Čím je „pozemský život“ tak důležitý, že rozhoduje o „životě věčném“?

Jak stárnu, řada věcí mě popuzuje. Někdy i to, co slyším od ambonu nebo ve svém pravověrném okolí. Napadají mě při tom různé (možná trochu sarkastické) věroučné (?) otázky. Několik jich posílám a velmi mě potěší, když se k nim fundovaně vyjádříte (moje vlastní pokusy o odpovědi rozhodně nejsou ortodoxní a vyslovit je nahlas si dovolím jen ve velmi úzkém rodinném kruhu):

1) Čím je „pozemský život“ tak důležitý, že rozhoduje o „životě věčném“? Čím je „tento (nicotný, pomíjivý, opovrženíhodný...) svět“ tak důležitý, že naše chování v něm je určující pro „věčnou spásu“, nebo „věčné zatracení“? Nepoměr je zjevný...

2) Čím se liší prostituce od námezdní práce? Neprodává se (své tělo, své schopnosti) člověk obdobně?

3) Čím jsou některé požitky „hříšné“ a jiné nikoliv? Čím se liší např. erotická rozkoš od požitku z dobře vykonané práce (jídlo záměrně nechávám stranou)?

4) Jaké je moje místo v církvi, jestliže nepovažuji za „hřích“ něco, co je v církvi obecně chápáno jako „hříšné“, a když naopak považuji za „hříšné“ něco, co je všeobecné přehlíženo (bagatelizováno) nebo dokonce chápáno jako ctnost? Mám právo na racionální zdůvodnění konkrétních (věroučných, mravních) nároků církve vůči své osobě? Co když taková zdůvodnění shledávám jako zjevně nedostatečná, nebo dokonce věcně (logicky) nesprávná?

5) Byl by „hřích“ nevyužívat svobodu, která je nám dána (přes všemožná řečnická cvičení není pojem „svoboda“ jiným slovem pro „odpovědnost“ nebo nějaké jiné „vnitřní ztotožnění s nesvobodou“, ale - podle mého soudu - opravdu jen a jen svoboda)?

6) Jestliže mám bližní milovat nepodmíněnou láskou (pro ně samotné, nikoliv pro jejich skutky), proč je moje „věčná spása“ (jako konkrétní důsledek a projev Boží lásky ke mně) podmíněna mými skutky? Neměl by mi Bůh jít příkladem?

Zdravim vas,
pokusim se strucne odpovedet na Vase dotazy, byt si mysli, ze je to spise na konkretnejsi hlubsi rozhovor. Odpovim jen v bodech jako urcite namety k zamysleni. Pripisuji 4 body (neodpovida to Vasemu cislovani), nektere body se daji spojit.

Tedy
1) V zidokrestanstvi je skutecne duraz na pozemske skutecnosti (i
teologicky) zasadni, ale ovsem ze dvou ohledu:

a) svet je dobry, stvoren jako dobry a clovek je jako spolukreator sveta, tento pohled zvl. zidostvi - svet je nehotovy a clovek v tomto svete spolupracuje na Bozim stvoreni.

b) Nase spasa je natom urcitym zpusobem nezavisla (Ef. 2, 8-10) spaseni skrze Bozi milost a skutky dobre jsou predem pripraveny Bohem. A urcitym zpusobem zavisla jako osvedceni nasi viry (sv. Ireneus)

2) tema diskvalifikace sexuality: opet dva uhly pohledu

a) na krestanstvi mel velmi zasadni negativni vliv manicheismus (sv.
Augustin), ktery zatracoval sexualitu.

b) lidská sexualita je obrazne, ale i fakticky velmi blizko podobe lasky Bozi (caste obrazy v bibli!) a proto je zvlastnim zpusobem "ochranena" i v mravnim kontextu.

3) tema svobody
(to se tyka i hrichu, vcetne sexualniho) prave ve svobode jsme Bohu nejpodobnejsi - kreace, davat vecem smysl, atd.
svododa (nemecky Gabe) je zaroven ukol (Aufgabe), tedy ve svobode cinnosti
(kreace) mam naplnovat Bozi obraz (to znamena i odpovednost) Ale Kristova milost a svoboda je i nad mou hrisnosti ale i nad mravnimi predpisy (casto kulturne podminemymi viz mimokrestanske kultury)

4)tema cirkev,
tedy Vaseho mista v ni. Primarne jste odpovedny za Vase jednani a nazory Vy sam a ne nejaka instituce, te se neodpovidate, ale Bohu.
A dale vnimam cirkev jako spolecenstvi (eklesia) pratel, kteri diskutuji a modli se nad a ve svych zivotnich problemech a otazkach.

Kategorie otázky: Křesťanství