Pašije a pocit obrovské sklíčenosti

Dobrý den. Po mši na Květnou neděli se mě zmocnil hrozný pocit sklíčenosti, že nemám odvahu vstoupit do Svatého týdne. Vím, že Bůh nepůsobí chaos, ale pokoj. Může se to stát? 

Vážená a milá ...
srdečně Vás zdravím a děkuji za Váš dotaz. Ano, utrpení Ježíše Krista bylo nesmírně bolestné a reálné a naše emoce to může rozjitřit. Je ale třeba se bránit podlehnout pokušení smutku a nepokoje a zůstávat u vnějšího dojmu, který nám naše smysly a emoce vnucují.

Ráda bych Vám nabídla podnět pro hlubší vnímání tohoto tajemství. Ježíš prožil svůj pozemský život ve spojení s Otcem, v synovské lásce a odevzdanosti: Já a Otec jedno jsme (Jan 10, 30-33). Když Jidáš zrazuje, tehdy Ježíš říká, že je Syn člověka oslaven a Bůh oslaven v Něm (Jan 13, 31-35) – jak podivuhodné: nadcházející události povedou k vítězství, k oslavení… A v odpovědi Pilátovi čteme: „Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě..“ (Jan 18, 37). O své smrti a utrpení řekl Ježíš učedníkům už předem: „Syn člověka bude mnoho trpět…“ (Lk 9, 22 ; Mk 8, 31), a také o vzkříšení z mrtvých na hoře proměnění (Mt 17).

Celý Ježíšův život směřoval k vyvrcholení v těchto děsivých událostech, aby nás vykoupil. Na kříž ho vynesly a přibily naše hříchy. V listu Římanům (6, 23) je psáno, že odplata za hřích je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný. Když Ježíš odpouští hříchy během svého působení na zemi není to laciné. Pro Božího Syna je zřejmé, že odplatu (smrt) bere na sebe. Při setkání s cizoložnicí, když se všichni, kdo ji obviňovali vytratili, jí propouští se slovy… ani já tě neodsuzuji, ale jdi a už nehřeš. Odsouzení tedy padá na Ježíše a každý, kdo v Něho věří má touhu nehřešit, zříkat se hříchu z lásky za jeho oběť nesmírné ceny. Taková je cena naší spásy! Rozjímáme tedy Křížovou cestu, slovo Boží o umučení Pána, prožíváme obřady Zeleného čtvrtku a Velkého pátku, přijímáme Ježíše v Eucharistii abychom se vnitřně ponořili do lásky bez konce, do Božího milosrdenství bez hranic, abychom Bohu otvírali a dovolili, aby nás pozvedl ve víře, nadějí a lásce a ještě těsněji spojil se sebou. My navíc víme, že smrt nemohla Ježíše udržet ve své moci, že vstal z mrtvých, že žije! Jaká radost, vděčnost a sláva!

Jak tedy máme odpovědět, co máme dělat? (srovnej Sk, 2, 37)
Vzít kalich spásy a vzývat Hospodinovo jméno (srovnej Žalm 116, 13).
Roztrhnout srdce, chválit Boha, klanět se...

Přeji Vám milostiplné Velikonoce, vděčnost a radost ze vzkříšeného Pána!

Kategorie otázky: Výklady jednotlivých pasáží Bible, Ježíš, Velikonoce