slunci, které svítí nehledě na to, jaký k němu máme vztah či zda jej přes mraky vnímáme (vidíme). Jediné, co proti této okolnosti můžeme udělat, je buď se mu vystavit nebo se před ním ukrýt. Nezměníme ale to, že na nás a druhé lidi působí.

Podle mého názoru je také důležité si uvědomit, že Bůh vidí do srdce – tedy vidí dále než my. On zná naši minulost, ví o našich zraněních i špatných zkušenostech, ví, proč se rozhodujeme tak, jak se rozhodujeme. Myslím si, že mnoho lidí jej nepřijímá proto, že o něm nemají dost informací či mají informace zkreslené – přesněji neprožili setkání s Ním, nezakusili Jeho lásku. Přímluvná modlitba je něco, co může pomoci tomu, aby se tato skutečnost změnila. Aby člověk sebral odvahu "pohlédnout vzhůru" a vidět, aby vnímal teplo slunce – pokud bych se vrátil k úvodnímu příkladu.

V Bibli najdeme mnoho míst, kde Ježíš či apoštolové vyzývají k modlitbě za druhé (např. "Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy..." l.Timoteovi 2,1). Stejně tak máme za těch 2000 let mnoho zkušeností s tím, že přimlouvat se za druhé má smysl. Jedním z nejznámějších příkladů je vytrvalá modlitba sv. Moniky za obrácení jejího syna (Augustina), který se později stal biskupem a dnes je ctěn jako světec. Lze toto obrácení vnímat jako Boží manipulaci? Řekl bych, že ne. Bůh mu pouze pomohl nahlédnout věci z jiného úhlu, uvidět něco, co před tím bylo zahaleno – třeba pod rouškou různých životních bolestí. Rozhodnutí ale zůstalo na Augustinovi.

Odpovím-li tedy na počáteční otázku: Ne, modlitba za takového člověk není zbytečná či neúčinná. Je přáním dobra, které my sami nemůžeme dát, proto prosíme Boha, aby dotyčné obdaroval On sám tím, co skutečně potřebují.

Přeji vše dobré.

Kategorie otázky: Víra a život (život z víry), Modlitba