Naše duše vyhlíží Hospodina. (Ž 33,20) - Citát z Bible na každý den

20. 1. 2009, mak

Stáří, nemoc, beznaděj a osamělý život

Navigace: Katalog dotazů > Víra a život (život z víry) > Osobní krize, nemoc, smrt

Pokud je člověk v pracovním procesu, má rodiče, praktikuje víru, pocituje naplněnost vlastního života. Přijde však stáří, rodiče odcházejí na věčnost, nejsou žádní příbuzní, přátelské vztahy i přes snahu po opravdovosti jsou nahodilé, letmé, nastupují chronické, vlekoucí se nemoci a s nimi spojené bolesti těla.

Člověk začíná zpytovat minulost a klade si otázku, zda Bůh chtěl tento stav. Odpověď nenachází. Podléhá pocitům zbytečnosti existence, nenaplněnosti života a v konečném důsledku podléhá i strachu a úzkosti, kdo pomůže, až se dostaví vlastní nemohoucnost a bude potřeba podané ruky (a v konečném důsledku i kdo zajistí důstojný církevní pohřeb).

Velké farnosti jsou dnes hodně anonymní, v kostele si všichni přejí pokoj, srdečně se zdraví..atp. Ale ve výše uvedeném je člověk žijící osaměle, bez příbuzných, odkázán jen a jen na sebe, respektive na pomoc Boží, a vtírají se myšlenky Božího odsouzení stavu neprovdané, atp. Jinými slovy: "Jak jsi si život v minulosti zařídila, takový neseš až do konce - tak trp!"
Ráda bych slyšela Vaši radu ( případně posilu ) do zbytku osamělého života". Upřímné Pán Bůh zaplať.

Nikdy není pozdě začít žít jinak

Vážená a milá tazatelko,
děkuji za Váš dotaz a otevření Vašeho srdce. Píšete o nejistotách a obavách, i když to pro Vás asi není jednoduché. Budu předpokládat, že to, o čem píšete, se týká Vás samotné, i když to sdělujete spíše obecně. Rozumím tomu, že píšete někam, kde vlastně ani nevíte, kdo Vaše řádky bude číst, a tak raději zůstáváte hodně schovaná.

Při čtení Vašeho mailu mě napadl text o hřivnách (Matouš 25. kapitola nebo Lukáš 19.) Bůh každého z nás stvořil jako originál. Každý z nás je jedinečný, každý z nás dostal různé množství hřiven – darů, které má používat a rozmnožovat při naplňování svého života. Při růstu v lásce. Máme milovat Boha nadevše a bližního jako sebe sama. Jakým způsobem to budeme dělat je velmi individuální. Vy jste zvolila nějaký způsob a proč zrovna osamělý, nevím. Ale Bůh to ví a miluje Vás, ať už jste zvolila dobře nebo méně dobře. A nevěřím, že by si přál utrpení kohokoli z nás. Jen respektuje naši svobodu, naši volbu.

Pokud se najednou necítíte dobře, přehodnocujete svá dřívější rozhodnutí a je ve Vás hodně strachu a úzkosti z budoucnosti, je to možná jen přechod do jiného životního období. Něco je možná třeba opustit ( možná jen představu, jak co má být) a něco nového pak může do Vašeho života přijít. Nevím, kolik je Vám let, ale jsem přesvědčena, že nikdy není pozdě začínat. Žít jinak. Nově poznat Boha, sebe sama a nově uvidět i lidičky, které máme kolem sebe.
Bůh není samotář – láska totiž nemůže být sama. Pak už by to nebyla Láska. A protože jsme stvořeni k Božímu obrazu, i my potřebujeme společenství, lidskou blízkost, vztahy, které budou víc než jen letmé.

Pokud jde o pomocnou ruku a není nikdo blízký, určitě lze využít např. pečovatelskou službu, dát si žádost do domova důchodců nebo do domu s pečovatelskou službou. Také se můžete svěřit se svými obavami ohledně pohřbu knězi ve Vaší farnosti a domluvit předem vše potřebné. Ale zdá se mi, že to není to podstatné, co Vás trápí.

Takže na závěr – vůbec si nemyslím, že by Váš život musel být osamělý. Záleží jen na Vás, po čem v hloubi duše toužíte. Bůh nám vkládá do srdce dobré touhy, aby nám je pomáhal naplňovat a ne aby nás týral. Moc bych Vám doporučovala duchovní cvičení, kde byste se mohla zastavit, ztišit, být s Bohem, sama se sebou i se společenstvím bratří a sester ( a vůbec nevadí, že na začátku nebudete nikoho znát). Tam byste mohla v klidu hledat, jak dál v životě. Bůh Vám cestu ukáže a nikdy Vás neopustí. A uvidíte, že dostanete odpověď i na všechny ostatní otázky a obavy. Možná to nebude hned a najednou, ale bez odpovědi nezůstanete.

Přeji Vám, abyste zase našla naději, která už Vás neopustí. Přeji Vám odvahu více se ukazovat i trochu riskovat, protože jinak blízkost s druhými není možná.
Ať Vám Bůh žehná a naplňuje Vás radostí a pokojem.

P.S.: Nabídku duchovních cvičení můžete najít (kromě jiného)i na stránkách Komunity Chemin-neuf Mohu je doporučit z vlastní zkušenosti.

Kategorie otázky: Osobní krize, nemoc, smrt

Kdo se spoléhá na Boha, je jako strom u vody. (Jr 17,5)

Pěší pouť ke sv. Vintíři v Dobré Vodě u Hartmanic

Pěší pouť ke sv. Vintíři v Dobré Vodě u Hartmanic
(23. 5. 2024) V neděli 2. června 2024 půjdou pěší poutníci z bavorského Rinchnachu k místu zesnutí sv. Vintíře 

Emil Kapaun (+ 23. 5. 1951)

Emil Kapaun (+ 23. 5. 1951)
(22. 5. 2024) Působil tam, kde smrt byla lepší než život...

Nejsvětější Trojice

Nejsvětější Trojice
(20. 5. 2024) V  neděli po Letnicích (Slavnosti seslání Ducha svatého) se připomíná mysterium Boha v Trojici.

Letnice, Svatodušní svátky...

(16. 5. 2024) Letnice se slaví padesátý den po Velikonocích. Jsou vyvrcholením, naplněním Velikonoc. Datum Letnic v roce 2024:…

15. květen - Mezinárodní den rodiny

(14. 5. 2024) 15. květen je od roku 1994 ustanoven jako Mezinárodní den rodiny. Texty k tématu: rodina (v katalogu), rodina (v…