Rodrigo, zůstaň doma

Bubny a píšťaly

z knihy U Toledské brány , vydal(o): Trinitas

"Rodrigo, kdy už zanecháš bojů a zůstaneš doma? Hled', dorůstají nám děti, a ty je ani neznáš. A se mnou sotva promluvíš a už sedáš na koně a odjíždíš do bitvy..."
Cid poslouchá lkání milované choti a těší ji: "Osušte oči, paní, vždyť se za čas vrátím!"

Zazněly bubny a píšťaly a Cid neměl stání, objal choť opakuje: "Osušte oči, paní, vždyť se za čas vrátím!"
Nato kvapí k vojenskému lidu, sestavuje jej do šiku za hromového povyku, při němž uši zaléhají.

Cid spěchá, aby loučení netrvalo dlouho. Zástupy vojska se daly na pochod, zaježilo se to kopími a mezi jednotlivými oddíly se tvoří vlny podle toho, jak vyrážejí postupně kupředu. Nad hlavami vojínů zavířil prach. Voje táhnou do boje jako obvykle...

Ostatní kapitoly z této knihy na tomto webu:

Autor: Jaroslav Janouch

Související texty k tématu:

Povídky, příběhy:
- Kup si los (kniha příběhů Briana Cavanaugha)
- Povídky z verandy (Phillip Gulley)
- Pěstování kořenů Za co se vlastně máme modlit?
- Vše má svůj pravý čas Prosté úvahy o tom, jak dobře žít
- Beletrie a povídky na tomto webu