Už jsem přestala muže hledat...

Dobrý den,
jsem věřící žena, rozvedená se dvěma dětmi. Rozvod byl nutný, bývalý manžel se nechtěl napravit... Jsem už několik roků sama. Na jednu stranu jsem ráda, že mám psychicky klid, ale na druhou cítím prázdno, že mi chybí nějaký dobrý partner. Jakoby bych byla bez života.
Bohužel stále narážím na stejné typy mužů.  Modlím se za hodného partnera pro mě,   aby přijal i mé děti, ale  nedaří se a nevím proč. Po tolika neúspěšných pokusech už jsem přestala  hledat.

Milá ...
rozumím tomu, že je Vám těžko samotné. Lépe se nám kráčí životem, když máme vedle sebe člověka, s kterým je nám hezky, o koho se můžeme opřít, kdo nás povzbudí, potěší, vyslechne. Obzvlášť, když máme na starosti dvě malé děti. Jenže opřít se můžeme jen o toho, kdo je pevný a dobrý. Kdo něco pro druhé vydrží. K tomu dnešní doba nikoho moc nevede. Je to spíš: užij si, dopřej si, máš na to nárok, ať se moc nenadřeš… Možná proto těch dobrých tolik není a těžko se hledají.

Je dobře, že své starosti svěřujete do Božích rukou, že se modlíte. Je dobře i to, že hledáte pomoc, že píšete na linku víry. Žít v pěkných vztazích s druhými lidmi, není vůbec jednoduché. U těch nejbližších vztahů v rodině, v manželství to je ještě těžší. Jak se chovat k druhým lidem se učíme od malička tím, co vidíme kolem sebe, jak se k nám a k jiným lidem chovají naši rodiče a ostatní příbuzní a známí. Prý si podle svých rodičů vybíráme i své životní partnery. Já o Vás ani o Vašem bývalém muži a jiných partnerech vůbec nic nevím. Nevím, co si ze své rodiny do života přinášíte. Nevím, čím přitahujete ty nedobré partnery a jestli něčím odrazujete ty dobré. Možná v některé z poraden partnerských vztahů by s Vámi konkrétněji partnery a vztahy probrali a něco Vám poradili. Já můžu napsat jen velice obecně.

Jediné, co o svém bývalém manželovi píšete je, že se nechtěl napravit. Vybavuje si mi citát psycholožky, kterým komentuje úskalí mnoha manželství. „Po svatbě muž zleniví a zmlkne, žena přestane svého muže svádět a začne ho vychovávat.“ Také jsem si dřív myslela, že dělám dobře, když se snažím svého muže „vylepšit“, že mu pomáhám, když ho napravuji. Jenže on to nemá rád, těžko to snáší, takže to nefunguje. Mnohem radši je, když jsem na něj milá. Pak spíš udělá, co potřebuji.

Myslím, že nikdo nemá rád, když ho kritizujeme a chceme napravovat. Většinou to ani nelze. Muži mají mnohem radši chválu a obdiv. Mám zkušenost, že i s dětmi člověk víc pořídí, když je na něco naláká a povzbudí. “To jsi šikovnej, že si umíš uklidit ponožky! To jsem ráda, že se na tebe můžu spolehnout!“ Málokdy se podaří druhého změnit. Každý má v moci jen sám sebe. I změnit sebe je velice těžké.

Milá ..., nevím, jestli Vás mám povzbuzovat, abyste nepřestávala hledat dobrého partnera, nevím, kde jste hledala a kde by to bylo ještě možné. Co můžu, je podpořit Vás svou modlitbou. Také Vás chci povzbudit, abyste s modlitbou nepřestávala, i když zatím nevidíte úspěch. Modlitba nám pomáhá, dává vnitřní sílu, proměňuje nás, inspiruje nás, i když na venek nic nepozorujeme. Když Bohu vyléváme své srdce, je nám nablízku. Věřím, že Bůh Vás i Vaše děti má rád. Chce, abyste byla spokojená a má moc Vám cestu ke spokojenosti ukázat. Budu se za Vás i Vaši rodinu také modlit.

Kategorie otázky: Manželské krize