Ve čtvrtek večer 17.11. 2011 převzaly Ceny Paměti národa čtyři osobnosti, které ve svém životě prokázaly, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou jen prázdná slova. Laureáty jsou válečný veterán Imrich Gablech, řeholnice Anna Magdalena Schwarzová a bývalí političtí vězni Miluška Havlůjová a Luboš Jednorožec.
 
Cenu Paměti národa uděluje neziskové sdružení Post bellum, které zaznamenává vzpomínky pamětníků - válečných veteránů, bývalých vězňů koncentračních táborů, politických vězňů, disidentů, ale i komunistů a agentů StB. Dva tisíce spolupracovníků sdružení vybíralo z tisíce výpovědí uložených na portálu www.pametnaroda.cz osobnosti, které svým životem prokázaly odvahu a odhodlání bránit hodnoty demokracie. "Sdružení Post bellum už druhým rokem uděluje toto ocenění jako poděkování lidem, kteří nám vyprávěli své životní příběhy," uvedl ředitel sdružení Mikuláš Kroupa.
 
Prvním oceněným je Imrich Gablech, slovenský letec, který unikl ze Slovenského štátu před německou okupací do Polska, aby mohl bojovat za svobodné Československo. Po řadě peripetií se dostal k československé letecké jednotce do Anglie. Po návratu do Československa byl ale z armády brzy propuštěn a pracoval jako dělník. (více čtěte zde)
 
Cenu dostala i řeholnice Anna Magdalena Schwarzová. Po začátku druhé světové války byla odvezena do Terezína. Ke konci války se jí podařilo z tábora uprchnout. V roce 1953 byla zatčena a odsouzena za protistátní náboženskou činnost. V období normalizace se aktivně angažovala v Chartě 77 či VONS. (více najdete zde)
 
Další laureátkou je Miluška Havlůjová, jejíž otec byl nespravedlivě odsouzen Lidovým soudem. Havlůjová se snažila očistit jeho jméno a informovat v zahraničí o podmínkách v komunistických lágrech. Roku 1953 byla zatčena a vydírána ke spolupráci s StB. Udávat odmítla, načež byla odsouzena na pět let za údajné vyzvědačství. Po revoluci se Havlůjová zapojila do politiky a vstoupila do Občanského fóra. (podrobnosti čtete zde)
 
Do USA putuje ocenění Luboši Jednorožcovi, který se nemohl ze zdravotních důvodů slavnostního večera účastnit. Jednorožec dostal 10 let vězení v pracovních lágrech, odkud se mu však podařilo uprchnout. Pokusil se utéct z republiky, ale byl chycen a znovu uvězněn. V roce 1964 se opět neúspěšně pokusil emigrovat na Západ a byl odsouzen na dva a půl roku nepodmíněně. Během pražského jara 1968 odjel do USA. (celý příběh čtete zde)