Rád se poohlížím po ženách kolem sebe

Dobrý den,
mám vážnou známost a před časem jsme se sestěhovali. Ona je můj první opravdový vztah. Byl jsem do ní opravdu  zamilovaný.  Občas máme nějaké neshody, hádky, možná někdy trochu i nějaká nesouhra v sexu.  Neuměl jsem to moc řešit a až řekněme poslední dobou si uvědomuji, že musím být více tolerantní a milovat ji takovou, jaká je. 

Jsem možná lehce závislý na sexu a moje vada je ta, že když jsem někde ve večírku a  trochu se napiju a mám tam známou nebo i neznámou dívku, tak né že bych se s ní vyspal,  ale  nějaké osahávání a možná i trochu víc...  ale nikdy jsem nezcizoložil,  i když i od toho jsem  nebyl daleko... Stalo se mě to bohužel mnohokrát. Vím,  kam takové chování donekonečna  spěje...  Resetoval jsem se  a začal ji znovu opravdu milovat jako na začátku. Jsem totiž zase o něco dospělejší a uvědomuji si,  jaké ženy a celkově jaké vztahy jsou, a myslím, že moje přítelkyně je úžasná, tolerantní, rozdala by se. Miluju ji a dovolím si říct, že jsem i pozorný partner a chovám se k ní většinou hezky. Trápí mě svědomí a nevím, zdali mám přítelkyni něco říkat. Ona mě má za lepšího než jsem.

Milý ...
Díky za otevřenost, se kterou se na nás obracíte se svými otázkami.
Jste dospělý muž, takže napíši upřímně, jak na mne Vaše psaní působí. Zdá se, že se ve Vás pere mladý, nezralý kluk, který si chce vzít vše, na co má chuť, bez následků a kdy se mu zlíbí, se zralým mužem, který již ví, že v životě nic není je černobílé a že je někdy potřeba pro druhého něco obětovat, aby to za něco stálo.

Vypadá to, že Vaši přítelkyni máte opravdu rád, a že tušíte, že Vaše chování k ostatním ženám není v pořádku. Proto Vás trápí svědomí. Myslím, že správná otázka nezní, zda máte něco přítelkyni říkat, abyste tomuto svědomí ulevil. Ale spíše zda ji máte rád natolik, že jste ochoten se svého nevěrného chování (což, to co popisujete nepochybně je, přesto že nedošlo až na nejhorší, jak píšete) vzdát a rozhodnout se pro dospělý, zralý vztah, který s sebou nese odpovědnost za své chování a jasné rozhodnutí se pro tohoto jednoho partnera. Když si představíte, že byste byl v kůži Vaší partnerky a ona by se chovala tak jako Vy, přišlo by Vám to v pořádku? Připadalo by Vám takové chování vůči Vám fér? Měl byste chuť se s ní dál vídat, když by s Vámi byla jen na půl, připadal byste si milovaný? Nevím, ale odhaduji, že asi ne. Možná byste jí řekl, ať si rozmyslí, co chce- zda Vás, nebo někoho jiného. To Vám může pomoci si odpovědět, jaké chování je v pořádku pro vztah a jaké ne.

Každý vztah, který překoná úvodní fázi zamilovanosti, postupně přechází do zralé lásky, která už není tak samozřejmá, ale vyžaduje od nás každý den vědomé rozhodnutí, které s sebou nese i to, že se něčeho (někoho) zřeknu proto, abych mohl mít pěkný, čistý a fungující vztah s tím, koho miluji. V takovém vztahu, aby mohl být spokojený, je potřeba na sebe brát vzájemné ohledy a vyhovět si navzájem ve svých potřebách tak, abychom si vzájemně neubližovali, ale vycházeli si vstříc (všech oblastech, nejen v otázkách sexuality). To je možné, jen pokud společně komunikujeme a respektujeme se. Když se toto podaří, nutkání poohlížet se jinde není potom tak těžké vědomou vůlí odmítnout. To, že na člověka přichází různé myšlenky, touhy, chutě je naprosto přirozené. Důležité ale je, jak se k nim postavíme a zda podle nich jednáme nebo ne. To potom rozhoduje o tom, zda jsme schopni žít funkční a hodnotné vztahy.
Je na Vás si zodpovědět, co byste od života chtěl.

Přeji Vám  odvahu, aby se Vám podařilo podívat se na svůj život pravdivě a rozhodnout se ve svém chování takovým způsobem, který Vás povede ke štěstí, které je trvalé a hodnotné.
 

Kategorie otázky: Láska v partnerství, příprava na manželství