Ironie a manželské neporozumění

Má otázka se týká mého manžela. Bývá ke mně často ironický, což se mě hodně dotýká. Mrzí mě to, musím na to myslet a pak jsem z toho nevrlá a to bohužel i na děti.
(...)

V partnerském životě jde vždycky o slaďování života dvou odlišných osobností - muže a ženy a to není jednoduché. Proto je třeba o tom všem také společně mluvit, v klidu, v příjemných podmínkách, kde nikdo neruší (zvláště pak ne děti).

Určitě není jednoduché mluvit o svém zranění s tím, kdo zraňuje. Je třeba ale pravdivě v klidu sdělit partnerovi, jak prožíváte jeho chování, co Vám vadí i na konkrétních případech, sdělit mu, jaké byly Vaše pocity a jak to dopadá na Váš vztah i na děti. Třeba manžela i z Vaší strany něco zraňuje, co Vy považujete za normální, dejte i jemu příležitost vyjádřit se k Vašemu společnému životu.

Možná, že si Váš manžel neuvědomuje, že se Vám posmívá, je ve svých očích prostě jen tak vtipný, nevím. Neutíkejte však před tím. Zametání problémů pod koberec je jen nechá narůst do takových rozměrů, kdy už je řešit ani nelze. Jedině společná konfrontace v lásce vede k dobrému vývoji vztahu.

Nepůjde to hned. Těžko se vystupuje z vyjetých kolejí, ale za vzájemného povzbuzování, nových pokusů a odpouštění může Váš vztah růst.

Držím Vám palce v modlitbě.

Kategorie otázky: Manželské krize