Žehnání jednopohlavním párům

Proč kněží žehnají jednopohlavním párům, kteří žijí v hříchu? Přece při každé sv. mši kněz žehná všem lidem!!!!
To máme čekat, že kněží budou za chvíli žehnat pedofilům, zoofilům, nekrofilům..., když se tak církev přizpůsobuje dnešnímu světu???
Předem děkuji za odpověď.

Vážená paní ...

velmi rozumím Vašemu rozhořčení a nejste jediná, koho téma „požehnání homosexuálů“ zarazilo.
K pochopení problematiky je ale třeba věnovat otázce více času. V dokumentu Fiducia supplicans, který tuto problematiku řeší, se říká: „...tato Deklarace setrvává pevně v tradičním učení církve o manželství a nepřipouští žádný druh liturgického obřadu nebo požehnání podobného liturgickému obřadu, které by mohly způsobit zmatek.“

Celá věc požehnání stojí na několik skutečnostech: Tou první je pojem požehnání v nejširším slova významu. Je to něco jiného, než je uzavření manželství! V dokument Fiducia supplicans se výslovně rozlišuje mezi liturgickou modlitbou (oficiální modlitba církve, slavení svátostí apod.) a jednoduchou, spontánní modlitbou např. kněze za nějakého člověka.

Druhou skutečností je fakt, že mnohé lidské osudy nejsou „korektní“ vzhledem k přikázáním a přeci se k takovým lidem Ježíš skláněl a hledal, jak jim pomoci. Tedy i lidé, kteří např. kvůli svému nelegitimnímu životu v novém manželství nesmějí přistoupit k přijímání eucharistie, mohou a mají přicházet k Bohu a prosit o pomoc. Vzpomeňme na vyprávění evangelia o celníkovi vzadu v chrámě, který pokorně prosil Boha za odpuštění. O takovém člověku sám náš Pán říká: "Ten šel domů ospravedlněn, nikoli „spravedlivý“ farizeus" (Lk 18,9-14).

Třetí věcí je fakt, že dnešní doba je nesmírně zmatená a mnozí lidé se ocitají v takovém vnitřním zmatku, že nejde o jejich osobní vinu, když žijí v podmínkách odporujících Božímu zákonu. Zde platí, že základní péče církve není lidi rozdělovat na „hodné“ a „nehodné“, ale hledat cesty, jak všechny lidi nasměrovat k Bohu.

Na těchto pilířích je postavena deklarace, která měla pomoci řešit otázku mnoha a mnoha kněží z celého světa, zda se smějí za lidi rozvedené nebo např. homosexuální páry a mnoho dalších lidí pomodlit resp. prosit o Boží požehnání. Dokument tedy neschvaluje hříšný život žádného člověka a ani takovému hříšnému jednání nelze žehnat (s Bohem nelze manipulovat!). Ale je nanejvýš příhodné se za takové modlit, zvláště když sami přicházejí s pokorným vědomím složitosti svého života.

Jako příklad uvádím praxi některých charitních pracovníků, kteří přichází k lidem živicím se prostitucí a snaží se s nimi modlit. Sám jsem byl svědkem obrácení takového člověka. Podobně to probíhá ve věznicích a na dalších místech. Takovým lidem smíme a máme žehnat. Nikoli schvalovat hřích, ale milovat hříšníka a přivádět ho k Bohu s nadějí, že jednou sám přijme plnost Božího zákona a dokáže svůj život s tímto zákonem sladit. A dějiny církve ukazují, že Boží milost není odměna, ale pomoc na cestě, která vede k životu.

Celý dokument Fiducia supplicans je k přečtení zde: https://cbk.cirkev.cz/public/media/files/49/source/orig/48685_231218-prohlaseni-fiducia-supplicans-o-pastoracnim-vyznamu-modlitby-cz-kor-mb.pdf


Přeji Vám v této věci pokoj a vekou naději, že církev je stále v pevném objetí Ducha svatého.
Požehnané dny!


Další články nahlížející deklaraci z různých úhlů pohledu naleznete zde:
https://www.pastorace.cz/vecny-rejstrik/fiducia-supplicans
 

Kategorie otázky: Církev, společenství křesťanů, Dějiny církve, výhrady k církvi, Sexualita jiné