Nebeský Otec mi nahradil tátu...

z knihy Jsou muži skutečně takoví, jak si myslíte? , vydal(o): Návrat domů

Vedl jsem biblický kurz pro uzdravení vztahů. Setkal jsem se tam se ženou, které jsem po poznávací terapii položil otázku: „Co byste si přála, aby pro vás udělal váš pozemský otec?“ Tato žena nemusela dlouho přemýšlet. Snila o tom, že je opět malou holčičkou, kterou otec kolíbá v náručí a zpívá jí svým hlubokým hlasem. „Nikdy jsem otce zpívat neslyšela, ale měl takový jasný, zvučný hlas, který uklidňoval,“ vzpomínala. „Tolik bych přála zakusit, jaké to je, když by mi zpíval." Vyšlo najevo, že Cheryl měla s otcem velice problematický vztah. V dětství jí nadával a fyzicky ubližoval. Během dospívání se Cheryl vzbouřila. Přes to všechno však stále toužila po otcovské lásce. Otec jí ale tuto lásku projevit nechtěl nebo nedokázal. Pokračování příběhu této ženy mi však dalo velkou lekci o otcovské lásce našeho Boha.

Zvláštní verš z Bible

Během těžkého přechodového roku dostala Cheryl (nyní jí bylo něco přes čtyřicet) od přítelkyně pohlednici, na níž byl „zvláštní“ biblický verš: Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, bohatýr, který zachraňuje, raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá. (Sf 3,17) V několika následujících měsících dostala ještě mnoho dopisů a pohlednic s tímto veršem. Je to sice velice neobvyklý verš – jen málo lidí se prokousává knihou Sofonjáš – a Cheryl si verše pochopitelně všimla, ale nakonec usoudila, že jde o „náhodu“. Když tento náročný rok končil, octla se po jedné konferenci velmi vyčerpaná v hotelu, kde se snažila načerpat nové síly.

Po jednom náročném semináři večeřela s několika blízkými přáteli a z velkého balkonu viděla dobře na dvůr a na nedaleký rybník. Během rozhovoru u večeře uslyšeli na dvoraně dudáka, jak hraje skotskou hymnu. Byla to skladba ‚Úžasná milost‘ a zněla, jako by se rozezpívalo celé nebe. „Srdce mi poskočilo,“ vzpomíná Cheryl. „Měla jsem pocit, že se ten dudák dívá přímo na mě. Cheryl úplně zkoprněla a zastavila rozhovor, až ostatní nechápali, co se děje. Cheryl vyhrkly z očí slzy: „V tu chvíli jsem pocítila zvláštní milost a pochopila, že mi zpívá nebeský Otec. Věděla jsem, že mě utěšuje a že mě ujišťuje o své hluboké a vytrvalé lásce. Toho večera bylo na dvoře mnoho lidí, ale já jsem věděla, že zpívá právě mně a že mi dává najevo svou lásku, něhu a útěchu.“

V Bohu mám svého Otce...

Podivný verš ze Sofonjáše – „opět nad tebou jásá a plesá“ – začal najednou dávat smysl. Cheryl si nyní byla jistá, že má nebeského Otce, který své milované dceři zpívá. „Ještě po letech jsem nesmírně dojatá, když si vzpomenu na onen úžasný den, na toho zvláštního muže a na úžasnou milost a lásku, kterou jsem našla v nebeském Otci. Můj pozemský otec mi nezpíval ani nečetl. Když jsem byla dítě, nikdy mě nepochoval, nepohladil, ani nekonejšil. Ale toho dne na tom přestalo záležet. V Bohu mám Otce, po kterém jsem vždy toužila.“

On vás touží vzít do náručí, hýčkat vás, milovat vás

Možná byl váš otec také špatným otcem a v mnohém se na vás podepsal - a vy se nemůžete vrátit do minulosti a získat nového pozemského otce. Nemůžete znovu stvořit člověka, který se odmítá změnit. Útěchu, lásku a přijetí, které jste očekávali od svého tatínka, ale můžete najít, vzhlédnete-li k nebesům a poznáte-li svého Otce. On vás touží vzít do náručí, hýčkat vás, milovat vás a povzbuzovat vás – stačí jen, když pohlédnete k nebesům. Na rozdíl od vašeho pozemského otce Bůh svou lásku nijak neomezuje. Může vám zcela neočekávanými způsoby dát najevo, jak jste pro něj vzácný člověk. Zakusíte svobodu, jakou jste dříve nepoznali.

Mnohé jsem v minulosti povzbuzoval, aby se postavili před zrcadlo a řekli: „Bože, pomoz mi, abych se měl rád (měla ráda) tak, jak vím, že mě máš rád ty.“ Něco takového může zraněným srdcím pomoci, aby prožily přijetí, které u pozemského otce nikdy nenalezly. Někteří muži nejsou schopni takové přijetí poskytnout. A nemá smysl pouštět vědro do prázdné studně a vytahovat z ní jen další písek. Jděte k jiné studni! Spusťte nádobu a občerstvěte se tím, co Ježíš nazývá „živou vodou“.

Ve starých jídelních vozech býval nápis, nad nímž jsem se vždy usmíval: „Bohu důvěřujeme. Všichni ostatní platí v hotovosti.“ Není to špatné heslo, pokud jde o vztahy. Kdo začne příliš vyvyšovat člověka – a platí to i pro otce – koleduje si o velké zklamání. Osvoboďte se! Lásku, po níž tolik zoufale toužíte, přijměte od samotného Boha. Váš hlad po otci je vlastně touha po spojení s Bohem, který vás stvořil a který je vaším Otcem v nebesích. Když tohoto Otce poznáte, naleznete i sílu a zdroje, jež vám umožní poznat a odpustit otci pozemskému.