Jak si představit Boha?

Dobrý den,
chtěl bych se Vás zeptat, i když si samozřejmě plně uvědomuji, že je to velmi složitá otázka, v jaké formě si mám představovat Boha? V Bibli jsem se, mimo jiné, dočetl, že Bůh je láska a světlo. Ale v takovéto formě je pro mne velmi těžké si jej představit, zvlášť při modlení.
Mohl bych se prosím zeptat na Váš názor, v jaké formě Bůh žije? Tedy pokud je vůbec možné na mou otázku prostřednictvím mailu odpovědět.
Předem děkuji za odpověď.

Pokusím se Vám aspoň trochu některé věci spíše ukázat, než vysvětlit, protože vysvětlování zde opravdu není moc možné.V zásadě platí, že Boha byste si neměl představovat vůbec. Prostě proto, že Bůh je tak veliký, že náš rozum není schopen ho uchopit. Nelze Stvořitele uvěznit do představy tvora. Konec konců i to byl jeden z důvodů zákazů všech vyobrazení Boha ve Starém zákoně. Lid věděl, že Bůh je Jahve (tedy "jsem, který jsem"), měl s ním zkušenost, ale neměl představu. I naše vnímání Boha by mělo být spíše založené na zkušenosti, na vztahu s ním, než na nějaké konkrétní představě. Ta z podstaty věci bude vždy více či méně zavádějící.

Tuto situaci nám trochu usnadnilo Boží vtělení v Kristu. Krista si můžeme představovat jako člověka, protože se jím stal. Tím, že vzal na sebe naše tělo, je nám umožněna právě tato blízkost. V modlitbě si tedy lze představovat Boha-Krista ať už v příbězích, jak o nich hovoří evangelia, nebo na kříži (proto také bývá často zvykem modlit se u kříže nebo mít alespoň v místnosti nějaký kříž). Boha Otce můžeme vnímat jen ve vztahu Otec-Syn. Duch svatý je pak tím, kterého si nepředstavujeme, ale o kterém víme. Máme s ním nějakou zkušenost. Modlí se v nás, vede nás životem. Není potom třeba snažit se ho představovat, ale otvírat se jeho působení.

S růstem ve víře přibývají i zkušenosti s Bohem - jaký je a jaký není. Často máme potřebu svou zkušenost s Bohem odvozovat z jiných zkušeností, např. s rodiči (Otec - otec). Důležité je uvědomit si, že tyto představy nás mohou omezovat. Přesto ale jsou součástí naší cesty, protože patří k lidské přirozenosti snažit se věci nějak uchopit. Pokud se s Bohem vydáme dál po této cestě, on sám nás povede, blíž k sobě a o něco blíž k pravdivému poznání Boha.
Takto přibližně to je, když vycházíme z přijetí víry v Boha v Trojici tak, jak to zjevuje Nový zákon. Pokud člověk zatím Boha hledá více obecně, pak mu mohou pomoci právě taková přirovnání jako láska, světlo... Víte, že jsou, máte s nimi zkušenost, ale popsat a uchopit je neumíte. A tak to může být i v našem vztahu k Bohu. Tedy Boha poznávat z jeho působení, stvoření, ale neusilovat o to "dosáhnout" přímo na něj.

Kategorie otázky: Víra – nauka víry, katechismus, Bůh