Psychické poruchy - není braní psychofarmak projevem malé víry?

Dobrý den, jaký je prosím pohled křesťanů na psychické poruchy? Věří, že odejdou samy a že léky nejsou potřeba? Že Bůh léčí depresi, a proto není psycholog/psychiatr třeba? Co taková bipolární porucha, jak je na toto nahlíženo? Případně schizofrenie, psychózy apod. 

Věřím, ale nejsem dobrý věřící, v kostele jsem byla jen párkrát, téměř se nemodlím, pokřtěná nejsem, Bibli jsem taky vůbec nepřečetla celou (jen kousek), v křesťanství jsem nevyrůstala a v nejhorších stavech opravdu nevěřím v nic, můj mozek je úplně přeměněn a spíš nemůžu přestat přemýšlet nad sebevraždou (o což jsem právě díky křesťanství nepokusila).

Přijde mi, že spousta křesťanů jsou takoví ti veselí, pozitivní lidé a já to prostě nemůžu vystát. Přeji jim to, ale nezvládám být okolo nich. Věřila jsem, ale ty stavy se vracejí vždy zpět. Čekám už asi 7 let, než to odejde a opravdu jsem věřila, ale už to nezvládám. Musela jsem jít k praktickému lékaři, který mě poslal za psychiatrem, kam jsem se objednala. Je to proti Bohu?  Pokud se u mě zjistí nějaké duševní onemocnění, znamená to, že jsem posedlá?

Dobrý den,

psychické poruchy – patří do kategorie onemocnění, jsou evidovány v Mezinárodní klasifikaci nemocí (označované F00-F99) a křesťané/církev by neměli mít potíže s tím tuto skutečnost přijmout, protože se jedná o desítky let budované třídění diagnóz nemocí na základě vědeckého přístupu.
Jiná věc je, jak k tomu přistupují jednotlivci, ať už laici nebo i duchovní, můžete se setkat s různými názory, ale nemusíte je také přijmout.
Protože jsou psychické poruchy nemoci jako každé jiné, věnují se jim odborníci, kteří je rovněž léčí. Psychiatři předepisují svým pacientům léky, protože v mozku, mohou chybět látky, které je třeba doplnit, aby jeho funkce nebyla narušena.
Pro představu jeden příklad: je to obdobné jako u onemocnění cukrovkou, i tam je třeba pravidelně dodávat inzulin, aby organismus člověka dobře fungoval.
Velmi vhodně formulujete ve svém emailu: „Mozek je přeměněn, nevěřím v nic a spíš nemůžu přestat přemýšlet nad sebevraždou.“ To je přece pro člověka velice nežádoucí stav a on potřebuje pomoct.
Z tohoto důvodu psychické poruchy ani další nemoci neodejdou samy, je třeba je léčit. Je moc dobře, že jste šla k praktikovi, objednala se k psychiatrovi. Není to nic proti Bohu.

Druhá věc, která ovšem nestojí úplně odděleně, je víra, modlitba a celkově duchovní život.
Určitě nelze z našeho života škrtnout zázraky. Dějí se, ale nikoli na zavolanou, po přesně vyslovené modlitbě. Ohledně zázraků platí jedno rčení, že každé nadpřirozeno předpokládá přirozeno. I když se člověk modlí za uzdravení, neznamená to, že nemá brát léky, to by bylo nezodpovědné. Vlastně jsou to objevy, které člověku pomáhají k životu, pokud s nimi zachází moudře. Člověku je dán život jako dar, svět kolem se všemi přírodními a dalšími zákonitostmi, jichž může podle svého poznání užívat.
A zároveň, má-li člověk nějakou nemoc, neznamená to, že je posedlý, i kdyby jeho projevy byly s projevy posedlého podobné.
Víra a modlitba člověku mohou pomoct jako velká opora v životě, tím spíše v nemoci/psychické poruše. Předpokladem ale je, že člověk Boha zná, vlastně ho poznává celý život. Bůh není někdo, kdo by nám byl daleko a hodnotil nás, co děláme špatně. Bůh nás každého, i Vás miluje, je s Vámi, i když prožíváte ty nejtěžší chvíle, jde mu o Vaše dobro.
Veselí křesťané mohou být ve Vašem trápení nesnesitelní. Možná ani o Vašem trápení nevědí, protože se za něj stydíte a snažíte se ho zakrýt. Možná i oni mají trápení své, o kterém nevíte zase Vy. Chápu, že jejich veselou přítomnost opravdu nelze vystát, zvlášť když Vy jste ve svém smutku. Ani není třeba se do toho nutit.
To není nic špatného. A třeba až dostanete léky a ty po určité době zaberou, nebudete se cítit tak zle. Budete moct navázat nějaký kontakt (ať už s křesťany nebo nevěřícími) a dát vzniknout přátelství, které potřebuje každý člověk. Nikdo však není dokonalý. V tomto směru je to Bůh, se kterým můžete pomalu vstoupit do osobního vztahu, který se nevnucuje, naslouchá Vám a je věrný.
Určitě s ním můžete mluvit v modlitbě a svěřovat mu, aby se vše podařilo a bylo Vám lépe.

Myslím na Vás (i v modlitbě) a přeji, abyste se nebála a aby se brzy podařilo zlepšit Váš zdravotní stav.

Kategorie otázky: Osobní krize, nemoc, smrt