30. 4. 2014, marse
Pálení čarodějnic aneb Jak vysvětlit dítěti některé pohanské zvyky
Navigace: Katalog dotazů > Láska a vztahy > Výchova, rodiče a děti
Dobrý den, ráda bych se zeptala jak vysvětlit dětem některé pohanské zvyky a svátky. Konkrétně se jedná o 30. dubna, kde je na hodně místech dělána vatra a říká se, že se pálí čarodějnice. Odkud tento zvyk pochází, jak jse starý,... Je vhodné dítě (7let) pustit se školou na průvod "čarodějnic"? Přijde mě to trochu dost mimo křesťanství, ale nechci syna vydělovat od toho co dělají ostatní... Sama jsem nikdy toto neslavila ani ještě jako "pohan".
Pálení čarodějnic mělo být v minulosti ochranou proti zlu
Podle mého názoru je dobré dítěti říct, že člověk je bytost duchovní. S duchovním světem se setkává každý. Když v Boha věří, i když v něj nevěří. Setkává se s dobrem i zlem.
"Pálení čarodějnic" mělo být ochranou proti zlu. V minulosti lidé, kteří Boha neznali, neuměli rozpoznat, odkud zlo plyne. A tak vymysleli, že čarodějnice jsou jeho nositelkami. Zhmotnili nehmatatelné, pro ně nevysvětlitelné, dění. Pálení "čarodějnic" byl pak vnější způsob, jak se proti zlu bránit. Lidé kdysi - stejně jako i dnes - potřebovali rituály, které jim dávaly záchytné body v životě. A tak se z pálení čarodějnic stal zvyk. Člověk měl možnost se se zlem alespoň obrazně „vypořádat“. S křesťanstvím to pravda nic společného nemá.
Účast na školním průvodu „čarodějnic“ je třeba vidět v závislosti na tom, jak je školou prezentován. Pokud to není školou démonizováno a je bráno spíš jako něco na způsob maškarního bálu, myslím, že tam klidně může jít. Nepůjde tam „slavit čarodějnice“, ale být s druhými.
Této situace se dá výborně použít k povídání si s dítětem o Bohu a o zlu, o rozdílu mezi věřícími a nevěřícími. Ukázat, jak nevěřící člověk je odkázán na takovouto „svépomoc“ (nehledě na důsledky, které to ve středověku přineslo).
Nemyslím, že by dnešní „pálení čarodějnic“ mělo něco příliš společného s čarodějnictvím jako skutečným zlem. Toto samozřejmě skutečně je a někdy se i pod stejný název schovává. Je dobré dítěti říct, že existuje. Ale je třeba zároveň i poznamenat, že k zátěžové negativní a dlouhodobé zkušenosti s okultismem se mnoho lidí zpočátku dostalo „jako slepí k houslím“ - jen z pouhé legrace či zvědavosti.
Odkaz k tématu: Pálení čarodějnic (odpověď Vojtěcha Kodeta na otázku)
Kategorie otázky: Výchova, rodiče a děti, Magie, okultismus
