13. 7. 2026, pah
Zbytečné řeči - jak rozlišit?
Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Křesťanská etika, hřích
Dobrý den. Chci se zeptat. Chodím do práce, jsem ženatý, mám děti. Někdy ze sebe potřebuju dostat, co se děje. Tak se vypovídám o práci manželce, o manželce v práci, o známých a kamarádech na obou místech, a tak. Kdy je to hřích? Jasně, když pomluvím, vymyslím si něco, co se mi hodí „do krámu“, když budu druhého tupit. Ale když jen sdílím, co žiju? Můžu k tomu informování přidat svůj pocit, hodnocení, srovnání? Nebo ne?
A jak rozlišit, co ani manželce říkat? Je to pro mě těžké... Potřebuju něčí názor nebo reakci na danou situaci.
Děkuju.
Každý by měl mít nějakého zodpovědného přítele
Dobrý den,
je jasné, že člověk si potřebuje o věcech, které prožívá, s někým promluvit, aby si je dokázal srovnat v hlavě a zaujmout nějaké stanovisko. Jeden kněz mi kdysi řekl takovou zásadu: "Když někomu něco říkám, tak počítám s tím, že se to dozví i jeho životní partner (manžel nebo manželka)". Toto je úplně normální.
Pravda je, že někdy je důležité promluvit si i o tom, co se děje v rodině. Tady je ovšem důležité nesvěřovat se jen tak ledaskomu (kamarádům v hospodě atd.). Každý by měl mít nějakého zodpovědného přítele, o kterém ví, že tyto věci s ním může probírat, a že dostane důvěryhodnou zpětnou vazbu.
Co se týká obsahu - jak rozlišit, co je ke sdílení vhodné a co ne? Pomůckou může být, že při sdílení budete zůstávat vědomě v Boží přítomnosti - Bůh, který je přítomný, vnímá, rozumí, ale neporovnává, neodsuzuje... Tak máme mluvit o druhých i my. K tomu mohou pomoci např. formulace: je pro mě těžké, když mi tohle říká, když tohle čtu... tedy mluvit o svých pocitech, nikoli o daném člověku.
Bylo by jistě potřeba probrat takovou věc s někým, kdo Vás zná osobně. Takový člověk Vám může dát užitečnu zpětnou vazbu. Nebo si zkuste najít nějakého průvodce (kněze nebo někoho, koho Vám doporučí), s kým byste své pochybnosti mohl konzultovat.
Linka důvěry
K tématu komunikace doporučuji následující články:
Užitečný rozhovor
Rád bych se svou ženou více mluvil, ale nevím, co bych měl říkat…
Jestli něco v životě bytostně potřebujeme, potom je to člověk, s nímž bychom mohli (občas) vést dialog.
Každý má nějakou představu, co to znamená, mluvit pravdu.
Pomluvy a stěžování
Další inspirativní texty můžete najít ve věcném rejstříku pod heslem komunikace
Kategorie otázky: Láska a vztahy, Láska v manželství, Křesťanská etika, hřích
Související texty k tématu:
Láska, vztahy, přátelství:
- Každý (z nás) potřebuje lidi, kteří se k němu dobře chovají... Jako lidé máme mnohé potřeby. Potřebujme stravu, oblečení, někdy i léky. A nejvíc potřebujeme lidi. Ale ještě více potřebujeme lidi, kteří se k nám prostě dobře chovají, kteří nás mají rádi...
- Pokud hledám pokoj a štěstí nejdříve v Bohu, jsem svobodnější vůči ostatním lidem ... aniž bych jim zazlíval, že neodpovídají mým očekáváním.
- Přátelé nejsou dokonalí lidé Přítel není v žádném případě nějaký ideál. Aleksander Fredro žertem podotýká: "Přátele milujeme kvůli jejich nedostatkům, protože rádi objevíme u druhého nějakou tu chybičku."
- Některé překážky zdravého přátelství Přátelství je požehnáním pro život každého člověka. Pro věřící je to zároveň jeden ze způsobů, kterými Bůh dává najevo, že on sám je naším přítelem.
- Další texty k tématu láska, vztahy, přátelství
